Po výbuchu skladu házeli Němce do řeky, líčí historik události kolem odsunu

Už 80 let uplynulo od doby, kdy v Československu začaly organizované poválečně odsuny Němců. Do pohraničí zároveň přicházelo české obyvatelstvo z vnitrozemí, aby opět zabydlelo opuštěná místa. Divoké časy regiony natrvalo poznamenaly. Kdo házel Němce z mostu? Co se podařilo komunistům a jaký paradoxní závěr to mělo? Jak pomohlo chalupaření? V rozhovoru pro iDNES.cz vypráví historik z ústecké univerzity Martin Veselý.

Když v květnu 1945 skončila druhá světová válka, začaly odsuny německého obyvatelstva z Československa. V prvních měsících byly divoké, neorganizované, často plné násilí. Od začátku roku 1946 až do začátku 50. let pak probíhal odsun organizovaně. Ví se, kolik lidí tehdy opustilo dnešní Ústecký kraj?
S těmito počty je to problematické, čísla mají poměrně velký rozptyl. Uvádí se, že celé Československo během odsunů opustily zhruba dva a půl až tři miliony Němců. Pokud jde o území dnešního Ústeckého kraje, uvádí se číslo 510 tisíc lidí, ale viděl bych jej spíš jako dolní hranici. Ještě se krátce zastavím u výrazu divoký odsun. Naznačuje, že šlo o něco spontánního, nějaký výbuch lidového hněvu. Výzkumy z minulých let však prokazují, že to zdaleka tak spontánní nebylo, že šlo z velké části o řízené, institucionalizované násilí, které bylo podporováno tehdejšími politickými představiteli. O to to bylo ze zpětného pohledu horší.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz