Mimořádná akce na Vyšehradě připomene výročí úmrtí ambiciózní české královny

Requiem, schránka s ostatky, přednáška, ale například i unikátní exkurze na střechu baziliky sv. Petra a Pavla. Také to představí mimořádnou ženu raného středověku, Svatavu Polskou z piastovského rodu, choť prvního krále Čechů, Vratislava II. Její 900. výročí úmrtí připomene první zářijová neděle.

„První královský pár představí již 6. září vzdělávací a duchovní program. K vidění bude faksimile Kodexu vyšehradského, evangeliáře zhotoveného pro korunovaci Vratislava II. a Svatavy či vzácně dochované fragmenty královského oděvu z Vratislavovy doby,“ uvedl Michal Němeček, děkan vyšehradské kapituly.

Šemíkův skok dostane bezpečnější zábradlí a novou zeď, oblíbenou vyhlídku čeká obnova

Baziliku stejně jako areál Vyšehradu poničilo řádění pražanů v listopadu 1420, následující po vítězství husitů nad armádou krále Zikmunda na pankrácké pláni. Proto se hrob první české královny nezachoval. „Přesto máme ve vyšehradské bazilice relikviářovou schránu s ostatky, které podle tradice patří Svatavě,“ uvádí zástupci kapituly.

Na Vyšehradě lze nalézt i románskou tumbu, určenou pro člena královské rodiny. Není vyloučeno, že právě pro královnu.

Mimořádná osobnost

Královnu vzpomene přednáška a zádušní mše s requiem skladatele a varhaníka 17. století Václava Holana Rovenského. Komplex vyšehradské citadely nabízí návštěvníkům také další mimořádné zážitky.

Jako první střecha v Praze nabízí vyšehradská bazilika pravidelné pro hlídky krovu s unikátními výhledy na metropoli. Okruh zahrnuje i pro hlídku prvků zdiva a krovu.

Pražské Jezulátko zamířilo do Irska. Má vyprávět příběh české metropole

„Líbí se totiž Bohu, abys vlídně vyslyšel mé stařecké prosby, a prosím, abys mou vrásčitou a slzami skropenou tvář nezahanboval. Ať smím já, stařičká matka, u nohou svého syna dosáhnout toho, zač na kolenou prosí a žádá český národ,“ emotivně kronikář Kosmas popisuje jednu z klíčových scén dějin Čech raného středověku.

Odehrává se na jaře 1125 u lůžka umírajícího knížete Vladislava I. Monarchu matka královna Svatava prosí, aby se smířil s bratrem Soběslavem. A uvolnil jejímu benjamínkovi cestu ke kamennému stolci, kultovnímu místu Pražského hradu, kde bývali nastolováni vládci Přemyslovských Čech.

O velikonočním týdnu došlo k usmíření a po Vladislavově smrti se souhlasem českých předáků k nastolení Soběslava I. knížetem namísto neméně ambiciózního olomouckého bratrance Oty Černého.

Nevyslali zvědy a následoval masakr. Padl i olomoucký Přemyslovec usilující o trůn

Šlo o nejvýznamnější zásah královny do českých dějin, nikoli ale jediný. „Sehrála určitou prostřednickou a pacifikační úlohu, asi již dříve zasahovala ve prospěch vlastních dětí na úkor ostatních členů dynastie,“ uvedl historik Vratislav Vaníček ve studii o Soběslavu I.

Mimořádnou Svatavinu osobnost potvrzují další události. Příkladem může být její korunovace. K té do šlo týž den jako jejího chotě Vratislava II., 15. června 1086. V říšském prostředí to nebývalo zvykem, královny přijímaly korunu s odstupem po manželovi.

„Už v tomto detailu lze tušit silnou Svatavinu osobnost, která nechtěla při královském povýšení zůstat pozadu,“ uvedl historik Lukáš Reitinger v portrétu Vratislava II. Královnou Svatava, dcera polského vládce Kazimíra Obnovitele, zůstala až do smrti 1. září 1126.

Královský Vyšehrad

Mimořádný vztah měl Vratislav II. a jeho rodina k Vyšehradu. V areálu se k nebi tyčily zdi baziliky sv. Petra a Pavla a dalších svatyní, palác v královském okrsku či most. Výjimečnou roli sehrála kapitula, eximovaná, vyjmutá z české církevní správy a podřízená Římu.

Na stavbu baziliky Vratislav II. donesl podle tradice 12 nůší kamene. „Šlo o symbolický akt, kterým napodoboval archetyp ideálního křesťanského panovníka-budovatele, jakým byl římský císař Konstantin I.,“ uvedl archeolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR.

Vyšehrad sloužil jako nekropole Vratislavovy královské rodiny. Pro uložení pořídila sarkofágy, což byla v tehdejších Čechách zvláštnost, která však zapadá podle historiků do evropského trendu druhé poloviny 11. století.

„Velmi zajímavé je, že zde byli pohřbeni jen potomci z Vratislavova třetího manželství se Svatavou Polskou, syn Soběslav I., vnuk Sobě slav II. a zřejmě i prvorozenec Boleslav, olomoucký údělný kníže. Ten k otcovu velkému zármutku před časně zemřel,“ řekl Ladislav Varadzin. Nekropole nesloužila pro Vratislavova syna z předchozího manželství, Břetislava II.

Svatava měla vztah také k dalším duchovním místům Čech, třeba Sázavskému klášteru. V jednom z oltářů tam spočívaly ostatky sv. Gleba, jejího strýce.