Pytlík o nezvyklém draftu, tréninku s Jágrem i kuriózním rituálu na Kladně
Do dospělého hokeje vletěl v 15 letech, v sedmnácti si už užíval extraligovou atmosféru. Útočník Jaromír Pytlík má za sebou pestrou cestu přes kanadskou juniorku a Finsko až do libereckého dresu. Jaké to je, když vás odmala vede jeden z nejlepších dovednostních koučů v zemi? A proč si s Jiřím Ticháčkem kreslili na hokejky? Nejen o tom mluvil v podcastu Prodloužení.
Už od prvních krůčků na ledě v Jindřichově Hradci bylo jasné, že něj bude hokejista. Žila jim totiž celá rodina. Hráli ho bráchové i sestra, táta je navíc uznávaným trenérem, jehož rady poslouchali bratři Zohornové, Pavel Zacha i současná hvězda NHL Martin Nečas. „Všechno, co s pukem umím, mě naučil a těžím z toho do dneška. Přes léto jsem v jeho akademii v Telči skoro nonstop, mám tam předsezonní přípravu,“ vypráví Pytlík.
Nikoho tak asi nepřekvapí, o čem dokážou vést dlouhé diskuse, po zápasech to je však jiné. „Když se vyhraje, tak mu nevolám, to je všechno růžové. Když se prohraje, tak mu radši taky nevolám, protože to bych dostal vyhubováno,“ směje se. „Zavolám mu radši až za den, co si o tom myslí, a v klidu to rozebereme.“
Velkou školou pro něj byl odchod do kanadské juniorky, kam odešel v rozjeté sezoně z Vítkovic. V zámoří to pro něj byla velká zkouška – daleko od rodiny si zvykat na úplně novou kulturu i jazyk. „V angličtině jsem nebyl zrovna top. Měl jsem doučování, než jsem odjel, ale stejně oni mluví hodně svým slangem. Takže jako první jsem se naučil nadávky a pak jsem pokračoval dál,“ vzpomíná.
V roce 2020 si ho pak z 99. pozice vybralo New Jersey Devils, jenže skvěle rozjetou kariéru zabrzdila pandemie. Místo účasti na galavečeru tak byl nucen draft NHL kvůli restrikcím sledovat doma u televize. „Rok jsem v podstatě prostál doma a nic jsem nemohl dělat. Pořád začátek oddalovali. Bylo to pro mě tehdy složité období,“ přiznává otevřeně. Chtěl hrát, a tak kývl na nabídku z finského týmu KalPa, zanedlouho se ale vrátil do extraligy.
Na Kladně pak hrál po boku Tomáše Plekance i Jaromíra Jágra a snažil se od nich učit. „Byl to i důvod proč jsem tam šel, kvůli nim. Vidět tyhle legendy hrát, to bylo neskutečné! Jágr si nás pak bral na odpolední tréninky, pořád jsme s ním měli nějaká cvičení. Dalo mi to velkou školu.“
Nešlo však pouze o sbírání zkušeností, ale i o skvělou partu v kabině. Zejména s dalším mladíkem Jiřím Ticháčkem vymysleli kuriózní tradici. „Jednou jsem mu ze srandy v kabině něco nakreslil na hokejku, on mně taky. Zápas se vyhrál, každý měl bod, tak jsme to museli dělat dál. Každý zápas jsme pak kreslili na hokejky a pořád to měnili.“
A zatímco dřív u něj ve volném čase vyhrávalo sezení u počítačových her s kamarády, dnes už coby útočník Liberce raději vyrazí ven na procházku. Po sezoně pak nedá dopustit na neplánované dovolené v zahraničí. „Večer mě něco napadne a druhý den už letím. Snažím se jezdit na místa, kde jsem ještě nebyl. A hlavně se chci v létě trochu opálit, abych nebyl pořád albín,“ líčí s úsměvem.
O čem ještě Pytlík mluvil?
- Jaký kuriózní incident zažil na letištní kontrole u mládežnické reprezentace?
- S kým ze slavných sportovců by si na jeden den vyměnil život?
- Jak probíhají večeře a osobní mítinky zámořských skautů s budoucími draftovanými hráči?
- A koho z dob svého působení v zámoří už dlouho plánuje opět navštívit?
Další zprávy
I v létě na ledě. Brankáři Hradce si chválí trénink na zimáku: Skvělé zpestření
Kysela otevřeně o Litvínovu: Ztráty už nezalepíme. Musíme najít nějakého Tykače






