Co se skrývá pod hladinou? Ústečtí vědci díky nové lodi odhalují potopený svět

Pod hladinou vodních nádrží se mohou skrývat pozůstatky dávno zaniklých staveb, části mostů i potopené lodě. Vědci z ústecké univerzity je nyní dokážou hledat a podrobně zmapovat pomocí nové měřicí lodě. Moderní technologie už při prvních testovacích plavbách odhalila například části bývalého pražského Mostu barikádníků nebo betonové lodě na dně Žernoseckého jezera na Litoměřicku.

Novým plavidlem vybaveným technologií pro detailní mapování dna vodních nádrží a toků disponuje Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vědci jej získali díky projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu. Pořízení lodi stálo 5,5 milionu korun.

„Jsme schopni sbírat velmi podrobná data o reliéfu dna vodních nádrží a vodních toků,“ uvedl geoinformatik Jan Pacina z Fakulty životního prostředí UJEP.

13 fotografií

Dosavadní způsob měření přitom poskytoval vědcům výrazně méně detailů. Zařízení umístěné na nafukovacím člunu zaznamenávalo jednotlivé body přímo pod lodí. Nový systém ale dokáže současně snímat velké množství bodů v širokém pásu podél trasy plavidla.

„Dříve jsme měřili v podstatě jednotlivé body přímo pod lodí. Nový systém snímá najednou celý pás dna, jehož šířka může dosahovat až několikanásobku hloubky vody,“ vysvětlil Pacina.

Vědci tak získají mnohem přesnější obraz o podobě dna a jeho proměnách. Výsledkem je husté prostorové mračno bodů, které umožňuje vytvořit velmi detailní trojrozměrný model.

Průzkum Flájí a Přísečnice

Nová technologie pak může pomoci rovněž při pátrání po stopách krajiny, která zmizela pod vodní hladinou. Odborníci ji chtějí využít například při průzkumu reliktů zaplavených obcí na dně nádrží Fláje na Mostecku a Přísečnice na Chomutovsku. Pod vodou se podle nich mohou dochovat základy staveb, části cest i další pozůstatky někdejšího osídlení.

Město Přísečnice bylo proslavené hudbou, skončilo pod hladinou přehrady

První testovací plavby už ukázaly, co všechno může moderní měřicí systém objevit. V Žernoseckém jezeře vědci zachytili pozůstatky konstrukce bývalého Mostu barikádníků z Prahy. Jeho části byly po demontáži uloženy právě do jezera. Technologie odhalila také potopené betonové lodě.

Vedle pátrání po objektech ukrytých pod hladinou bude mít nové vybavení rovněž důležitý význam pro výzkum sedimentů. Vědci chtějí sledovat, jak rychle se vodní nádrže a toky zanášejí, kde se sedimenty usazují a jak se v průběhu času přemísťují. Samotné mapování dna proto doplní odběr a analýza vzorků sedimentů. Odborníci budou zkoumat, zda se v nich nacházejí například těžké kovy, zbytky léčiv nebo psychofarmak.

„Ty se do vody dostávají mimo jiné prostřednictvím odpadních vod a mohou se následně ukládat v sedimentech. Výskyt některých látek nám může pomoci také při určování období, kdy se daná vrstva sedimentu vytvořila, protože víme, odkdy se konkrétní léčiva začala používat,“ popsal Pacina.

Unikátní přehrada Fláje v nitru Krušných hor. Navštivte útroby betonového obra

Sedimenty tak mohou fungovat jako jakýsi archiv. V jednotlivých vrstvách se totiž ukládají stopy toho, co se do vodního prostředí dostávalo v různých obdobích. Vědcům to může pomoci lépe porozumět nejen současnému stavu nádrží, ale také jejich vývoji v minulosti.

Nová měřicí loď ale nebude sloužit pouze vědcům. Získaná data zamíří také přímo do výuky. Studenti geoinformatiky a environmentálních oborů budou pracovat s reálnými údaji z terénu, učit se zpracovávat a interpretovat prostorová 3D data a zapojovat se do výzkumných projektů zaměřených na krajinu a vodní prostředí.