Studny na severu Čech vysychají, v některých obcích už není čím zalévat

Dlouhodobý nedostatek srážek začíná v Ústeckém kraji ohrožovat také zdroje pitné a užitkové vody ve studních. Na drtivé většině sledovaných míst nyní panuje mimořádně podnormální nebo silně podnormální stav podzemních vod. Už dřívější hodnocení ČHMÚ ukázalo mimořádně podnormální hladiny v mělkých vrtech například v povodích dolní Ohře a Bíliny, dolního Labe a Ploučnice.

„Situace je nejhorší za celou dobu sledování. Je výrazně horší, než byla loni touto dobou, na vině je nedostatek srážek, který trvá takřka nepřetržitě od konce roku 2025, a zároveň velmi vysoké teploty spolu s výparem,“ uvedl mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Radek Tomšů.

Kritická je situace hned v několika obcích na Litoměřicku. Po doporučení obce neplnit bazény a nezalévat vodou z vodovodního řadu zahrady, nezbývá řadě lidí v okolí Třebenic, Podsedic, ale i dál v Sutomi voda. Pokyn Třebenic je žádost, proto podle radnice není nutné přistavovat cisterny.

12 fotografií

Dopady už pociťuje také pěstitel z malé obce na Litoměřicku. „Nemám čím zalévat. Mám na pozemku dvě studny a obě jsou prakticky vyschlé,“ postěžoval si.

Právě mělké studny jsou nyní podle ČHMÚ nejvíce ohrožené. Pokud nebude dostatečně pršet, mohou nastat další problémy se získáváním vody. Od 1. ledna do 10. srpna navíc v Ústeckém kraji spadlo nejméně srážek od roku 1961.

Od ledna do února 86 milimetrů, což je 68 procent normálu, v březnu 14 milimetrů v průměru, což je 30 procent normálu, a stejné to bylo i v dubnu. V květnu sice spadlo 57 milimetrů, ale jen během dvou dní a voda rychle stekla do potoků a řek. Deficit už dosahuje zhruba 150 milimetrů. Srážkový úhrn je přitom téměř shodný s mimořádně suchým rokem 2015.

Nedostatek vody se však neprojevuje jen pod zemí. Stále viditelnější je také přímo v krajině. Sucho už před třemi měsíci zasáhlo vodní toky, vinice i chmelnice.

V povodí Ohře je problém téměř na všech tocích

Podle Povodí Ohře panuje situace sucha téměř na všech tocích, které nepramení vysoko v horách nebo nejsou pod významnou nádrží schopnou zajišťovat průtok. Nejslabší vodnost je tradičně na pravostranných přítocích Ohře v oblasti Žatecka a Podbořanska, například na Liboci a Blšance.

„Obecně je vodnost velmi nízká na všech tocích. Dlouho nebyly srážky a teplé počasí s větrem dále vysušuje krajinu,“ uvedla mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová.

Drobné vodní toky začaly vysychat už v červenci. Povodí Ohře nyní eviduje celou řadu suchých toků a suchá koryta se místy objevují už i na významnějších tocích. V nižších polohách přitom toky podle Povodí Ohře vysychají dříve a rychleji než v horských oblastech.

Mimořádné sucho zasáhlo území povodí Labe

Podobný vývoj sleduje také Povodí Labe. Mimořádné sucho zasáhlo přes polovinu území v jeho správě. Nejvíce jsou následky patrné na menších tocích, kde celé úseky vysychají.

Nedostatek vody se už podepisuje také na letošní úrodě. Ve vinařství ve Velkých Žernosekách na Litoměřicku budou kvůli vysokým teplotám letos zřejmě sklízet hrozny na burčák dříve než obvykle. Sucho se podle vinaře Pavla Hrabkovského projevuje na velikosti i šťavnatosti hroznů.

„Sucho nás samozřejmě trápí. Není to tak hrozné jako v jiných evropských státech nebo na Moravě, ale je to znát,“ uvedl Hrabkovský. Očekává přibližně o deset až patnáct procent nižší výnos.

Sucho už ohrožuje i úrodu chmele

Ještě výraznější propad očekávají chmelaři. Letošní sklizeň by podle Svazu pěstitelů chmele ČR mohla být až o pětinu nižší než dlouhodobý průměr. Nedostatek srážek začal porosty ovlivňovat už během zimy, situaci pak zhoršily vysoké teploty na konci června.

Dlouhodobý průměr sklizně činí 6 tisíc tun, letos chmelaři očekávají 5 tisíc až 5 200 tun. Problémem je podle nich nejen nižší výnos, ale také kvalita letošní úrody.

Bez dlouhodobějších a vydatnějších srážek se přitom situace rychle nezlepší. Podle ČHMÚ by k doplnění zásob podzemní vody bylo potřeba několikaměsíční období s nadprůměrnými srážkami a nižšími teplotami.