Úrazů při sportu na horách značně přibylo. Nejvíce zranění bylo v létě v Jeseníkách

O víkendu zasahovaly posádky Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského...
O víkendu zasahovaly posádky Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského...
Foto: Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje

Horská turistika, stále populárnější terénní čtyřkolky i adrenalinové sjezdy na kolech a koloběžkách lákají každoročně do Jeseníků statisíce návštěvníků. S rostoucím počtem lidí však stoupá i frekvence úrazů. Dokládají to statistiky horské služby, Jeseníky se s počtem 640 zásahů v letní sezoně vyšvihly do čela celorepublikového žebříčku. Zhoršují se i následky zranění.

Zatímco dříve patřily k nejčastějším poraněním odřeniny a zhmožděniny, dnes jsou to vážnější úrazy včetně zlomenin a otřesů mozku.

Úrazy se nevyhýbají turistům, kteří přecení své síly, ani zkušeným matadorům se stovkami kilometrů nachozenými v horském terénu. Jesenická horská služba řešila od května do poloviny září převážně zranění cyklistů, pěších turistů a jezdců na koloběžkách. „Tyto hlavní kategorie tvoří 97,7 procenta všech našich zásahů. Následují výjezdy k autonehodám, havarujícím na elektrokoloběžkách, paraglidistům či horolezcům,“ bilancuje náčelník Horské služby Jeseníky Jakub Fabián.

Co s člověkem dělají těžké zásahy a jak přežít. Kameraman Adama Ondry vypráví

Záchranáři ošetřovali hlavně tržné rány, zlomeniny, otřesy mozku a pacienty s podezřením na vnitřní zranění. Zhruba ve třech desítkách případů musel do Jeseníků vzlétnout vrtulník. „Svědčí to o vzrůstajícím počtu vážných zranění. Jednalo se převážně o technické zásahy v nepřístupném terénu, kdy bylo potřeba pacienta transportovat co nejšetrněji letecky, typově šlo o těžké úrazy cyklistů, závažné interní stavy, resuscitaci či bezvědomí, ale zasahovali jsme i u tonoucího muže v bazénu,“ říká Fabián.

Vysoký počet cyklistů i koloběžkářů si náčelník horské služby vysvětluje tím, že v regionu jsou velmi populární bikeparky světové úrovně, Jeseníky jsou také velice dobře přístupné. „Na vrchol Pradědu vede asfaltka a pohodlně vyjedete až nahoru. Jenže když se na horách pohybuje stále více lidí na kole a koloběžce, logicky se tím zvyšuje riziko střetů,“ varuje záchranář.

Jesenická nemocnice pomáhá nanoskopií

Nápor pacientů zraněných po pádech v horském terénu zaznamenali v letních měsících také chirurgové v jesenické nemocnici, nejčastější daň za adrenalinovou zábavu podle nich platí kolena. „Pád z koloběžky či nekontrolovaný pohyb při sjezdu na čtyřkolce často vedou k přetrženým vazům, poškozeným meniskům či defektům chrupavek,“ shrnuje mluvčí Nemocnice Agel Jeseník Radka Miloševská.

Tamní ortopedické oddělení tak kromě klasické artroskopie vsadilo nově také na nanoskopii, jež je pro pacienta mnohem šetrnější.

„Nanoskopie je v podstatě zmenšená artroskopie. Kamera má velikost do dvou milimetrů, takže se dá provést jako běžný vpich. Pacient to daleko lépe toleruje pouze v lokální anestezii a často pouze ambulantně,“ přibližuje primář ortopedického oddělení jednodenní péče jesenické nemocnice Jozef Janošec. Na rozdíl od statické magnetické rezonance umožňuje nanoskopie vyšetřit kolenní kloub za pohybu.

Cyklista si při pádu na Pradědu vážně zranil břicho, záchranu usnadnil videohovor

„Pacient je při vědomí, může s lékařem spolupracovat a hýbat končetinou, díky tomu specialista přesně vidí, kde a při jakém pohybu koleno selhává. A může rovnou zasáhnout, pomocí miniaturních nástrojů třeba zahladí poškozenou chrupavku nebo začistí natržený meniskus,“ dodává Janošec s tím, že zákrok se odehrává bez nutnosti celkové anestezie, zanechává minimální jizvu a pacienti se po ošetření mohou výrazně rychleji vrátit do běžného života i ke svým koníčkům.

Zvyšující se počet úrazů, které odborníci připisují na vrub moderním adrenalinovým aktivitám, zaznamenali traumatologové napříč regionem. „Závažnost úrazů roste především se zvyšující se rychlostí, a tím i energií. A je lhostejné, zda z koloběžky, kola nebo koně,“ objasňuje třeba primář Traumatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Radim Vintera. Podle něj tyto pády končí především poraněním končetin a otřesy mozku.

Jízdy bez přilby, v noci a pod vlivem

Více pacientů ošetřili i v prostějovské nemocnici. „Meziroční nárůst těchto úrazů odhaduji na deset procent, samozřejmě vliv na něj má i sezonní teplé počasí,“ konstatuje primář Ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Agel Prostějov Leopold Hoferek.

Současně upozorňuje, že k úrazům po pádu z elektrokoloběžky či elektrokola nemusí docházet jen v horském terénu, ale je potřeba mít se na pozoru i při běžném pohybu ve městě či na okolních cyklostezkách.

„Takové pády nejvíce odnáší hlava a bohužel můžou zanechat vážné trvalé následky, které mohou být i fatální. Hodně uživatelů těchto strojů, bohužel, nepoužívá při jízdě přilbu a velká skupina ošetřených v naší urgentní ambulanci jezdí v nočních hodinách pod vlivem alkoholu,“ zdůrazňuje primář Hoferek.

Právě hrajeme Právě vysíláme

Haló, tady Impulsovi

05.00-09.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

NO NAME

TY A TVOJA SESTRA

Následuje 09.00-12.00
Avatar

Dopoledne s dobrým Korcem