Kysela otevřeně o Litvínovu: Ztráty už nezalepíme. Musíme najít nějakého Tykače
Systém finančních ztrát a nálezů? V hokejovém Litvínově minulost. Milionové díry v klubovém rozpočtu vždy zalátal Orlen jako vlastník, jeho nástupcům Robertu Kyselovi a Jiřímu Šlégrovi však už takové možnosti chybějí. „Já ani Jirka nemáme doma polštář s penězi. Musíme sehnat pro Litvínov nějakého tátu, nějakého pana Tykače nebo Křetínského,“ nadnesl Kysela, světový šampion z Vídně 1996.
Se Šlégrem figuruje ve společnosti Hokej Litvínov, která ve čtvrtek za symbolickou cenu získala většinový podíl v klubu jejich srdce. Kysela byl nejdřív hráč, pak generální manažer, teď si na bedra naložil dosud nejvíc. Ze severočeského hockeytownu by rád udělal malý Salcburk, jehož Red Bull Eishockey Akademie platí za nejmodernější mládežnické centrum v Evropě.
Jaké je říct si: Tak a teď mi hokejový Litvínov patří?
Neprožívám to. Spíš za tím vidím zodpovědnost. Možná trošku obavu. Dokud byl Orlen Unipetrol vlastník, vytvořila se ztráta pět nebo osm milionů korun, protože se zrovna nedařilo a byla potřeba koupit hráče. Holt vznikla ztráta, nějak to dopadne. Valná hromada Unipetrolu schválí příplatek, mimořádné plnění nebo něco takového. Je to řešitelné. Ale já nemám tři miliony, že bych je zítra přinesl.
Co s tím?
My s Jirkou určitě budeme hledat pro akcionářskou strukturu boháče, milionáře, který by do toho měl vstoupit. Tedy to, co se nepovedlo loni v létě. Budeme prostě hledat cestu ke stabilitě klubu. Teď máme na tři roky s Unipetrolem zasmluvněné, že je generálním partnerem. Při troše dobré práce jsme schopní extraligu hrát. Máme tady kluky Kašovy, a jestli se podaří ještě nějaké posily, mohly by výkony být lepší než v poslední sezoně. Tým by měl snad střed tabulky odehrát. Jde o to, co dál. Za ty tři roky se vymění lidi v Unipetrolu, přijdou volby a vymění se i lidi na městě. Takže být vlastník klubu, který potřebuje minimálně sto milionů na rok, není úplně jednoduché. Určitě budeme hledat možnosti, jak sehnat nějakého tátu, jak se říká. Nějakého pana Tykače, Křetínského, kdo by i v těch těžkých dobách pomohl. Pro ně není problém vyndat pět milionů, aby se extraliga udržela, aby se play off vybojovalo. V tom vidím v současné době omezení.
Šlégr o spáse Litvínova: Ani já, optimista, nevěřil. Oslovil jsem řadu miliardářů |
Pod korporátem se dýchá líp?
Unipetrol je firma, která má skoro 200 miliard tržby, vykáže pět miliard zisku, tam se snáze hledají tři čtyři pět milionů na nějakou posilu. Kdežto Jirka ani já nemáme doma polštář s penězi, abychom je přinesli. V tom vidím tu obavu. Budeme samozřejmě stabilitu hledat, jenže to pochopitelně není záležitost měsíců, ale let, než se to povede. Nebudu chodit pro příklad daleko, v hokejovém Ústí je to taky letitý problém. Od okamžiku, kdy skončily Drinks Union a Spolchemie jako partneři, je klub v neustálých problémech. Kdyby se tam Honza Čaloun stavěl na hlavu, nemá ani na to, aby platil druhou ligu, natož nějakou vyšší soutěž.
Přes všechen optimismus ze záchrany klubu tedy vnímáte odchod Orlenu z vlastnické struktury jak?
Já vidím, že pro klub je to ztráta, z dlouhodobého hlediska určitě. A nedělám si iluze, že Šlégr, Kysela nebo Reichel nahradí Unipetrol. Takhle to prostě v profesionálním sportu nefunguje. My jsme alespoň získali prostor a čas klub připravit třeba na nějaké těžší doby.
Jak šel čas... Červen 2025 Červenec 2025 Srpen 2025 Listopad 2025 Červen 2026 |
Jak pomůže Orlen?
Podepsali jsme marketingovou smlouvu na tři sezony, která obnáší 120 milionů korun, to je základ. Kdybychom řekli, že na tři ročníky potřebujeme 300 až 360 milionů, tak máme třetinu zajištěnou, zbytek se musí poshánět. Něco je od partnerů extraligy, něco od ostatních sponzorů a holt se musíme starat i tady v kancelářích.
Dojalo vás podobně jako Jiřího Šlégra, že ohrožený klub za pomoci legend přežil?
Nevím, jestli jsem byl dojatý, ale jsem rád, že se podařilo klub zachránit. Loni v červnu většinový vlastník schválil, že dohraje sezonu a skončí. Ne že bych měl málo svých starostí, ale žiju tady od narození, strávil jsem zde plno sezon. Mám dva kluky, kteří hokej hrají. A doufám, že jednou budu mít vnoučata, která ho budou taky hrát. Tak jsem si říkal: Ty vole, kde budou hrát? Nechtěl jsem, abychom se dostali na úroveň periferních malých měst – nechci žádné urazit, tak je nebudu jmenovat. Litvínov má Unipetrol, to je jedna jeho deviza, druhá je hokejový klub.
