Tlupa kotulů veverovitých ve zlínské zoo se rozrostla o další mláďata

Početná tlupa kotulů veverovitých ve zlínské zoo se rozrostla. Dvě měsíční mláďata drobných jihoamerických primátů se narodila na začátku července a ihned po porodu se vyšplhala na záda matek, kde se pevně drží jejich srsti. Na matkách jsou stále zcela závislá. I když tyto opičky patří mezi časté obyvatele zoo, jejich odchov není jednoduchý.

7 fotografií

„Aktivně pozorují zbývající členy rodiny, sem tam se již také osmělí opustit bezpečí máminých zad a začínají prozkoumávat nejbližší okolí,“ prozradila mluvčí zoologické zahrady Romana Mikešová.

„Očekáváme, že v průběhu srpna by ještě jedna samice mohla porodit,“ prozradila chovatelka Sára Palová.

I když kotuly chová řada zahrad, jejich odchov není jednoduchý. Největší problém představuje sestavení vhodné chovné skupiny.

Zoo Zlín odchovala tři mláďata tukanů, v lidské péči se to podaří jen málokdy

„U kotula je nejnáročnější najít harmonickou skupinu, protože mezi sebou mají složité sociální vazby. Pro chov je důležité, aby základ skupiny byli skutečně rodinní příslušníci. Když se pak podaří sehnat samice, které spolu vycházejí, a k tomu máte chovného samce, pak trvá ještě pár let, než si to sedne. Ale pak už se chov daří,“ shrnula chovatelka.

Důležitý sociální život

Sociální život je pro kotuly mimořádně důležitý. Žijí v početných skupinách a vzájemné vztahy mezi jejich členy jsou zásadní, panuje zde přísný hodnostní žebříček. Tlupu tvoří velký počet dospělých samic a pouze jeden dospělý samec. Ne pokaždé však samice samce přijmou.

Ve zlínské zoo se ale kotulům daří a skupina pravidelně odchovává mláďata.

Domovinou kotulů veverovitých je sever Jižní Ameriky – od Kolumbie až po severovýchodní Brazílii. Obývají převážně řídké lesy na březích řek, hustý prales nemají příliš v oblibě. Jsou velmi pohybliví a obratní. Při pohybu mezi větvemi využívají nejen ruce a nohy, ale také svůj dlouhý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu.

Na snídani oříšky, na oběd cvrčky

V jejich jídelníčku najdeme nejrůznější hmyz, rádi si pochutnají i na zralém ovoci, semenech, květech nebo listí. Ve zlínské zoo je chovatelé krmí čtyřikrát denně. Na snídani dostávají lískové oříšky, mandle, dýňová a slunečnicová semínka, granulky pro primáty a také „koláč“, který chovatelé připravují ze speciální sušené směsi a horké vody.

Dopolední svačina se skládá z ovocné složky, vitamínů a zeleniny. Polední menu tvoří bílkoviny v podobě živých cvrčků a sarančat, mražených švábů a vařených vajíček. Poslední, čtvrtá krmná dávka obsahuje výhradně čerstvou zeleninu.

Slon Jack ve zlínské zoo dlouho nezůstane. Před Ulu už smrtelně zranil jinou samici

Kotulové dospívají ve třech letech, v lidské péči se mohou dožít až 20 let. Zoo Zlín chová tyto opičky od roku 1999. V oblasti Amazonie nyní návštěvníci uvidí 75 jedinců. Nejpočetnější tlupa obývá výběh v horní části expozice, právě zde návštěvnicí najdou i obě mláďata. Doposud se ve zlínské zoo podařilo odchovat 77 mláďat, zoo se tak řadí mezi nejúspěšnější chovatele.

V Evropě chová kotuly veverovité 92 institucí, za uplynulý rok se však úspěšným odchovem může pochlubit pouze devatenáct zahrad včetně Zoo Zlín.