Část krajských firem v průmyslu vydělala i stamiliony, jiné bojovaly s útlumem

Moravskoslezský průmysl prošel v roce 2025 obdobím výrazného ochlazení, které zasáhlo automobilku Hyundai i místní oceláře, zatímco kopřivnická Tatra Trucks hlásí raketový růst zisku. Výrobci se museli vyrovnat se stagnací evropského trhu, vysokými cenami energií a klesající poptávkou, což některé podniky stáhlo do milionových ztrát.

Další rok boje o každou korunu má za sebou hutní průmysl v kraji. Klidné ale nemohou být ani velké firmy působící třeba v automotive. Největší podnik v regionu, nošovický Hyundai (HMMC), sice zůstává ziskový, jeho loňská čísla ale ukazují výrazné ochlazení.

V Nošovicích loni vyrobili 276 175 aut, meziročně méně o 16,5 procenta, tedy zhruba o 55 tisíc vozů. Automobilce tak klesly tržby z 187,8 miliardy na 159,7 miliardy korun a čistý zisk se snížil z 10,7 miliardy na 4,3 miliardy korun.

„Uplynulý rok byl pro HMMC obdobím, které prověřilo schopnost společnosti pružně reagovat na proměnlivé podmínky automobilového trhu,“ uvedl ve výroční zprávě prezident společnosti Sanghoon Yoon.

12 fotografií

I tak Hyundai pokračoval v investicích do modernizace a automatizace výroby. Ve svařovně vyměnil čtyřicet robotů a spustil automatickou stanici pro montáž dveří. V létě 2025 byla také dokončena přestavba převodovkárny na provoz zaměřený na montáž bateriových systémů pro elektromobily.

K firmám, které rok 2025 zvládly velmi dobře, patří třeba oderský Semperflex Optimit, výrobce hydraulických a průmyslových hadic. Podnik vykázal čistý obrat 3,29 miliardy korun a zisk po zdanění téměř 299 milionů korun.

Moravskoslezský průmysl umí přes těžké roky najít zakázky, ale přešlapuje na místě

Ani jeho výroční zpráva ale není bez opatrnosti. Firma v ní uvádí, že situace na světových trzích zatím nenaznačuje výraznější růstový trend. Přesto v roce 2025 zaznamenala mírné navýšení obratu.

Ze ztráty do zisku

Výrazné zlepšení hlásí rovněž kopřivnická Tatra Trucks. Tržby společnosti překročily deset miliard korun a čistý zisk vzrostl meziročně z 19,3 milionu na 185,7 milionu korun. Na konsolidované úrovni se skupina Tatra Trucks dostala ze ztráty 120,7 milionu do zisku 384,9 milionu korun.

Ne všem průmyslovým podnikům se však dařilo. Opavský Ostroj sice zvýšil tržby o 9,3 procenta na 1,5 miliardy korun, rok ale uzavřel ztrátou 45,4 milionu.

„Výsledky byly značně ovlivněny stagnací evropské ekonomiky, poklesem průmyslové produkce v Německu a útlumem automobilového průmyslu na stejném trhu,“ uvedl předseda správní rady společnosti Vladimír Trochta.

Ve ztrátě skončila také bohumínská ŽDB Drátovna, patřící Třineckým železárnám. Tržby zůstaly prakticky na úrovni předchozího roku a dosáhly 3,4 miliardy korun, firma ale vytvořila ztrátu 22,25 milionu korun.

Předseda představenstva ŽDB Drátovny Petr Adamek přesto ve výroční zprávě napsal, že uplynulý rok byl „ve znamení stabilního růstu objemu výroby, optimalizace a zvyšování efektivity výrobních procesů v náročném tržním prostředí.“

Evropské ocelářství

Celá skupina Moravia Steel, pod niž patří mimo jiné Třinecké železárny i ŽDB Drátovna, vytvořila konsolidovaný čistý zisk 748 milionů korun. Tržby skupiny ale klesly z 62,7 na 59 miliard korun.

O jednu cestu k výhni méně. V Třinci spustili unikátního robota pro výrobu oceli

Předseda dozorčí rady Moravia Steel Tomáš Chrenek ve výroční zprávě upozornil, že evropské ocelářství se potýká „nejen s přetrvávající stagnací odbytu a přetlakem světové produkce, ale zejména se stále vysokými cenami energií a obchodovatelných emisních povolenek EU.“

Unijní ocelářství se tak podle něj nachází „doslova v bodě zlomu.

Symbolicky působí výsledek OKD. Poslední celý rok těžby černého uhlí zakončila firma se ziskem sedmi milionů korun při tržbách šest miliard. Zákazníkům dodala 1,49 milionu tun uhlí.

„Trh s uhlím byl, stejně jako v předchozím roce, charakteristický nízkou cenou a klesající poptávkou. Náš prodej se meziročně snížil z 1,8 milionu tun na 1,4 milionu tun uhlí. Díky významným nákladovým úsporám se nám podařilo dosáhnout kladného výsledku hospodaření,“ uvedl finanční ředitel OKD Jiří Bubík.