Goethova štola, vědecká senzace 19. století, se znovu otevírá veřejnosti

Fascinující přírodní zajímavost a výsledky vědeckého zkoumání lákají řadu let návštěvníky k nenápadnému zalesněnému pahorku u Františkových Lázní. Lidé sem přicházejí obdivovat místo, které v dávnověku formovala žhavá láva a sopečný popel. Pozůstatky vulkánu s názvem Komorní hůrka dodnes připomínají bouřlivou geologickou minulost regionu. Zájemci si sopku mohou prohlédnout již dnes a v sobotu.

Jednu z nejmladších sopek v celém Českém masivu si návštěvník může prohlédnout nejen zvenku, ale i uvnitř. Vede k ní nedávno vyrubaný podzemní tunel, který se v pátek 22. a v sobotu 23. května opět otevře veřejnosti.

„Goethova štola je pro všechny příchozí velkým lákadlem. Právě sem směřují kroky turistů, kteří chtějí na vlastní oči vidět prostory, kde se v 19. století odehrál jeden z nejslavnějších vědeckých experimentů Evropy,“ říká průvodce Jan Buriánek.

Cesta do nitra sopky. Návštěvníky nejvíc zajímá, kde byl kráter, říká průvodce

Prohlídka nabízí autentický zážitek z místa, kde se koncem 19. století podařilo dokázat, že kopce mohou vznikat sopečnou činností a ne pouze usazováním hornin v moři.

K vědeckému závěru posloužila přibližně 300 metrů dlouhá chodba, jejíž ražbu iniciovali hrabě Kašpar Šternberk a básník J. W. Goethe. Ta však už dnes neexistuje.

„Příběh sporu mezi neptunisty a plutonisty, který Komorní hůrka pomohla rozseknout, každého doslova fascinuje. A co teprve možnost nahlédnout do podzemí a spatřit sopouch vyplněný čedičem. Snažím se, aby lidé pochopili souvislost sopky s okolní krajinou, jako jsou nedaleké výrony oxidu uhličitého, prameny nebo seismická aktivita, která je na Chebsku dodnes patrná,“ vysvětluje Buriánek a dodává, že všechny zdejší fenomény mají společného jmenovatele.

Tím je systém geologických zlomů v podzemí Chebské pánve. „Labyrint geologických zlomů vznikl v rámci Alpinského vrásnění v třetihorách. Díky nim tu máme specifickou oblast, kde vyvěrají minerální prameny a plyn. Bez těchto zlomů by se nic z toho nestalo,“ konstatuje průvodce.

Při každé prohlídce odpovídá zvídavým návštěvníkům na všetečné dotazy. Nejvíc jich mají děti. Zajímá je, proč se pahorek, vysoký 503 metrů nad hladinou moře, jmenuje Komorní hůrka nebo zda tu někde uvidí lávu. „Tu tady už dnes samozřejmě v původní podobě nespatří. Uvidí tu jen pozůstatek bývalého lávového proudu, což je dnes vykrystalizovaná skalka nad ozdobným portálem,“ ukazuje Buriánek.

Často také hledají kráter sopky. Ani ten tu už nenajdou. To, co zbylo, zmizelo v průběhu těžebních prací, které tu trvaly od středověku až do 50. let minulého století. Materiál lidé využívali na zpevnění silnic.

„Úplně nejčastěji se ale ptají, zda a kdy sopka znovu vybuchne. To samozřejmě s jistotou nejde nikdy vyloučit. Ale stalo by se to odhadem až za několik tisíc let, kdy by se v podzemí nahromadilo obrovské množství energie. A to v tuto chvíli nehrozí. Geologické modely počítají s tím, že pokud by mělo k sopečné erupci dojít, stalo by se to až za hranicemi České republiky, pravděpodobně někde v Německu,“ dodává průvodce.