Evropa mění pravidla ESG reportingu, cíl zůstává. Firmy mají vykazovat, jak ovlivňují své okolí

Před dvěma lety se zdálo, že ESG, tedy reporting udržitelnosti, bude pro společnosti znamenat spoustu další administrativy. Dnes je situace jiná. Evropská unie pravidla upravuje a zjednodušuje, od původního cíle ale neustupuje – firmy mají být otevřenější v tom, jak ovlivňují své okolí.

Tři písmena označují tři oblasti, podle kterých lze posoudit odpovědnost společnosti. E (environmental) hodnotí její dopad na životní prostředí, S (social) vztah k zaměstnancům a spotřebitelům a G (governance) způsob řízení společnosti. ESG zpráva – neboli zpráva o udržitelnosti – tak spolu s účetními výkazy, resp. výroční zprávou, představuje komplexní obrázek společnosti, o který se zajímají investoři, banky, obchodní partneři, zaměstnanci, ale i široká veřejnost.

Právě vykazování udržitelnosti se věnovala konference Komory auditorů České republiky (KA ČR) a Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze s názvem ESG reporting v čase změn, která se konala na konci června. Odborníci se shodli, že ESG neubírá na svém významu. Mění se způsob, jakým budou firmy informace zveřejňovat. Proč se o ESG zajímají auditoři? Auditoři zprávy o udržitelnosti ověřují, tedy kontrolují, že společnost ve své zprávě vykazuje vše podle pravidel a podle skutečnosti.

Co se mění oproti minulým letům?

První verze evropských standardů byla mnoha firmami vnímána jako příliš komplexní a administrativně náročná – v některých případech zahrnovala stovky ukazatelů a vyžadovala rozsáhlý sběr dat, do kterého bylo nutné investovat tisíce hodin práce. Zároveň měly být tyto povinnosti velmi rychle vyžadovány od velkého množství evropských firem. Na základě prvních zkušeností a reakcí na tuto první verzi připravila Evropská komise balíček zjednodušení známý jako Omnibus.

Jak zdůraznila Petra Jirková Bočáková, předsedkyně ESG výboru KA ČR, cílem není ESG omezovat, ale zjednodušit jeho praktickou aplikaci a snížit administrativní zátěž. Změny se více soustředí na největší společnosti, zatímco menším firmám má pomoci jednodušší dobrovolný standard pro vykazování udržitelnosti.

Nejcennější na ESG jsou data, říká Serge Damian z CSG

Zjednodušit se mají také samotné evropské standardy ESRS (European Sustainability Reporting Standards tvoří jednotná pravidla pro vykazování udržitelnosti v Evropské unii, pozn.red.) – větší důraz má být kladen na informace, které jsou skutečně významné z pohledu dopadů, rizik a příležitostí. Zároveň se očekává větší flexibilita v případech, kdy data nejsou dostupná. Nebo by jejich získání vyžadovalo nepřiměřené náklady a úsilí, při zachování transparentnosti vůči uživatelům výkazů.

Eva Racková z Rady pro veřejný dohled nad auditem na konferenci prezentovala výsledky mezinárodního průzkumu organizace IFIAR (The International Forum of Independent Audit Regulators), který sledoval vývoj ve 47 zemích světa. Ukázalo se, že 63 % sledovaných zemí už má závazná pravidla pro reporting udržitelnosti a dalších 22 % je připravuje. Přibližně osm z deseti zemí tedy podobný systém už zavedlo nebo se na něj připravuje.

Zároveň 61 % zemí už zavedlo nebo připravuje povinné nezávislé ověřování těchto zpráv. Smyslem je zvýšit důvěryhodnost zveřejňovaných informací a omezit situace, kdy firmy používají ekologická nebo společenská tvrzení pouze jako marketing.

Svět od ESG neustupuje

Jak ESG reporting funguje v praxi, ukázala Soňa Hykyšová z Letiště Praha. Letiště neřeší pouze snižování emisí, ale také hluk v okolních obcích, podporu místních komunit, vztahy se zaměstnanci nebo etické chování vůči obchodním partnerům. Podle metodiky letiště tvoří naprostou většinu emisí v Scope 3 (nepřímé emise, které vznikají v celém hodnotovém řetězci společnosti, u dodavatelů, partnerů nebo samotných zákazníků) samotný letecký provoz – přibližně 92 % připadá na emise z letů letadel. Oproti tomu individuální doprava cestujících autem tvoří přibližně 5 % celkových emisí v tomto rozsahu.

Letiště Praha přitom sleduje svou uhlíkovou stopu dlouhodobě, již od roku 2010, a v posledních letech systematicky rozvíjí nástroje pro sběr a vyhodnocování dat, včetně jejich postupné automatizace.

Podobnou zkušenost popsala také mezinárodní společnost Allwyn. Podle Markéty Horkové už ESG dávno není úkolem několika specialistů na udržitelnost. Na přípravě reportů dnes spolupracují lidé z financí, personalistiky, nákupu, právního oddělení i vedení firmy.

ESG není abstrakce. Promítá se do hypoték i pojištění

Pohled z mezinárodního prostředí nabídl také Ivan Tučník ze skupiny Asahi Europe & International, do níž patří i Plzeňský Prazdroj. Ve společnosti, která působí ve více než desítce evropských zemí i v Severní Americe, nestačí sledovat údaje jen z jednoho pivovaru. Aby bylo možné výsledky porovnávat, musí všechny závody sbírat data stejným způsobem. Teprve pak lze zjistit, kde se nejvíce plýtvá energiemi, kde vznikají největší náklady nebo která opatření skutečně fungují.

Podle zástupců společností se tak ESG postupně stává nejen nástrojem pro splnění legislativních požadavků, ale také běžnou součástí řízení moderních firem.

Prezident Komory auditorů ČR Ladislav Mejzlík na závěr konference zdůraznil, že „oblast ESG nepředstavuje jen povinný reporting vyžadovaný evropskou regulací, ale bude se stávat běžnou záležitostí při žádostech o úvěry a financování a také při rozhodování v dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Firmy k němu budou přistupovat pozitivně, pokud jim bude přinášet tržní výhody a přidanou hodnotu pro jejich akcionáře“.

Vodítko pro rozhodování – pro zákazníky i zaměstnance

ESG reporting pomáhá firmám transparentně ukázat, jak fungují a jaké mají skutečné dopady na své okolí. Pro zákazníky i další zainteresované strany tak představuje důležitý zdroj pro informované rozhodování.

Důvěryhodnost těchto informací posiluje nezávislé ověření, které v České republice zajišťují auditoři zapsaní v Komoře auditorů ČR.

Díky tomu lze lépe rozlišit mezi firmami, které své závazky v oblasti udržitelnosti skutečně naplňují, a těmi, které se omezují spíše na deklarace. To platí nejen při výběru produktů, ale i při rozhodování o spolupráci nebo zaměstnání. ESG informace tak stále častěji vstupují i do rozhodování lidí na trhu práce – firmy transparentněji komunikují například své přístupy k pracovním podmínkám, rozvoji zaměstnanců nebo rovným příležitostem.