Nové žďárské stezky vedou po stopách cisterciáků. Potěší pěší i cyklisty

Ač může mít řada lidí spojeny mnichy hlavně s pobytem za zdmi kláštera a modlitbami, ve skutečnosti byla jejich činnost mnohem širší. Ne nadarmo je heslem cisterciáků: „Modli se a pracuj!“ Jak dokázal tento řád zpracovávat dary přírody a měnit krajinu kolem sebe, ukazují nové žďárské naučné stezky.

Dvě trasy – kratší a delší – zavedou turisty za stopami cisterciáků jak přímo ve Žďáře nad Sázavou, tak v jeho okolí. Mnohé stopy jejich působení jsou tam totiž patrné dodnes. Při vycházkách navštíví lidé několik archeologických lokalit, podívají se, kde bylo Staré město, osídlení předcházející dnešnímu Žďáru, a po starých cestách projdou hospodářstvím cisterciáckého kláštera.

14 fotografií

„Řada míst, dnes ukrytých v lesním tichu, byla totiž ve středověku a novověku odlesněná a rušná, ať už kvůli těžbě a zpracování železných rud – jako třeba v okolí Peperku, či mramoru a vápence kolem jezírka Vápenice,“ přiblížila Kateřina Těsnohlídková ze žďárského Regionálního muzea.

Delší stezka, nesoucí název Jak se rodila cisterciácká krajina?, měří kolem čtrnácti kilometrů. Její slavnostní otevření se koná právě v sobotu 5. září, a to i s odborným výkladem.

„V 9 hodin ráno vyrazí od Staré radnice pěší skupina s historikem Regionálního muzea Miloslavem Lopaurem. V 10 hodin se mohou na stejnou trasu vydat cyklisté s Václavem Šubrtem z turistického informačního centra, sraz je na Farských humnech,“ pozvala mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.

Nová trasa s infopanely provede účastníky městem podél řeky Sázavy, kolem rybníka Dívka až do sousedních Hamrů nad Sázavou k Rozštípené skále a technické památce Šlakhamr. Odtud si poutníci vyšlápnou kopec Peperek a skrze lesy kolem jezírka Vápenice se dostanou zpět ke Žďáru, mimo jiné ke statkům Starý Dvůr a Lyra či k jádru cisterciáckého působení – areálu někdejšího kláštera, dnes zámku Kinských.

Delší okruh navazuje na krátkou stezku s názvem Příběhy ukryté v krajině, již město otevřelo už v srpnu. Tato bezbariérová trasa měří zhruba dva a půl kilometru a provádí návštěvníky okolím bývalého kláštera – kolem Bránského rybníka, hospodářského dvoru Lyra a kamenného mostu až k Dolnímu hřbitovu.

Známá místa trochu jinak

Jednotlivá stanoviště přibližují hospodaření s vodou, utváření krajiny, architekturu i duchovní odkaz řádu.

„Když dnes procházíme okolím bývalého kláštera, možná si ani neuvědomujeme, kolik stop po cisterciácích v krajině zůstává. Stezky pomáhají návštěvníkům dívat se na známá místa novýma očima a vnímat, jak úzce byly klášter a okolní krajina propojené. Cisterciáci krajinu promyšleně utvářeli, dávali jednotlivým místům smysl a řád,“ vysvětlila Adéla Tlustošová z farnosti při bazilice Nanebevzetí Panny Marie.

Hornická stezka u Jihlavy má další zastavení. Ukazuje, jak vypadala ústí šachet

Putování po obou trasách si lze zpestřit vyplňováním pracovního listu s mapou, úkoly a křížovkou. Zájemci ho získají v infocentrech či Regionálním muzeu.

„Při přípravě stezek jsme mysleli i na rodiny s dětmi, aby pro ně procházka byla společným objevováním. Na každém panelu proto najdou nějaký úkol, otázku či drobnou aktivitu, díky níž se mohou do poznávání krajiny a její historie aktivně zapojit,“ uvedla Martina Schutová z Regionálního muzea.

Nová poutní stezka provede turisty po skvostech geniálního stavitele Santiniho

I když je krátká trasa již oficiálně otevřená, v sobotu ožije doprovodným programem také. „Od 14 do 18 hodin budou připraveny aktivity u Bránského rybníka, dvora Lyra, kamenného mostu a Dolního hřbitova,“ vyjmenovala Sobolová.

Ve stejnou dobu mohou lidé využít i rybářsky zaměřený program na Farských humnech. Pavel Elbl z Regionálního muzea se s nimi vypraví k řece, aby jim přiblížil svět ryb a rybářů.