Terapie může i přitížit. Znamená to, že se něco bolavého léčí, říká psycholožka

V Teplicích vznikla nová psychologická poradna pro děti i dospělé. Zájemci o její služby nepotřebují žádné doporučení, stačí vyplnit online formulář a domluvit konzultaci. První tři sezení jsou zdarma, za další se platí od 800 do 1 100 korun. Její ředitelkou je psycholožka a psychoterapeutka Šárka Červinková. Pilotní provoz poradny, který potrvá do konce roku, dotuje město 151 tisíci korunami.

Proč vaše poradna vznikla?
V Teplicích je jednak nedostatek odborníků pro lidi, kteří potřebují péči v souvislosti s duševními onemocněními nebo vztahovými obtížemi, a jednak tu jsou velmi dlouhé čekací doby na objednání. Hodně se nám v poslední době ozývali lidé, kteří potřebovali pomoc ohledně dětí a neměli dostatek financí na dlouhodobou psychoterapii nebo ani nevěděli, na koho se obrátit.Zde v poradně se proto věnujeme jednak ošetření akutních emocí a nabídnutí podpory v bezpečném prostředí odborníkem, který je dostatečně kompetentní. Také dokážeme klientům, kteří se potýkají s duševními problémy, doporučit správná centra a organizace, kam by se mohli obrátit dále.

Šárka Červinková (37 let) Pochází z Teplic. Vystudovala psychologii na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Zakladatelka a ředitelka psychoterapeutické poradny, kde pracuje jako psycholog a psychoterapeut. Když nepracuje, tak ji zcela zaměstnává dvouletý syn. Ráda čte, pracuje na zahrádce a cestuje.

Pomáháte dětem i dospělým, kdo se tedy na vás může obrátit?
Dospívající děti se na nás mohou obrátit prostřednictvím rodičů a dále se na nás mohou obrátit rodiče samotní a dospělí obecně včetně seniorů. Tematika škály potíží je poměrně široká, od úzkostí a depresí až po poruchy osobnosti, panické ataky nebo nácviky sociálních dovedností. Také pomáháme klientům v řešení vztahových problémů nebo po nějaké ztrátě či rozchodu. Dále pracujeme s párovou či rodinnou dynamikou.

Kdy nastává čas, že by měl člověk vyhledat rozhovor s psychologem?
Člověk by měl vyhledat rozhovor s psychologem ve chvíli, kdy mu potíže psychického rázu začnou zasahovat do každodenních činností. Čím dříve, tím lépe. Je dobré si pohovořit i preventivně. Určitě však ve chvíli, kdy člověk cítí, že něco je nad jeho síly.

S jakými problémy se na vás nejčastěji obracejí děti či spíše jejich rodiče?
U malých dětí to bývají potíže ohledně vzteku a nezvladatelných emocí. Dítě neposlouchá rodiče a nedá se s ním domluvit. Zde hledáme příčiny, kde to vzniklo a na co dítě svým chováním poukazuje, popřípadě kde jsou nefunkční vztahy v rodině. Časté u dětí bývají také úzkosti a plačtivost nebo problémy ve škole.

U starších dětí často řešíme problémy se šikanou. Řada dětí si také nerozumí v kolektivu a někdy si připadají jako „mimozemšťani“, protože jsou odmítány, nikam nepatří a nejsou schopny sociálních dovedností, což vede k osamělosti. Dále často řešíme rodinnou dynamiku typu „doma mi nerozumí, cítím se na všechno sám, nemohu se svěřit mámě a tátovi, protože mě nechápou“.

Utopily se ve virtuálnu. Svět poznává nebezpečné mlčení digitálně tichých dětí

S jakými problémy se na vás nejčastěji obracejí dospělí?
Nejčastějšími tématy dospělých jsou úzkosti, pocity beznaděje depresivního ladění, truchlení, ztráta blízkého člověka smrtí či rozchodem nebo i ztráta zaměstnání. Dalším tématem jsou opakující se vzorce chování ve vztahu.

Na co by si dnes měli dát rodiče a děti ve vzájemných vztazích největší pozor?
Největší pozor by si měli dát na uzavírání se před sebou navzájem. Často mezi sebou neumíme komunikovat o křehkých a niterných záležitostech, a to nikoli proto, že bychom nechtěli, ale buď nevíme, že můžeme, nebo se bojíme, nebo nevíme, jak na to, a bojíme se, že nebudeme pochopeni.

Mám navštívit psychologa, i když si připadám úplně normální?
Ano! Za předpokladu, že v sobě mám něco, s čím potřebuji pomoct nebo v čem potřebuji podpořit. Mohu si totiž připadat úplně normální, když zažívám velkou ztrátu, že mi zemřel někdo blízký. To je úplně normální situace, ale zároveň něco, co je nad mé síly a kde potřebuju podpořit.

Kritický nedostatek dětských psychiatrů. Teplice je začaly lákat na peníze

Lidé se někdy rozhovorů s psychologem trochu obávají, mají strach, že jejich psychiku rozebere až příliš. Jak byste takovým lidem dodala odvahu?
Toto se skutečně může dít. A může se také stát, že když klient po dlouhém váhání a s obavami k psychologovi přijde, tak se mu po sezení s terapeutem ještě přitíží. To je normální. Poté, co se otevře něco bolavého a opravdu to bolí, znamená to, že se něco léčí. Je však potřeba k tomu přistupovat citlivě, nepřetěžovat se a nedělat v té chvíli žádná velká rozhodnutí. Je potřeba myslet na limity svých mentálních kapacit.

A jak dodat odvahu? Říci jim, že bát se neznámého je naprosto přirozené a je to v pořádku. A když se obávají, že by terapie šla příliš moc do hloubky, stačí si vyzkoušet jen jedno setkání s psychologem a nezavazovat se k dlouhodobé spolupráci.

Co je to vlastně psychologie?
Je to pohled do nitra člověka skrze kompetentního a vzdělaného psychologa. Tedy snaha psychologa dostat se tak hluboko, kam ho klient pustí, a pomáhat mu na jeho cestě k sebepoznání a k tomu, jak člověku může být ve společenství lidí lépe.