Na čem chcete stavět?
Pokud se nám povede hypoteticky vybudovat něco jako malý Salcburk, tak mladí lidi a mladé rodiny sem budou klidně chodit. Spousta rodičů se dnes v tom sportu vidí. Naši hokejisté dosahují úspěchů, hrají výborně, světovou špičku. A všichni chtějí do NHL, extraligy. Litvínov má obrovskou výhodu, že je malý. Škola je hned naproti zimáku, učitelé sem děti vodí, máme dvě ledové plochy na takhle malé město, to třeba Ústí nemá. Takže si myslím, že je tady spousta výhod i pro lidi, kteří zde můžou založit rodinu a rozvíjet ji tady. Cesta, kterou někteří rodiče zvolí, že ve 12 letech pošlou kluka někam na internát nebo ho nechají strávit život v autě, protože ho vozí 80 kilometrů na hokej, je podle mě špatná.
V akcionářské struktuře klubu zatím figurujete vy a Jiří Šlégr. Přibudou tam i jeho další slavní spolužáci Robert Reichel a Martin Ručinský?
Možná tam bude i víc lidí. Naší filozofií je, že my budeme drobní akcionáři a budeme hledat někoho, kdo bude ochotný a připravený klub financovat. To byla původní myšlenka. Že najdeme akcionáře, který s námi do toho půjde, a my budeme mít v nově vzniklé společnosti jen dvě tři procenta. Zatím do toho jdeme s Jirkou sami, žijeme tady, starali jsme se o jednání my dva, založili jsme společnost, kterou reprezentujeme. Jirka je v tom klíčový, on je ta legenda se čtyřmi nebo pěti prsteny. (smích)
A jaká je vaše role?
Já pomáhám v ekonomických a dalších záležitostech. Určitě chci, aby do vlastnické struktury přibyl i Robert Reichel, který mně a Jirkovi s tím nejvíc pomohl. Šel na střídačku ve chvíli, kdy na hráče diváci pomalu házeli odpadky. Byly chvíle, kdy naše hra vypadala otřesně, přesto do toho šel. Takže určitě Robert Reichel, Martin Ručinský. Deklarujeme tím, že s klubem žijeme a cítíme s ním sounáležitost, ale určitě jen tohle ho nezabezpečí.
Jak chcete povýšit mládež v Litvínově na dřívější úroveň? Mluvil jste o tom, že vaším vzorem je proslulá Red Bull Eishockey Akademie v Salcburku.
To je samozřejmě trochu nadnesené, stojí to spoustu peněz, ale myslím si, že ve výchově mládeže má Litvínov dobré možnosti. Je důležitá podpora města, teprve loni mládeži přispělo finančně. Do té doby ji podporovalo jen tím, že poskytovalo ledy, platilo provoz zimáku, ale nedávalo žádné peníze na činnost. Přitom rozpočet mládeže, to jsou dneska už také desítky milionů a není to jednoduché je zajistit. Proto je pomoc města tak důležitá. A v okamžiku, kdy tady bude multifunkční hala, k tomu tréninková a internát pro přespolní kluky, tak je to už o trenérech. Musí přesvědčit děti a mladé hráče, aby se chtěli hokej učit v Litvínově.
Litvínov patří legendám, Šlégr měl na krajíčku. Orlen dá 120 milionů na tři roky |
Bude jednou Litvínov jedničkou v kraji jako Liberec či Karlovy Vary ve svých regionech?
To chceme. Liberec patří k těm, co to dělají nejlépe. A Vary jsou perfektní případ, jak pracovat s mládeží. Mají i podporu města, kraje, našli toho tátu – vlastníka, pana Šenkypla, který do klubu dává peníze. Takže bych řekl, že cesta Varů se mi líbí, takhle bych si představoval, aby se to tady povedlo nastartovat. Mají novou hokejovou halu, k tomu beachovou i plaveckou, vše v jednom areálu. Klukům, co odešli i od nás, poskytnou internát, školu, dozor, to je podle mě cesta pro české kluby, jak mohou fungovat. Když máte jako Sparta, Pardubice nebo Třinec rozpočty 200, 300, 400 milionů, můžete skupovat hráče, co se vracejí ze zámoří, a mládež tolik nepotřebujete. Byť třeba Třinec ji dělá výborně. Vychovali Kubiesu, Sikoru, to jsou hráči, kteří byli tahouny na mistrovství světa dvacítek. Rád bych se dočkal toho, že jednou to tak bude dělat i Litvínov.
Odkdy jste vlastně vnímal slavné spolužáky Šlégra, Reichela, Ručinského a Langa?
Já jsem o tři roky starší, ze základky si je možná ani nevybavuju. Že bych za nimi já jako osmák chodil do páté třídy, to ne. Z dorostu už si je pamatuji, v juniorech jsme spolu hráli, v áčku taky. Protože byli o fous lepší než já, přišli tam brzy po mně. Pak jsme to tady dohrávali, když byly výluky v NHL a další věci.
Další zprávy
I v létě na ledě. Brankáři Hradce si chválí trénink na zimáku: Skvělé zpestření
Šlégr o spáse Litvínova: Ani já, optimista, nevěřil. Oslovil jsem řadu miliardářů
Litvínov patří legendám, Šlégr měl na krajíčku. Orlen dá 120 milionů na tři roky
Právě vysíláme
