Březina o Oulehlově fénu i ráně a la Roberto Carlos: Pomáhá mít malou nohu

Foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Žádné kudrlinky, ale prásk! Rána a la Brazilec Roberto Carlos. Trefa fotbalového stopera Davida Březiny v ústeckém dresu z trestného kopu proti Dukle by mohla klidně aspirovat na gól roku a zajímavé je i vysvětlení svátečního střelce, jak k tak tvrdé střele vlastně přišel.

„Abych nezněl namyšleně, techniku kopu jsem si časem vypiloval a rána přišla asi geneticky. Co se bavíme s kluky, docela pomáhá mít malou nohu. Já mám čtyřicítku a líp se mi to kope,“ překvapil obránce s vizáží tvrďáka dětskou velikostí kopačky. „Ale nepřepadávám, takže dobrý,“ bere to s nadhledem.

Výhra nad Duklou 3:1 smazala zakopnutí s nováčkem Českou Lípou, kdy Viagem ztratil vedení 3:0 a fén trenéra Oulehly z kabiny po remíze 3:3 pak obletěl internet. „Nebyl důvod mazat si med kolem huby. Ale zmuchlalo se to a hodili do koše,“ ujišťuje odchovanec Sparty, jehož Ústí nad Labem ztrácí po pěti kolech na druholigového lídra Karvinou jen bod.

Kouč David Oulehla využívá moderní trendy a po zápase s Českou Lípou vám vyčítal hlavně horší běžecká data z druhého poločasu. Takže jste to trochu vypustili?
Vypadli jsme z toho. Příčinu, co bylo špatně, jsme si řekli. Bylo dané, že se má naběhat určitá metráž ve vysoké intenzitě. Celkově tam ta vzdálenost byla, ale chyběla intenzita. Tak zkušený tým jako my by si neměl nechat ujít takový zápas, ale stává se to i lepším. Musíme ty body teď nabrat jinde.

Zakřičet umějí Svatopluk Habanec, váš bývalý kouč Ústí, i David Oulehla. V čem jsou ale jiní?
Trenér Habanec byl stará škola, nechával to na starších hráčích. Když třeba s něčím přišel a zkušenější kluci to necítili, šel od toho. Ale když se mu něco nelíbilo, zvedl hlas a my hned věděli, o co jde. David Oulehla má nové trendy – drony, individuální tréninky, všechno je víc do detailu. To za Habance tolik nebylo. S Oulehlou přišlo hodně nových lidí, máme analýzy po zápase, před ním, v jeho průběhu. Jsme nachystaní tak, že na hřišti je to jenom na nás.

A jak na vás nový trenér působí?
Nemůžu zatím říct nic špatného. Co se týče herního stylu, je to jiné proti trenérovi Habancovi. Myslím si, že máme hodně zkušený tým, víme, co chceme, známe naše silné stránky. Trenér nás svým způsobem jenom usměrňuje, aby vybrousil diamant a šlapalo to.

Po pěti kolech jste druzí bez porážky, ztrácíte jen bod na první Karvinou. Jaký je to rozjezd?
Musíme to brát tak, jak to je. Čeká se od nás, že budeme podle fanoušků i expertů vyhrávat a přejíždět každého 3:0, když si dáváme za cíl být na barážových pozicích. Sezona je ale dlouhá, druhá liga je extrémně soubojová, týmy nahoře mohou v klidu ztrácet s těmi dole. Podívejte se na Duklu, sestoupila z první ligy a jak to má ve druhé těžké! Co se týká nás, když budeme mít pevnou defenzivu, tak zápasy budeme zvládat, ofenzivní kvalitu máme obrovskou.

V úvodu druhé ligy jste hráli hlavně proti nováčkům, co vám ovšem ukázal zápas s exligovou Duklou Praha?
Nám se proti těmto týmům hraje líp, protože chtějí hrát fotbal a my jsme taky fotbalový tým. Déšť to sice trochu zkomplikoval, ale zvládli jsme to. A to je důležité.

Retrotiskovka po Ústecku, trenéři spolu. Řešili AI místo sudích i Šustrovy ovce

Když Dukla snížila na 1:2, neproběhl vám hlavou pokažený zápas s Českou Lípou?
Abych pravdu řekl, tak mně ne. Tu jejich akci musím pochválit, byl tam milimetrový dobrý náběh. Ale já věděl, že máme sílu ve vzdušných soubojích, vůbec se tam nedostávali. Koncentrovali jsme se na to, abychom neudělali nějakou chybu, která by nás mohla položit, a na standardky, které mají silné. Odbránili jsme to skvěle.

A vy jste přidal i nadstavbu, gól. Svůj první za Ústí ve druhé lize.
Čekal jsem dlouho. Obvykle mám jiné role při standardkách, přímáků moc nebylo. A když už ano, zpackal jsem je. Jsem rád, že to tam spadlo. Spadl mi tím i kámen ze srdce.

Obránci moc na standardky nechodí, proč vy ano?
Standardky si beru, pár gólů už jsem z přímáků dal. Třeba v Ústí ve třetí lize, jen v té druhé to bylo tady prokleté. Zaplaťpánbůh je čekání u konce.

Dobírali si vás v kabině?
Moulis si hned rýpl, že už jsem to konečně trefil. Na tréninku si mě dobírali docela dost. Na něm mi to docela lítá, v zápase to moc vidět nebylo. Doufám, že mě to uklidní a bude to tam lítat dál.

Navzdory nákupům i z ciziny jste se udržel v základní sestavě. Jak roste konkurence v Ústí?
Myslím, že to je běžný proces, který každého fotbalistu někdy v životě potkal. Kádr se nějak obměňuje, postupně přichází nová koncepce, vize a je na vás, jak si s tou rolí poradí. Já jsem rád, že možnost hrát mám. Konkurence je podle mě zdravá pro takový respekt. Hrát a nemít strach o pozici není dobré. A každý, kdo nastoupí, se to snaží zužitkovat pro týmový úspěch.

Ústí slaví gól, Alana do Marcolina chytil David Březina.

Jak noví cizinci zapadli do ústecké kabiny?
Dobře. Nejsou tiší, snaží se komunikovat. Samozřejmě mezi sebou se baví cizinci víc, ale mluví i s námi. Když si někam jdeme sednout, tak jdou s námi. Není to, že by tam byli 10 minut a šli domů. Parta v kabině je. Máme tady srandisty jako Peterka, Moulis, Černý nebo Richter. Když je potřeba něco, aby to cizincům rozvázalo jazyk, tito experti přijdou na řadu.

A vy jste hecíř na hřišti.
Je to forma projevu zdravých emocí, udržet energii na hřišti a být pořád v permanenci. Sami víme, jak jsme zápas s Českou Lípou ztratili za devět minut. S Duklou jsme to už nedopustili, poradili jsme si i s deštěm a těžkým terénem. Sezona je extrémně dlouhá a každé tři body jsou cenné bez ohledu na to, jestli jsme je získali proti pražské Dukle nebo jinému soupeři.