Šlégr o spáse Litvínova: Ani já, optimista, nevěřil. Oslovil jsem řadu miliardářů

Mise záchrana: splněno. Začíná mise budoucnost. Olympijský vítěz z Nagana Jiří Šlégr je už oficiálně spolumajitelem hokejového Litvínova, klub ve středu převzal s mistrem světa z Vídně Robertem Kyselou po odcházejícím Orlenu Unipetrol. Černý scénář se nenaplnil, extraliga v hokejové baště zůstane. „Jsem strašně rád za celý Litvínov, za všechny, co nám fandí. Ani já, věčný optimista, jsem moc nevěřil, že to dopadne dobře. A teď je ve mně spousta euforie,“ odfoukl si pětapadesátiletý slavný litvínovský odchovanec.

Nohy na stůl si ale teď rozhodně dát nemůže, otázek pořád zůstává hodně. Jaký bude rozpočet klubu? Kdy oznámí posily? Jak to bude s rekonstrukcí nevyhovujícího stadionu? A bude Šlégr i generálním manažerem Vervy? „My nepřišli sbírat funkce, ale klub zachránit a začít z něj budovat něco víc. O generálním manažerovi máme jasno, nebudu to já ani Robert (Kysela), jméno oznámíme v nejbližší době. A stejně tak posily,“ slibuje člen prestižního Triple Gold Clubu.

Litvínov je jediný extraligový tým, který ještě neoznámil žádnou posilu. Můžete už nějaké jméno prozradit?
Začneme posily oznamovat, tyhle věci konzultujeme hlavně s Robertem Reichelem, který si to vzal zasvé. Za což jsem rád. A hlavně jsem rád, že v nejtěžší chvíli šel na střídačku a byl u toho, když se povedlo extraligu sportovně zachránit. A deklaroval, že v tom bude pokračovat, to je první důležitá věc. Minimálně půlku mužstva zná, trénoval tady nedávno. Takže už v průběhu nepovedené minulé sezony jsme s ním komunikovali a řešili, jaké hráče bychom tady chtěli udržet, aby nám zůstalo zdravé jádro, které by týmu mohlo pomoct do play off. A k tomu jsme hledali další hráče, kterými tým doplníme.

Kolik jich bude?
Pro nás je velkou prioritou podepisovat mladé hráče. Chceme-li se vrátit ke kořenům, k výchově mládeže, tak je potřeba, abychom mladým taky dali šanci. Robert Reichel se s tím ztotožňuje, chce je co nejvíc zapojovat. Takže v kádru bude velký počet mladých kluků doplněných o zkušené.

Třeba o reprezentanta Davida Kämpfa, vrátí-li se z NHL?
Třeba... Jakmile budeme mít transfery dotažené, řekneme to. Teprve od čtvrtka můžeme hráče podepisovat, tak uvidíme, jestli se nám povede dotáhnout předjednané věci. Nechci to zakřiknout, protože pak tady člověk stojí bez ničeho jako trouba. Není to o tom, že bychom chtěli něco tajit.

Co si v mládí slíbili, to na jaře 2015, ve věku 44 let, i splnili. Martin Ručinský (vlevo) a Jiří Šlégr dotáhli milovaný Litvínov k historicky prvnímu titulu mistra extraligy.

O rozpočtu na příští sezonu máte jasno? Orlen Unipetrol deklaroval, že poskytne 120 milionů korun během tří let.
Bylo pro nás důležité, abychom se dohodli s Orlenem, což se povedlo. To je nejzásadnější částka, pak je to příspěvek od marketingové společnosti BPA a vstupné. Když jsme ještě nevěděli, že budeme majitelé, vydali jsme se za partnery a oslovovali jsme je. A to kolečko teď budeme muset udělat znovu. Bavili jsme se hypoteticky, jestli by byli ochotní nás podpořit, kdybychom klub převzali. Teď se jich budeme ptát, jestli by dostáli tomu, co nám slíbili, a podepsali s námi partnerskou smlouvu. Pokud to dopadne pozitivně, byla by to dobrá zpráva. Věříme tomu.

Kolik mecenášů z řad českých miliardářů jste oslovili?
Já osobně desítky napříč republikou s tím, jestli by nás někdo nekoupil. Když jsem cítil, že někteří z těch pánů mají vztah ke sportu, pokoušel jsem se s nimi navázat kontakt. S některými byl rozhovor zajímavý. Jsou úspěšní, což není náhoda, vědí, jak na to. A když už nic, umějí dát minimálně radu, jakou cestou se vydat. Což bylo pro mě nesmírně cenné. Vážím si každého, kdo mě přijal nebo mi odpověděl a byl se mnou ochotný jakkoli komunikovat. A vlastně všech, kteří z těchto bohatých úspěšných lidí vstupují do sportu, a do hokeje o to víc. Hokej není sport, kde se dají vydělat peníze z prodeje hráčů. Smekám před každým. Dokonce i když jsme hráli baráž proti Jihlavě, děkoval jsem panu Pavlíčkovi (majiteli klubu), jak se k Dukle postavil. Nemusel to dělat, ale má hokej rád. Byl bych radši, kdyby působil v Litvínově, ale jsem rád za každého takového člověka.

Může někdo takový v budoucnu přijít i do Litvínova?
My musíme udělat krok jedna, což je stabilizovat klub. Ukázat, že jsme se nepřišli jen účastnit, ale že ho chceme posouvat. Hlavně na úrovni mládeže. Pak zimní stadion, marketing, zázemí pro fanoušky. Pokud tou cestou půjdeme, dovedu si představit, že někoho můžeme oslovit a třeba se vrátí zpátky k jednacímu stolu.

