Údaje o nákaze lymskou boreliózou jsou kvůli loňské změně systému hlášení onemocnění do registrů hygienické služby nespolehlivé.

Nemocnost v Praze je podle hygieniků sice nižší než v jiných krajích republiky, jejich zkušenosti z terénu ale ukazují na nebezpečí v zeleni města.

„Naše data získaná při sběru klíšťat potvrzují vysokou míru promořenosti klíšťat proti lymské borelióze přímo v pražské zeleni. Parky a lesoparky vytvářejí specifické mikroklima, kde se klíšťatům mimořádně daří, a riziko nákazy je tak pro obyvatele metropole reálné již při běžné procházce,“ řekla Martina Marešová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hl. m. Prahy. První jarní měsíc je podle ní z epidemiologického hlediska kritickým zlomem.

„S rostoucími teplotami evidujeme první případy infekcí. Klíčem k ochraně zůstává očkování proti encefalitidě a včasná repelentní ochrana s důkladnou kontrolou po návratu z přírody,“ dodala.

Pražané ale tuto prevenci zanedbávají – proočkovaných proti klíšťové encefalitidě je jen 13 procent obyvatel.

Nemoc lidé podceňují

„Přibližně každý třetí pacient s klíšťovou encefalitidou je přesvědčený, že klíště přisáté neměl, popřípadě že na něj klíšťata nejdou a že se ho toto riziko tedy netýká,“ upozornila Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.

Je ale důležité se mít na pozoru, encefalitidu přenášejí i mladší vývojová stadia klíšťat, která jsou maličká, průhledná a člověk si vůbec nevšimne, že na něm bylo přisáté.

„Zatímco u boreliózy můžeme přenosu zabránit včasným odstraněním klíštěte, protože přechod borelií do krve trvá řadu hodin a počáteční bakterie jsou nejspíše méně patogenní, u klíšťové encefalitidy toto bohužel neplatí. Tam stačí i několik minut nebo maximálně desítek minut, aby došlo k nákaze,“ řekla Smíšková.

Klíšťovou encefalitidou se mohou nakazit i očkovaní. Netuší, že nejsou chránění

Nemoc se může projevit individuálně. Děti mívají lehčí průběh meningitidy, postižení mozkových obalů. „I u těchto pacientů ale často vídáme obtíže, které přetrvávají řadu týdnů, někdy i měsíců,“ podotkla Smíšková.

Zdravý dospělý člověk dostane typicky meningoencefalitidu, kdy už je zasažena i mozková tkáň. „Znamená to poruchy vědomí, třes, zmatenost, poruchu rovnováhy, řeči, obrnu hlavových nervů a podobně,“ poukázala Smíšková.

Hrozí dlouhodobé potíže

Nejrizikovější skupinou jsou senioři a lidé chronicky nemocní nebo oslabení. Právě je ohrožuje nejzávažnější forma onemocnění – encefalomyelitida.

„Ta se nejčastěji projeví obrnami končetin nebo takzvaným bulbárním syndromem, při kterém jsou zasažena životně důležitá centra a hlavové nervy zodpovědné například za dýchání a polykání. Prvními příznaky bývá chrapot, poruchy polykání nebo neschopnost efektivně odkašlávat. Tento stav se může rychle zhoršovat a pacient skončí na umělé plicní ventilaci,“ popsala lékařka. Dodala, že těžké formy nemoci mohou postihnout i zdravého pacienta.

Klíšťata nesplachovat, ve vodě přežijí a mají blízko k intimním partiím, říká vědec

Encefalitida může mít také dlouhodobé následky, kterých je zřejmě více, než lékaři dosud předpokládali.

„Nejde pouze o poruchy hybnosti nebo obrny. Vedle toho existuje i takzvaný postencefalitický syndrom, který může zahrnovat jak zhoršení sluchu, tak i subjektivní potíže. Ty nejsou vždy snadno měřitelné, ale pacienty mohou trápit velmi dlouhou dobu a výrazně ovlivňovat kvalitu jejich života,“ řekla infektoložka. Lidé se podle ní více obávají lymské boreliózy, proto na Bulovce porovnali komplikace obou nemocí.

U boreliózy je časté ochrnutí lícního nervu, které postupně odezní, přetrvá u pěti procent pacientů. U klíšťové encefalitidy má více než třetina pacientů obtížné ochrnutí nervů i rok po prodělané infekci.

Léčba encefalitidy prakticky není k dispozici. „Pacientům můžeme nabídnout pouze léčbu zaměřenou na mírnění projevů onemocnění. Nejdůležitější, co jim ale nabídnout můžeme, je lepší ochrana před nemocí – tedy očkování,“ uzavřela Smíšková.