Na dostavbu Kongresového centra zpracovává architektka Jiřičná pět variant

Zlínská radnice hledá způsob, jak dostavět Kongresové centrum od světoznámé architekty Evy Jiřičné. Ta je také autorkou plánované dostavby a aktuálně zpracovává pět variant, z nichž bude vybírat nové vedení města, jež vzejde z říjnových komunálních voleb.

„Bavíme se o etapách, jež by se realizovaly podle finančních možností města. Teď jsme ve fázi, že nám je mají dodat. Pak to bude nachystané do dalšího volebního období,“ shrnul primátor Jiří Korec.

Dostavbu má tvořit přízemní pravoúhlá budova zapuštěná do stávajícího objektu. Uvnitř by byl prostor vhodný pro pořádání výstav, jež jsou dnes ve foyeru centra po obvodu sálů.

Zlín hledá způsob, jak dostavět Kongresové centrum. Chce to dělat po etapách

Úpravy se dočká i restaurace, jež by mohla být navíc samostatně přístupná. Už několik let je zavřená mimo jiné kvůli vysokým provozním nákladům, které by se úpravami měly snížit.

Pět variant je následujících: provizorní dostavba výstavních prostor, plnohodnotná dostavba, dostavba i s vyřešením restaurace, částečná úprava restaurace nebo úplná, ale bez výstavních prostor.

„Potřebujeme výstavní prostory. Zároveň je tam ale dlouhé roky zavřená restaurace. Pokud by se otevřela, pomohlo by to,“ uvažuje Korec. „Budeme se o tom bavit i s vedením Kongresového centra, abychom věděli, co považuje za prioritu,“ doplnil primátor.

Tělocvična musí počkat

Podle něj se může ukázat, že na některé varianty nebude možné stavebně navázat, a proto budou vyloučeny. Magistrát by je měl dostat do voleb. Pokud si nové vedení vybere jednu z nich, bude se moci pustit do projektu a shánění peněz z externích zdrojů, které bude potřebovat.

Dostavba centra od Jiřičné je prioritou, vedle chce mít Zlín tělocvičnu

Město totiž čekají v nejbližší době velké investice, jako je přestavba Velkého kina či dostavba radnice, což jsou akce dohromady za více než 800 milionů korun. Plánuje také nákladné dopravní stavby.

Město chtělo původně dostavbu Kongresového centra spojit s vybudováním nové tělocvičny u sousední Základní školy Emila Zátopka. Mělo v ní být více hracích ploch, které by využívaly také základní školy v okolí. Tím by však náklady výrazně vzrostly, takže tato část přijde na řadu až později.