Rektoři chtějí po Plagovi pojistky, že politici chod univerzit neovlivní

Ministr školství Robert Plaga plánuje proměnit svět českých univerzit. Nelíbí se mu, jak „těžkopádně“ jsou dnes vysoké školy řízené. A chtěl by to zefektivnit. Pro jsou i rektoři, ale kladou si podmínky. Bojí se především politického vlivu. Zároveň upozorňují, že na vědu jde i přes příslib navýšení stále nedostatek peněz.

O novém zákoně pro vysoké školy se ve čtvrtek bavili jejich nejvyšší představitelé s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) a vrchní ředitelkou Sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z ministerstva Danou Bilíkovou.

V zásadě s modernizací řízení univerzit souhlasí. Podle předsedy České konference rektorů Milana Pospíšila by nový systém řízení škol mohl přispět k rozvoji Česka i jeho hospodářskému růstu.

Ale rektoři po ministru chtějí, aby jim zaručil, že politici na to, co se děje na vysokých školách, nebudou mít vliv.

„Je klíčové hledat vyvážený systém kompetencí a odpovědnosti jednotlivých aktérů správy a řízení vysokých škol, a to při zachování jejich autonomie, minimalizace rizik politizace a respektování pozitivní role studentských a akademických reprezentací,“ uvedl Pospíšil.

Plaga už dříve slíbil, že pojistky do podoby zákona vetkne. I takové, aby nedocházelo k privatizaci univerzit například průmyslem. „Budou také zachovány akademické svobody,“ ujišťuje Plaga.

Odliv mozků z Česka: vědci mizí v cizině, zpět nechtějí. Pomohou Plagovy změny?

Rektoři po čtvrtečním jednání České konference rektorů upřesnili, že pojistky by mohly mít podobu například silnější role akademických senátů při zásadních rozhodnutích nebo omezení vlivu aktivních politiků na fungování univerzit.

„Paralyzovat univerzitu může ministr i teď“

Podle rektora Západočeské univerzity v Plzni Miroslava Lávičky jsou zatím předložené teze pouze pracovním materiálem, který se v průběhu diskusí dále upravuje. „Musíme pracovat na tom, aby opravdu vysoké školy měly garanci, že k té politizaci nedojde. My na tom trváme a nemyslíme si, že by pan ministr chtěl něco jako politizaci vysokých škol prosadit,“ uvedl Lávička. Zároveň upozornil, že dostatečné záruky podle něj neposkytuje ani současný vysokoškolský zákon.

Na slabiny současné právní úpravy upozornil také rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký. Připomněl, že členy správních rad veřejných vysokých škol nyní jmenuje ministr školství po konzultaci s rektorem. „Možnost politizace vysokých škol přes správní rady je poměrně velká. Takže i v tomto ohledu je třeba říct, že kdyby toho jakýkoliv ministr chtěl zneužít, tak je možné paralyzovat vysokou školu v tuto chvíli,“ řekl Kopecký.

Nával zájemců před branami univerzit. Silné ročníky se hlásí na vysoké školy

Jednou z možných pojistek by podle předsedy ČKR Milana Pospíšila mohlo být posílení kontrolní role akademických orgánů. U vybraných rozhodnutí, například při prodeji majetku nebo vzniku nové součásti univerzity, by mohla být nutná kontrasignace akademického senátu.

Diskutuje se také o zapojení profesorů do schvalovacích procesů. Podle Pospíšila by mohli potvrzovat rozhodnutí akademického senátu. Dodal, že přichází v úvahu také výběrové komise bez účasti politiků nebo omezení působení aktivních politiků v nově navrhovaných univerzitních radách.

Přijímačky na vysoké čeká změna. Školy musí zvládat dělat testy samy, říká Plaga

Proti vznikajícímu návrhu zákona se však už dříve ostře vymezila Rada vysokých škol. I kvůli tomu, že dosud nebyla do jednání zapojena. To by se ale mělo změnit. Rektoři už oznámili, že se na přípravě zákona budou aktivně podílet

Navýšení nestačí

Rektoři se s ministrem školství Robertem Plagou bavili také o financování vysokých škol v příštím roce. Ministerstvo podle Pospíšila požádalo ministerstvo financí o navýšení prostředků na vzdělávací činnost vysokých škol o čtyři miliardy korun oproti letošnímu roku, což představuje desetiprocentní meziroční nárůst. Dodatečné peníze by podle rektorů měly pomoci pokrýt zejména očekávaný nárůst počtu studentů.

O studium na Ostravské univerzitě je větší zájem, mladé láká i stomatologie

Součástí debat byla také změna způsobu financování vysokých škol. Jednou z diskutovaných variant je takzvané kontraktové financování, v jehož rámci by stát s jednotlivými univerzitami uzavíral víceleté dohody založené na plnění předem stanovených cílů a ukazatelů. Na jejich základě by školy získávaly finanční prostředky na několik let dopředu.

Právě větší předvídatelnost financování považují rektoři za jeden z klíčových přínosů navrhované změny. „V případě kontraktového financování bychom jakousi vizi měli, ať už to bude na tři nebo na pět let,“ uvedl Kopecký. Podle něj by takový systém představoval zlepšení oproti současnému modelu, kdy vysoké školy postrádají střednědobý výhled financování.