Nerostným bohatstvím kraje je štěrkopísek. Obyvatelé ale těžbu odmítají

Má téměř 900 stran. Nová koncepce krajské surovinové politiky, kterou schválili zastupitelé a která aktualizovala předchozí koncepci z roku 2003, je obsáhlý detailní materiál. Region ji potřebuje hlavně proto, aby měl jasnou představu, jaké suroviny na svém území má, jak jsou ložiska bohatá, jak dlouho ještě vydrží, než budou vytěžena, a kde je potřeba plánovat těžbu do budoucna.

Čtvrtina vytěženého štěrkopísku v celém Česku pochází ze Zlínského kraje. Je ho ale málo, odborníci proto doporučují otevírat nová ložiska. Místní obyvatelé to ovšem ne vždy vítají.

„Když se staví silnice, železnice, mosty, bytové domy nebo průmyslové areály, jsou k tomu potřeba velké objemy stavebních materiálů,“ vysvětluje krajská radní pro životní prostředí Renata Prchlíková (ANO).

„Smyslem této koncepce je zajistit, aby měl Zlínský kraj i v budoucnu dostatek surovin pro svůj rozvoj a zároveň aby jejich využívání probíhalo s maximálním ohledem na životní prostředí a potřeby místních obyvatel.“

Na deset let klid. Těžba štěrkopísku v Napajedlích dostala dočasnou stopku

V regionu se momentálně těží šest surovin. V Koryčanech je to velmi kvalitní ropa, v katastru Kostelan zemní plyn, štěrkopísky v Hulíně, Nedakonicích nebo Boršicích, stavební kámen v Komni, kámen pro keramickou výrobu v Bzové a cihlářská surovina v Žopech, tedy místní části Holešova. Celkově tady geologové evidují 248 ložisek a zdrojů, což je okolo 2,5 procenta všech ložisek v republice.

Z dokumentu vyplývá, že nejvýznamnější je těžba štěrkopísků, která za poslední tři roky vzrostla z 900 tisíc na téměř 1 200 000 kubíků a představuje asi 25 procent celostátní produkce. Štěrkopísek se používá do betonu, do obaloven, na prefabrikáty, silniční stavby nebo výrobu cihel pórobeton a potřebují jej stavební firmy.

Problém je, že do deseti let na mnoha místech těžba skončí nebo budou zásoby vyčerpané. Výrazný úbytek materiálu tak odstartuje už v příštím roce.

Povolení těžby naráží na odpor

„Na území kraje je velký nedostatek stavebního kamene, a když, tak se jedná o méně kvalitní, malé a nedostupné zdroje z důvodu ochrany v CHKO Beskydy a Bílé Karpaty. Tento deficit je nutné saturovat a doplňovat z těžených štěrkopískových surovin,“ upozornil Vratislav Pecina z České geologické služby, která koncepci zpracovávala.

5 fotografií

Kraj tak čelí dvojímu tlaku – jednak na vyšší produkci štěrkopísků, za druhé na dovoz kvalitního stavebního kamene ze sousedních krajů nebo Slovenska.

Surovinu totiž potřebuje a bude potřebovat na plánované stavby silnic a dálnic, obchvatů, přivaděčů, na rychlostní tratě, modernizaci a rekonstrukci železničních tratí, stavby terminálů, nadjezdů, rekonstrukce nádraží, stavby bytů, průmyslové stavby a podobně.

Dochází štěrkopísek. Těžaři se upínají ke sporné lokalitě na Hodonínsku

Musí proto vědět, kde získá potřebné suroviny. Koncepce proto nabízí přehled dalších vhodných míst těžby. V různém stupni přípravy je například těžba štěrkopísků v Chropyni, Kvasicích, Nedakonicích, v plánu jsou ložiska v Napajedlích a Topolné, Starém Městě, Polešovicích nebo Hulíně. Koncepce navrhuje 13 ložisek štěrkopísků a pět ložisek stavebního kamene včetně těch, kde se už těží a těžba by se jen rozšiřovala.

Problém je, že povolení těžby může narazit na odpor ochránců životního prostředí i obyvatel. Takto se například už 20 let řeší těžba v katastru města Uherský Ostroh, kde se zvedla velká vlna protestů a kritiky kvůli ochraně zdroje pitné vody pro 140 tisíc obyvatel širokého okolí. Geologové upozorňují, že kdyby zde těžba odstartovala, snížila by se poptávka po surovině ze Slovenska.

Proti plánování těžby se postavili také lidé z Napajedel včetně vedení obce. Lokalita na severu města byla v návrhu koncepce uvedená mezi perspektivními pro těžbu.

Ve štěrkovně u Spytihněvi se za pětadvacet let vytěžilo okolo šesti milionů tun štěrkopísku.

Podle starosty Roberta Podlase by ale mohla ohrozit připravované investice, jako je budování rekreační zóny, rozšiřování přístaviště Pahrbek nebo rozvoj Baťova kanálu, také by mohla zničit výběhy pro chov anglického plnokrevníka. Kraj nakonec tuto lokalitu do perspektivních nezahrnul.

„Schválení koncepce neznamená automatické zahájení nové těžby. Dokument pouze vytváří přehled o surovinovém potenciálu regionu a doporučuje, které lokality by mohly v budoucnu sloužit jako náhrada za postupně dotěžovaná ložiska,“ ujistila Prchlíková.

„Každý případný těžební záměr bude muset i nadále projít samostatným povolovacím procesem a posouzením vlivů na životní prostředí,“ dodala. Povolení u těžby štěrkopísků obvykle trvá sedm až deset let, u stavebního kamene i osm až dvanáct let.