Hora Říp někdy národu škodí. Zneužívá se k ohýbání češství, říká šéfka galerie

Letošní 900. výročí od první písemné zmínky o rotundě sv. Jiří na mytické hoře Říp připomíná nová výstava v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem nazvaná Říp: kontext a současnost. Výstava, která vznikla ve spolupráci s UJEP v Ústí nad Labem, se pokouší odpovědět na otázku „Čím je pro nás Říp dnes?“. Podle ředitelky galerie Petry Mazáčové má odpověď několik rovin.

Výstava se vztahuje k mytickému Řípu. Čím je hora pro vás osobně?
Pro mne jako pro kunsthistoričku je to z historického hlediska v rámci naší české společnosti dosti problematický prvek. Horu Říp vnímám v prvé řadě jako geologický útvar, který je dominantou krajiny. Na druhé straně se tato hora už v dávné historii stala nějakým symbolem. Pro první Přemyslovce to bylo něco, čím si mohli vytvořit vlastní mýtus o bájném praotci Čechovi, od kterého odvíjeli svůj rod od Přemysla Oráče. To bylo v této době běžné, protože každý královský rod potřeboval mít nějaké podložení své výsadní důležitosti. Toto státotvorné hledisko později převzal český národ v době obrození, kdy si hledal pomocnou berličku ve sporech mezi českým a německým národem. Tehdy se Říp stal symbolem češství, ze kterého čerpáme doposud.

Samotný Říp nám však nepomůže, abychom byli Čechy. Myslím si, že někdy dokonce Říp našemu národu škodí. V poslední době se totiž často stává jen vyprázdněným symbolem a nositelem frází, kdy je češství ohýbáno a demagogizováno ve prospěch xenofobních nebo nesnášenlivých konotací. Myslím si, že Říp je velmi problematický útvar sám o sobě.

15 fotografií

Výstava vznikla ve spolupráci se studenty a pedagogy Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jak se jejich díla liší od starších maleb Řípu?
Liší se opravdu hodně. Už tím, že jsme ke spolupráci na výstavě nevyzvali ateliéry, které jsou primárně zaměřené na klasické médium, ale ateliéry zabývající se mediálními přesahy – například ateliér digitálních médií nebo fotografie. Nová média zde využívají současné vizuální prvky. Dalším rozdílem je pak vlastní obsah těchto nových děl.

Jak tedy mladí lidé vidí Říp dnes?
Mladí lidé si hodně všímají problematiky hory Říp. Pozorují, že na jedné straně to má být hora hrdosti, na druhé straně však trpí masovým turismem a ohýbáním tradic. Můžeme to vidět na vystavené videohře, kde si návštěvníci mohou upéct trdelníky, které pak prodávají přímo v rotundě svatého Jiří. „Tradiční český trdelník“, který vůbec není tradiční a vůbec není český, vyvolává otázku, co to vlastně je tradice. Další umělec do obrazů zarámoval odpadky z hory Říp, neboť ty s sebou přinesl masový turismus. Tento autor odpady povýšil na umění a můžeme zde vidět ekologický přesah. Vyskytují se však i tradičnější přístupy, například když se studenti ptali místních obyvatel, co vidí, když se dívají z okna, a jak je Říp formoval.

Je hora Říp pro současnou mladou generaci ještě něčím zajímavá?
Velmi se to liší člověk od člověka. Myslím, že nejde jen o určitou generaci. I střední generace vnímá Říp různorodě a zdaleka ne každý tradici Řípu pokládá v dnešní době za nosnou. Podobně to mají i mladí studenti. Pocházejí-li z rodin, kde se povědomí o tradici udržuje, vnímají Říp úplně jinýma očima než ti, kteří se zabývají historií.

Co vás na pracích mladých autorů nejvíce překvapilo?
Před tím, než studenti začali tvořit, měli jsme s nimi pohovory o tom, jakými cestami se mohou vydat, poskytli jsme jim materiály a přednášku o historii hory Říp a zařídili jsme jim vycházku na Říp s geologem z Karlovy Univerzity. Překvapením pak bylo, že se ve svých pracích vydali úplně jinými směry a řešili zcela jiné věci, neboť to, co jsme jim představili, je neoslovovalo. Velmi zajímavé bylo vidět, jakým způsobem tito mladí lidé přemýšlejí.

Říp je sopečného původu, funguje jako přirozený hromosvod, vysvětluje geolog

Co podle vás může hora Říp Čechům dnes nabídnout?
Možností je řada, od tradičního turistického cíle se zajímavými rozhledy do krajiny přes návštěvu románské rotundy svatého Jiří až po místo ezoterických seancí, protože hora Říp obsahuje větší procento přírodního magnetismu. A samozřejmě některým lidem připomíná národní mýtus, který je však potřeba brát s rezervou a kritickým nadhledem, aby to nesklouzlo k něčemu, co ve zdravé společnosti není dobrou cestou.