Fotbalový Červenka o mrzutém ústeckém konci, růstu Arsenalu a bratrově titulu

On slavil postup do druhé fotbalové ligy s Českou Lípou, jeho bratr Roman hokejový titul s Pardubicemi. Minulé sezony u Červenků vyvrcholily zvesela, ale Marek úplně nejásal. V její půlce si totiž v ústeckém Viagemu balil kopačky a musel pryč.

„Co se stalo, stalo se. Zamrzelo mě to. A asi mě to mrzí doteď,“ svěřil se útočník po bláznivém zápase v Ústí nad Labem, kde jeho českolipský Arsenal prožil zmrtvýchvstání z 0:3 na konečných 3:3.

Dva roky, dva postupy do třetí ligy, z Červenky se stává specialista. Dokázal to jak s Českou Lípou, tak předtím s Ústím, za které nasázel úctyhodných 23 gólů v sezoně, která Viagem vrátila na mapu profesionálního fotbalu. „Prožil jsem v Ústí hezké chvíle, konec byl všelijaký, k tomu se úplně nechci vracet. Ale v pohodě,“ řekl třiatřicetiletý útočník se špetkou hořkosti.

Ústí nad Labem, 19. 9. 2025, FK Viagem Ústí nad Labem - 1. SK Prostějov, druhá liga. Marek Červenka, ústecký útočník.

Nakonec přece jen něco naznačil. „Byl jsem tady v roli, že jsem do Ústí jezdil a pomalu jsem ani nemohl trénovat s týmem. Nevím, jestli šlo o rozhodnutí vyloženě vedení, nebo spíš trenérského štábu,“ nepátral po tom, „ale zamrzelo mě to.“

Ve druhé lize za Ústí neskóroval, jeho vytížení se zmenšovalo, nakonec vyslyšel českolipské volání.

„Chtěl jsem ve Viagemu vydržet do léta a čekat, jestli se něco objeví, nějaká divočina v zahraničí. Do třetí ligy se mi už nechtělo. Jenže pak se prostor ztenčoval, Česká Lípa se ozvala s hezkou nabídkou a ambicemi, tak jsem to přijal a podepsal,“ líčí bývalý ligista Slavie, Ostravy, Teplic a Pardubic svůj přesun o zhruba 50 kilometrů dál.

Ústí nestačilo třígólové vedení, s Českou Lípou remizovalo. Příbram i Slavia otáčely

A jeho druhá sezona v řadě také vyvrcholila šampusem. Bouchal ho i bratr. „U něj je to něco jiného, on je hokejová legenda. Titul Pardubic jsme oslavili, konečně se jim to podařilo. Ale naše úspěchy se úplně srovnávat nedají,“ vrtí hlavou mladší ze sportovních sourozenců.

Českolipský Arsenal si druhou ligu užívá téměř po třech dekádách. Městem cloumá fotbalová horečka, domácí premiéru s béčkem Slavie hltaly dva a půl tisíce diváků.

„Je to slušná adresa,“ líbí se Červenkovi ve městě na Ploučnici. „Pro nás pražské kluky to není daleko, klub je finančně zabezpečený, na Slavii přišla spousta fanoušků. Klidný střed tabulky můžeme úplně v pohodě hrát.“

Mladý trenér? Žádný problém

Ještě zázemí potřebuje podle autora sedmi gólů v nejvyšší soutěži vylepšit. „Klub je ve druhé lize po 27 letech, takže věci se dají ještě posouvat. Postupem času bude zázemí lepší a lepší. Já to asi beru z pohledu, že jsem prošel i ligovými kabinami. Ale je vidět, že klub se vyvíjí a roste,“ pozoruje Červenka.

Jako trenér mu šéfuje o pět let mladší Petr Mathauser, benjamínek mezi druholigovými kouči. Zkušený útočník v jeho mládí nevidí žádnou překážku.

Jeden v Monaku, druhý v Ústí. Starší Idumbo: Je Boží milost, že jsem v Česku

„Obětuje tomu strašně moc, je do toho zažraný, u hráčů má autoritu. Jsme profíci a měli bychom respektovat jakéhokoli trenéra,“ neřeší Červenka, kolik je komu let. „Kabina ho bere výborně, nic proti věku nemám, jen samá pozitiva.“

Pozitivní konec měl i zápas třetího kola v Ústí nad Labem, Česká Lípa to z hororových 0:3 dotáhla na pohádkových 3:3. „Nejdřív jsme katastrofálně bránili, pak Ústí zbytečně zalezlo a já věděl, že to je pro něj problém. A my si to odmakali.“

Pro Červenku šlo o návrat s nádechem nostalgie. „Měli jsme v Ústí fantastickou partu, Moulis, Richter, Kott, Bříza, Černý... Občas si napíšeme.“

Teď třeba o bláznivé přestřelce.