Obce, kde nelze prohrát. Do voleb jde ve čtvrtině případů jediná strana

Zhruba v každé čtvrté obci v Olomouckém kraji budou voliči vybírat jen z jedné kandidátní listiny. Složení zastupitelstva je tam tak dané už teď. V dlouhodobém horizontu jde o nárůst, v roce 2010 bylo případů s jedinou kandidátkou v regionu jen 33, letos je jich o šedesát víc.

V roce 2018 kandidovala v Bohuňovicích na Olomoucku čtyři uskupení, před čtyřmi lety dvě a letos jediné. Situace ilustruje trend, kdy mezi lidmi klesá zájem o účast v komunální politice. V kraji je tento rok 93 obcí, kde je podaná jen jedna kandidátka. Někde jsou tak volby předem rozhodnuté. Čísla budou podle odhadu odborníků narůstat v souvislosti s vylidňováním venkova.

„Nikomu se do toho nechce. Je to zodpovědnost, kdekdo řekne, že ty peníze za to nestojí, že si vydělá víc i rukama, když bude jezdit na montáže, a má klid. Na hlavu starostům toho padá víc a víc, pořád musíte vyplňovat dotazníky, statistiky a nemáte pomalu čas dělat něco dalšího,“ shrnul bohuňovický starosta Jiří Slepica (nez.).

Při minulých volbách měl 61 let a letos už se mu pokračovat nechce. I tak má na volbách velkou zásluhu, protože dal dohromady lidi, kteří na něj mohou navázat. „Kandidátku jsem postavil. Kdybych to neudělal, žádnou tady nemáme,“ dodal Slepica k nezávislému uskupení Zodpovědně a slušně pro Bohuňovice. Jmen je 15, stejně jako míst v zastupitelstvu.

Chceme naslouchat a být vstřícné. Přibývá kandidátek tvořených pouze ženami

Obdobná situace je i v nedalekém Strukově, rozlohou druhé nejmenší obci v Česku. Ve vesničce se 160 obyvateli jsou lidé sice zvyklí kandidovat jednotlivě pod svých jménem, i tak ale měli posledně „kandidátek“ třináct, zatímco tento rok jen sedm, což je číslo rovnající se počtu členů zastupitelstva.

„Ničemu to nevadí, fungujeme takto mnohem lépe. Všichni se mezi sebou domluvíme a nemusíme se hádat. Obec žije komunitně, a jak je tu málo obyvatel, jsme všichni zajedno,“ řekla starostka Ivana Křenková (nez.). Jelikož je mezi kandidáty, má velkou šanci, že bude znovu ve vedení obce.

Důležité je místo pro setkávání se, třeba hospoda

Podle sociologa Vojtěcha Bednáře je zásadní, zda je v obci místo, kde se mohou lidé scházet a diskutovat. „V našem kulturním prostředí to bývá hospoda, ovšem stejně tak to může být kostel, hasiči, nebo cokoli dalšího. V okamžiku, kdy chybí aktivita nebo místo, které lidi přirozeně spojuje, nemají prostor vyměňovat si informace a nevzniká diskuse, ze které se rodí kandidáti,“ shrnul Bednář.

Jako důvody, proč lidé ztrácejí zájem, uvádí pocit znechucení politikou, případně nedůvěru v možnost pohnout místními zabetonovanými vztahy. „Paradoxně se tak děje na komunální úrovni, kde je vliv kandidátů na okolí nejvyšší. Příčina nikdy není jedna. Když se chcete politice věnovat, potřebujete na to energii a čas, a jakmile jste zatížení tím, že na vás neustále útočí nějaké krize, na politiku už nezbývají síly. Také to může být generační výměna,“ dodává sociolog, že mladí lidé se více angažují online.

Komunální volby se blíží. Kandidáti, termín, jak se hlasuje, kdy budou výsledky

V roce 2010 bylo v kraji obcí s jedinou kandidátkou 33. O čtyři roky později 58 a následně 78. V roce 2022 jejich počet klesl na 46, letos už jich však je 93. Jde tak přibližně o 23 procent ze všech obcí v kraji.

Pokles zájmu zaznamenalo celé Česko. Podle Českého statistického úřadu se o mandát uchází zhruba o pět tisíc kandidátů méně než při posledních volbách do obecních zastupitelstev.

Politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Pavel Šaradín se nicméně nedomnívá, že by kvůli tomu volby přestávaly být „svátkem demokracie“. „Pokud je shodný počet kandidátů i mandátů, ale lidé jsou schopní se domluvit, kdo je povede, ať už je procedura udělaná volbou, nebo dohodou, tak mi to nevadí. Protože samotný akt volby je jenom technika, důležitá je domluva v obci,“ sdělil.

„Je to stejně legitimní, jako když se volí předseda třídy ve škole, také může být Pepík jediným kandidátem a ostatní ho zvolí,“ přirovnal odborník.

Problém by podle něj nastal až v momentě, kdy by místní nedali dohromady ani potřebný počet zájemců. Takové obce jsou ale podle statistiků v celé zemi jen tři, Olomouckého kraje se to netýká.

Volební kuriozita. V městečku proti sobě stojí i ryze mužská a ženská kandidátka

„Obecná apatie přesto není dobrá a ukazuje to jednoznačně, že lidé nestojí o to, sami sebe spravovat. Myslím, že tento stav bude pokračovat, jelikož pořád ještě dochází k odlivu obyvatel venkova do měst. Lze předpokládat, že za jednu generaci bude situace úplně jiná. Počet obcí bude nižší, dokážu si představit, že i v řádu drobných stovek,“ odhaduje Šaradín.

Stejně jako obce, ani on není nakloněný otázce povinného slučování, která se jednou za čas objeví. V minulosti ji kvůli úsporám financí navrhovala například letos zrušená Národní ekonomická rada vlády (NERV). Pokud by však situace dospěla do bodu, kdy bude problém sehnat dost kandidátů, mohl by stát sáhnout k motivaci možných obecních zástupců. „Může třeba přijít zákon, který více posílí společenství, jak to má například Slovinsko, kde jsou občiny, což jsou sdružení obcí,“ nastínil Šaradín.

O nové podobě zastupitelstev budou voliči hlasovat v pátek 9. a v sobotu 10. října. Na Přerovsku a Litovelsku budou zároveň vybírat i nové zástupce v Senátu.