Univerzita v Ostravě otevřela polygon. Urychlí vývoj robotů i autonomních aut

VŠB – Technická univerzita Ostrava ve svém kampusu v obvodu Poruba otevřela nové výzkumné centrum CPI TETRA L4. Součástí šestipodlažní budovy s moderními laboratořemi je i unikátní 380 metrů dlouhý uzavřený testovací polygon.

Zařízení v hodnotě 126 milionů korun umožní vědcům přímo v Ostravě vyvíjet a okamžitě testovat pokrokové technologie pro autonomní vozidla, humanoidní roboty či dálkově ovládanou hasičskou techniku.

Významným přínosem centra je také přímé zapojení a zaměstnávání studentů na komerčních zakázkách pro světové automobilky. To vše umožní nové výzkumné centrum CPI TETRA L4.

Šestipodlažní budova s laboratořemi a vlastní testovací dráhou má sloužit především vývoji technologií pro automobilky a další průmyslové podniky.

Vědci zde budou moci nejen vyvíjet software, ale také okamžitě ověřovat jeho fungování na skutečných vozidlech. Dosud museli kvůli některým testům jezdit například do Kopřivnice.

7 fotografií

„To pak musíte auto naložit na podval, odvézt ho tam, připravit a provádět testování. Kolikrát potřebujete testování, které trvá třeba jen deset minut. Pak zase znovu pracujete na vývoji nějakého softwaru a zase znovu potřebujete provést nějaký test,“ vysvětlil přínos nového vlastního polygonu Petr Šimoník, vědecký ředitel Industry 4.0 & Automotive Lab, který novou část univerzitního kampusu vede.

Právě proto vznikl vedle budovy uzavřený polygon dlouhý 380 metrů. Má tvar protáhlé osmičky s různými poloměry zatáček a umožňuje testovat automatizované řízení vozidel do hmotnosti až 50 tun při rychlostech až 50 kilometrů za hodinu.

Vědci už v tomto směru spolupracují například se společnostmi Škoda Auto, Volkswagen, Valeo, Mercedes-Benz nebo Tatra. Podle Šimoníka se podílejí také na vývoji evropských technologií pro autonomní automobily, které mají konkurovat americkým a čínským systémům.

Příjmy a spolupráce

Spolupráce s průmyslovými podniky už přináší univerzitě také významné příjmy. Některé výzkumné týmy se už dokážou uživit komerčními zakázkami a vlastní testovací polygon jim umožní získávat další.

Zájem o jeho využívání už projevily například společnosti Porsche Engineering nebo Forvia, které působí v sousedství univerzitního kampusu.

Jedním z konkrétních výsledků je hasičská Tatra disponující automatizovaným řízením a možností dálkového ovládání.

„To znamená, že hasičské vozidlo je schopno přijet někde k požáru s řidičem, tam přejde do automatizovaného režimu a v nejnebezpečnějším prostoru jej může na dálku ovládat operátor,“ vysvětlil Šimoník s tím, že takto upravený vůz bude představen do konce letošního roku.

Upozorní na zapomenuté dítě v autě

Další vyvíjenou technologií je například systém, který dokáže třeba rozpoznat dítě zapomenuté v automobilu a upozornit na něj pečující osobu.

„My dnes získáváme zakázky, kde jsou skutečně pokrokové, futuristické systémy, které ve vozidlech budou za tři až pět let,“ uvedl Šimoník.

V novém centru se však nebudou zabývat pouze automobily. Další oblastí je digitalizace průmyslu, například využívání digitálních dvojčat při modernizaci výroby v Třineckých železárnách. Výzkumníci budou také vyvíjet algoritmy pro humanoidní roboty, mimo jiné ve spolupráci se společností Schaeffler.

Z nového zázemí budou těžit i studenti. Ti se totiž mohou na vývoji technologií přímo podílet a zároveň si při studiu vydělávat. Podle Šimoníka univerzita zaměstnává studenty na výzkumných projektech už od druhého ročníku.

„Studenti bakalářského, magisterského i doktorského studia nemusí shánět brigádu někde jinde, ale jsou průběžně zaměstnáváni na našich projektech,“ vysvětlil vedoucí centra.

Pracovat mohou na dohody i na zkrácené pracovní úvazky a zapojují se do skutečných zakázek průmyslových partnerů. Nemusí přitom jít jen o nejlepší studenty.

„Naše zkušenost je, že i průměrný student je velice důležitým článkem týmu,“ doplnil Šimoník.

Šestipodlažní budova nabídne zázemí zhruba padesáti výzkumníkům. Vedle laboratoří zaměřených na robotiku, zpracování signálů nebo kybernetickou bezpečnost je v přízemí také hala, do níž mohou vjíždět autobusy a těžká nákladní vozidla.

VŠB-TUO staví vodíkový polygon za 350 milionů, propojí vědu s praxí v dopravě

Zajímavé je i samotné technické řešení objektu. Jeho součástí je 92 fotovoltaických panelů o celkovém výkonu téměř 54 kilowattů. Část z nich přitom na první pohled není vůbec vidět.

„Řešením je, že 52 těchto fotovoltaických panelů bylo zakomponováno do černé provětrávané fasády a v podstatě pro laické oko jsou nerozpoznatelné,“ popsal stavbu Dalibor Maťa ze společnosti Vamoz Construction, která budovu stavěla.

Budova využívá také tepelné čerpadlo, automatické řízení osvětlení i systém hospodaření s dešťovou vodou, která se postupně zasakuje zpět do podloží.

Náklady na výstavbu budovy a polygonu dosáhly přibližně 110 milionů korun, celková dotace včetně vybavení dosáhla 126 milionů. Centrum vzniklo v rámci rozsáhlého projektu REFRESH financovaného z evropského programu Spravedlivá transformace.

Podle rektora univerzity Igora Ivana je než samotná výstavba důležitější příchod nových odborníků. Díky projektu REFRESH jich univerzita získala téměř 250, přibližně polovinu ze zahraničí.

„My jsme nechtěli stavět žádné okázalé, velké, monumentální budovy, protože věříme, že skutečná transformace regionu přichází skrze lidi, skrze mozky, a ne skrze vylitý beton,“ uvedl Ivan s tím, že celkový rozpočet projektu REFRESH činí 2,6 miliardy korun. Více než polovina prostředků pak směřuje právě do získávání nových vědeckých pracovníků.