Děti trávily většinu času v rámci posledních měsíců na sociálních sítích. Jejich vztahy ve třídě tak předurčovalo to, co si děti napsaly na platformách jako je Facebook nebo Instagram. „Učitel má nevýhodu v tom, že neví, co se v kolektivech v době online výuky odehrálo, nevíme, s čím se děti do škol vrací, jak moc si třeba ublížily,“ vysvětluje třídní učitelka na ZŠ Strossmayerovo náměstí v Praze Daniela Čechová. Kolektivy se proto musejí znovu poznat, stmelit a naladit na stejnou vlnu. 

K tomu mohou přispět třeba adaptační kurzy, které po celém Česku pořádají různé organizace. Jejich princip spočívá v tom, že třída vyjede na tři dny mimo školní prostředí. „Největší benefit adaptačních kurzů je v tom, že jsou děti spolu a že jsou bez roušky. Přestože to zní banálně, tak po roce a půl online výuky je to alfa a omega toho, co adaptační kurzy třídám přinášejí,“ popisuje Daniela Čechová. Pobyty jsou zaměřené hlavně na třídní spolupráci. Žáci na základě různých aktivit a her zjišťují, co je a co není dobrá spolupráce. „Pracujeme primárně se vztahy ve třídě a jde nám o to, abychom pracovali na skupinové dynamice. Smyslem je i to, aby třídní učitel/ka žáky poznala v jiných situacích než ve škole,“ vysvětluje lektor a vedoucí projektu Invenio pro školy Lukáš Matys. 

Aktivity jsou založené na takzvané zkušenostní pedagogice, kdy se studenti učí zážitkem. „Jde o to, aby měli studenti přátelské, nebo při nejmenším korektní vztahy, protože to je zároveň prevence ubližování ve vztazích a ochrana před případnou šikanou,“ dodává Matys. Žáci potom společné aktivity reflektují a „vytahují“ z nich to, co pro ně a celý kolektiv může mít přínos.

Poslechněte si reportáž ze záznamu:

Autor: Markéta Imlaufová, Rádio Impuls