Unikátní sídlo spolku Schlaraffia bylo plné humoru. Teď se otevře veřejnosti
Unikátní možnost nahlédnout do tajemných prostor s fascinující minulostí dostanou v pátek 29. května návštěvníci kostela Církve československé husitské v chebské Vrbenského ulici. Neobyčejná budova s cimbuřím a znaky na fasádě totiž v minulosti sloužila jako sídlo chebského spolku s názvem Schlaraffia.
Pro letošní Noc kostelů ji Husův sbor v Chebu otevře veřejnosti a chystá i výjimečný program, který začíná v 18 hodin.
Historií spolku Schlaraffia, který tento dům původně postavil, návštěvníky provede spisovatel, záhadolog a muzejník Aleš Česal. Svou přednášku zahájí ve 20 hodin. „Součástí bude výstava zaměřená na fungování a rituály tohoto specifického společenství, zajímavá bude jistě i prohlídka vnitřního vybavení, které minulost místa přímo odráží,“ zve k návštěvě Aleš Česal.
Kristus jako vítěz. Nejstarší pravoslavný chrám ukáže vzácný kříž s relikvií |
Na své si přijdou i rodiny s dětmi. Organizátoři pro ně připravili celovečerní hru s názvem Cesta za tajemstvím kalicha. Malí návštěvníci se mohou těšit na dobrodružnou stezku, během které budou plnit úkoly a odkrývat různá tajemství. Nebude chybět promítání filmu o historii kostela či projekce biblických tajemství s moderním vysvětlením.
Schlaraffia, česky občas Šlarafie, je tajuplný, ale ve skutečnosti především recesistický a recitační spolek. Přestože má chebské sídlo nádech mystiky, jeho hlavními pilíři byly vždy přátelství, umění a humor.
Hnutí paradoxně vzniklo v Čechách jako parodie na tehdejší povýšenou šlechtu, elitářské kluby a akademický snobismus. Založila ho 10. října 1859 v Praze skupina německy mluvících intelektuálů a herců v čele s ředitelem Německého divadla Franzem Thomé. Slovo Schlaraffia odkazuje na bájnou německou zemi blahobytu Schlaraffenland, kde „pečení holubi padají sami do úst“.
Chebská větev, nazývaná říše Egra, byla založena 21. prosince 1902. Jako mateřská organizace jí pomáhala plzeňská pobočka Pilsenia a Cheb dostal celosvětové pořadové číslo 148.
Přestože šlo o recesi, členy byli výhradně vlivní muži města – lékaři, právníci, státní úředníci či přednostové drah. Členové se scházeli v maskách, nosili šaškovské čepice nebo rytířské přilby a oslovovali se bizarními jmény. V Chebu tak působil například lázeňský lékař s titulem „Rytíř těžká nota“ nebo finanční ředitel přezdívaný „Rytíř utiskovatel nosů“.
Svatoborský kostel dostal šanci, že neskončí jako zapomenutá ruina |
Na schůzkách platil přísný zákaz diskusí o politice, náboženství a penězích. Cílem bylo úplně se odpoutat od reality všedního dne. Hlavním symbolem spolku se stala sova Uhu, představující moudrost a humor.
Své vlastní sídlo v Chebu, které připomíná středověký rytířský hrad, si spolek nechal postavit v letech 1910 až 1913 stavitelem Franzem Krausem. Budova má specifický neogotický vzhled se složitými dekoracemi. Interiér v neorománském stylu zdobí bohatá štuková výzdoba.
Fungování spolku utnul rok 1938, kdy nacisté tyto organizace zakazovali. Po válce opuštěný objekt získala Církev československá husitská.
Díky precizní práci Franze Krause a pozdější ohleduplnosti církve je tento objekt v Česku naprostou raritou. Na rozdíl od jiných sídel se zde dochovalo kompletní původní vnitřní vybavení a mobiliář přímo z Krausových dob. I díky tomu byl dům oficiálně prohlášen za kulturní památku ČR.
Další zprávy
Po Josefovském jaru přišlo stepní počasí. A o víkendu Krušnohoří čeká razantní změna
Dozorce, kterému při převozu utekl vězeň, vyvázne bez trestu
Právě vysíláme