Co vlastně bylo nejtěžší na přebírání klubu?
Celý ten proces. Když komunikujete s korporátem na odkoupení čehokoli, co vlastní, je to nelehká záležitost, což jsme pochopili. Musí to projít schvalovacím kolečkem. Navíc tady v Česku je dceřiná společnost, pak se musí vyjadřovat matka v Polsku, která nemusí mít úplný přehled, co hokej pro lidi tady znamená.

Jaká je úleva, že se vše podařilo dotáhnout do konce?
Člověk byl v trošku složité pozici, protože jsme podepsali mlčenlivost a nemohli jsme se k ničemu v průběhu jednání vyjadřovat. A jednání nebyla vůbec jednoduchá. Já věčný optimista jsem to neviděl úplně tak, že to dopadne. Nakonec se nám podařilo najít společnou řeč. Když si vzpomenu, kolik práce za tím je a co jsme museli podstoupit... A nakonec jsme do cílové čáry opravdu doběhli.

Litvínov patří legendám, Šlégr měl na krajíčku. Orlen dá 120 milionů na tři roky

Budete dál Verva?
Podle dohody, kterou jsme podepsali s Orlenem jako s generálním partnerem, zůstává název stejný. Budeme se snažit přinést nové věci do klubu, aby změny byly vidět co nejrychleji. Nemůžeme otálet. Musíme dát fanouškům jasně najevo, že tady jsme a konáme. Měli jsme některé věci namyšlené, budeme se je snažit implementovat do reality a uvidíme, jak to fanouška osloví.

I fanoušci stojí za záchranou klubu, jak jste jejich pomoc vnímal?
Musím jim poděkovat v čele s Honzou Ptáčkem, který vzal pomyslný prapor hokejového klubu a šel na barikády. Vytvořil kampaň Litvínov nezhasne s tričky, aby se zapojila široká veřejnost, to tu dlouho nebylo. Vlna podpory fanoušků běžela napříč republikou. Bez nich by to nemělo smysl. Já když vyrůstal, nešel jsem hrát pro sebe, ale pro fanouška. Když byl prázdný stadion, nebavilo mě to, na narvaném stadionu ano. Hokej nás spojuje. Nebylo nic hezkého, co jsme letos prožili, do poslední chvíle jsme byli napnutí. Lidi na baráž přišli a ukázali, že v těžkých chvílích umíme držet při sobě.

Kde se to ještě projevilo?
Pomohlo město, které se k tomu postavilo od začátku čelem, také kraj v čele s panem hejtmanem Brabcem. Ve vyjednávací skupině byl i spolek, tedy mládež, to je velká součást klubu. Chtěli jsme najít se spolkem synergii a budovat silnou mládež, která by se dostala do áčka, reprezentace i do NHL. Potřebujeme silnou akademii. Jasně deklarujeme, že tu je jeden klub, ne dva. I když jsme rozdělení finančně, vždycky budeme Litvínov.

Bezvládí končí, jak obsadíte posty po lidech, kteří odešli?
Pokusíme se přes víkend nadechnout a od příštího týdne bychom si měli sednout se zaměstnanci, kteří tady jsou. Pojmenovat si věci, které od nich očekáváme, jakou cestou se chceme vydat, aby viděli naši vizi. Je potřeba přivést i nové lidi. Naším cílem by měl být marketing a obchod na nejvyšší úrovni, s tím to stojí a padá. Na to se chceme soustředit, aby tým v kancelářích dělal titěrnou práci.

K vám a Kyselovi se do společnosti přidají i Robert Reichel s Martinem Ručinským. Zmínil jste na tiskové konferenci i Roberta Langa, jak on pomohl k záchraně?
On v tom byl vždy s námi. Samozřejmě je to složitější, protože žije v USA, nemůže nám bezprostředně pomoct. Samozřejmě se zajímá, dokonce má sestru zaměstnanou v Unipetrolu, která se tam tomu věnuje, takže přehled určitě má. Teď jsem s ním dvakrát mluvil, jsme v kontaktu, to je pro nás strašně důležité. Není mu to jedno, přestože žije v krásném městě San Diegu. Stejně jako Růča žije v Praze, má svoji hospodu, ale říká: „Kluci, já pomůžu, kdykoliv budu moct.“ Není to o funkcích, ale o pomoci. Když potřebujeme udělat akci většího rozsahu, tak kluky zapojíme. Jsou to ikony klubu, které tady vyrostly, a je potřeba je strkat před sebe.

A co rekonstrukce stadionu?
Když jsem před šesti lety z klubu odcházel, už tehdy jsem říkal, že to považuju za strašně důležitý krok. Po celé republice vidíme, že se stadiony stavějí a opravují. I na nás jednou den dojde, kdy se veřejnost zeptá, proč jste to neudělali. Zaklepali jsme na dveře, šli jsme na radu města, zeptali se, jestli je vůle města, abychom vůbec uvažovali o vybudování multifunkční arény, a dostali jsme pozitivní odpověď. Zastupitelstvo napříč politickým spektrem to potvrdilo na čtvrtečním mimořádném jednání, kterého jsme se účastnili. To je pro nás důležité. A teď už to jen odpracovat.

Vy i Kysela jste už klubu šéfovali. Bude to teď jiné?
Máme pozitivní i negativní zkušenosti. Byli jsme u toho, když se vyhrál titul, ale taky, když se Litvínovu pět let nedařilo. Jako hráč jsem říkal, že nejvíc se člověk musí poučit z proher, protože těch většinou bývá víc než výher. A my tak musíme konat. První krok jsme udělali, že se nám povedlo převod klubu dotáhnout do úspěšného konce, teď se musíme snažit nedělat stejné chyby jako v předešlých letech.