Na tématu zkrácení pracovního týdne se odborníci neshodují

  7:00
Na Islandu se osvědčil kratší pracovní týden. Účastníci experimentu získali den volna navíc, ale výplata jim zůstala stejná. Ukázalo se, že byli díky tomu efektivnější. Debata o možnosti zkrácení pracovního týdne při zachování platů se proto přenesla i do Česka. Jednoznačný expertní názor na ni ale není.

ilustrační snímek | foto: Impuls.cz

Na zkrácení pracovního týdne by Česko doplatilo. Alespoň si to myslí ekonom Lukáš Kovanda. Pro stejný výsledek by totiž museli zaměstnanci v kratší době odvést efektivnější práci. Pak by tito lidé byli víc unavení a na trhu práce by zároveň nebyl dostatek správných uchazečů. Podle Kovandy zatím zkrácení pracovního týdne nedává ekonomický smysl. „Všichni bychom zchudli a celkově bychom se měli hůř. Řada firem by zkrachovala a propouštěly by, protože nebudou umět být ziskové jinak, než s tím pětidenním pracovním týdnem,“ řekl Kovanda.

Naopak odbory by zkrácení pracovního týdne uvítaly. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je na místě mírné postupné snižování počtu týdně odpracovaných hodin. „Český zaměstnanec v průměru odpracuje vůči německému během 40 let až o 11 let víc.“ Záleží podle něj na výrobním charakteru konkrétního provozu, kterého by se změna pracovní doby týkala. Středula Impulsu řekl, že u většiny subjektů v kovoprůmyslu už mírná úprava nastala. „Pracovní týden z oficiálního pohledu je 37,5 hodiny, ale fakticky je čtyřicetihodinový, protože se nezapočítává pauza na oběd.“

Pozitivně na kratší týden nahlíží i personalisté. Zkrácení pracovního týdne by podle jejich pohledu mohlo zefektivnit práci zaměstnanců. Řekla to prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. Podle ní by stálo za to vyzkoušet čtyřdenní cykly namísto současných pětidenních alespoň v některých oborech. Poptávku po pracovní síle by to podle ní neovlivnilo. „Mnoho firem přišlo na to, že se dá pracovat efektivněji. Že když jsou lidé lépe zaplacení a mají víc volného času, tak jsou schopní pracovat v kratší době intenzivněji, takže objem práce zvládnou třeba v těch čtyřech dnech,“ uvedla Rezlerová s tím, že by to mohlo přinést i nové způsoby práce. „Uvolnilo by to pracovní sílu, která by mohla dělat ještě něco jiného.“

S plánem zkrátit pracovní týden jde do Sněmovních voleb ČSSD. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by k tomu mohlo dojít do roku 2030. „Musíme se na to začít připravovat v příštích letech ve spolupráci s ekonomy, sociology, na úrovni tripartity. To znamená postupně a velmi opatrně si hrát s tím, jak zvyšovat produktivitu práce a zkracovat pracovní dobu.“ Z politického spektra je pak proti například TOP 09, jejíž předsedkyně Markéta Pekarová Adamová v tom vidí riziko růstu dalších nákladů pro zaměstnavatele, ti pak budou muset šetřit, což dopadne právě na zaměstnance.

Poslechněte si reportáž ze záznamu: