To, že srážek se zvěří v době epidemie ubylo, dokládá předchozí šetření Centra dopravního výzkumu. Podle něj od října 2019 do března 2020 došlo v Česku k 6 980 srážkám se zvěří. Letos je číslo o více než tisícovku menší a podle všeho za to může právě omezení pohybu, které na podzim i na jaře snížilo počty aut na silnicích.

Nicméně i tak jsou srážky se zvěří stále velkým tématem. Pokud si dobrý počtář vydělí celkovou délku silniční sítě v Česku počtem srážek se zvěří, vyjde mu, že na každých 8 kilometrů silnic připadá jeden střet vozidla se zvířetem. Podle dat Centra dopravního výzkumu končí pod koly aut nejčastěji srnec obecný (za rok 2020 celkem 6 636 srážek), prase divoké (662 kusů za rok 2020) nebo zajíc polní (162 kolizí za rok 2020). Reálně jsou ale počty až o 50 % vyšší, protože zdaleka ne všechny srážky se dostanou do policejních statistik.

A kde v Česku si dávat na silnici nejvíc pozor? „Nejhorším úsekem v Česku je silnice mezi Horním Jiřetínem a Litvínovem. Na 304 metrů dlouhém úseku tam mezi loňským říjnem a letošním březnem došlo ke 14 srážkám zvěře s vozidly. Tyto nehody pak podle policejních statistik dohromady vyšly na 470 000 korun,“ řekl Impulsu mluvčí jedné z tuzemských pojišťoven Honza Marek. Srny a divočáky potkávají často také řidiči u Úval u Prahy nebo u Skalice u České Lípy.

Riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Nejhorším obdobím je podzim, kdy se pravděpodobnost taková nehody zvyšuje až čtyřnásobně. Kromě smutku ze srážky zvířete trápí řidiče také částka, kterou musí vynaložit za opravu svého vozidla. „Mezi loňským říjnem a letošním březnem 2021 evidujeme průměrnou škodu na majetku 41 000 Kč. Výjimkou nejsou ani statisícová plnění,“ komentuje statistiky Patrik Nauš z jedné tuzemské pojišťovny provádějící výzkum. Proto se podle něj vyplatí pojištění, které kryje střety se zvířetem – jakýmkoliv. Tedy nejen divoce žijícím, ale také těmi domácími.

Autor: Markéta Imlaufová, Rádio Impuls