Vědci z libeňského ústavu vyvinuli přístroj pro NASA. Zkoumá ledové světy ve vesmíru

Hledání mimozemských míst, kde může existovat život, měsíců Jupitera a nebo exoplanet. I na těchto kosmických misích se podílejí vědci z libeňského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (AV ČR). Aktuální projekty a nejnovější technologický vývoj v oblasti kosmické chemie, spektroskopie a souvisejících technologií badatelé představili na včerejším setkání.

Radiačně jedno z nejnáročnějších prostředí ve Sluneční soustavě čeká vesmírnou sondu v rámci mise Europa Clipper. Její cíl představuje Europa, ledem obalený měsíc Jupitera.

Pod zmrzlým povrchem Europy se pravděpodobně nachází obrovský oceán slané kapalné vody. Za hranicemi Země tak podle badatelů lze Europu považovat za jedno z nejslibnějších míst, kde bychom v současné době mohli odhalit obyvatelné prostředí.

Skupina expertů z Libně pro americkou vesmírnou agenturu NASA, která misi Europa Clipper vede, vyvinula unikátní přístroj SELINA. Zařízení dokáže generovat a analyzovat nanočástice napodobující mikrometeority i velmi těžké molekuly.

„SELINA je rozměrově malý, ale mnohem výkonnější pomocník než kterýkoli z jeho konkurentů na světě. Jde o průlom v průzkumu ledových světů ve Sluneční soustavě,“ vysvětlil Ján Žabka, chemický fyzik z Heyrovského ústavu.

EnVision představuje další z významných vesmírných výzev, na níž se v současnosti podílejí experti z Prahy.

„Půjde o první misi, která poskytne kompletní pohled na Venuši od jejího vnitřního jádra až po její vrchní část atmosféry,“ objasňují záměr tvůrci programu z Evropské vesmírné agentury (ESA). Vodu, kyslík, stavební materiály, ale i vzácné kovy. Najít je ve vesmíru není problém pro přístroje s poetickými jmény HANKA, VESNA a ŘÍP-2.

Mimořádné rozlišení

HANKA neboli Hmotnostní Analyzátor pro Kosmické Aplikace vyniká zejména vysokým rozlišením.

„Zatímco hmotnostní přístroje, které dosud létaly do vesmíru, měly největší rozlišení tři tisíce, tento má padesát tisíc. To je podobný rozdíl, jako snažit se najít mikroby pouhým okem nebo pod mikroskopem,“ vysvětlil Ján Žabka. ESA ve 40. letech plánuje let k Enceladu, ledovému měsíci Saturnu.

Se svými proslulými vodními gejzíry má Enceladus nečekaně silný vliv na celé magnetické pole své planety. „V prostoru před Enceladem jsme objevili složitou pavučinu odražených elektromagnetických vln, které neputují jen v rovině oběžné dráhy, ale vystřelují i vysoko k severnímu a jižnímu pólu Saturnu,“ uvedl David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Analýza zdejších vědců ukázala, že Enceladus „pumpuje“ energii do okolí obří planety. Zmiňovaná akce ESA by měla potvrdit a prohloubit poznatky z dřívějších výzkumů. Vědci z Libně by u toho opět neměli chybět.

Vesmír pro život, pod tímto názvem funguje kosmická strategie pod záštitou AV ČR. Řeší 21 témat v pěti směrech. Dálkové pozorování Země, počasí a klimatických změn, průzkum Slunce a Sluneční soustavy, výzvy a rizika kosmického prostředí či výzkum vzdáleného vesmíru a vývoj kosmických technologií.

„Program spoluvytváří mezioborovou komunitu, která řeší komplexní kosmické projekty,“ představil záběr bádání Jiří Svoboda z Astronomického ústavu.