Mizející ryby a vsi pod bahnem. Míková popisuje, co může rozpoutat super El Niňo

Silné deště, ničivé sesuvy půdy, kolaps rybolovu i výpadky monzunů. Takové dopady může mít jev známý jako El Niňo, který se podle meteoroložky Taťány Míkové znovu formuje nad Tichým oceánem. V Rozstřelu na iDNES.cz vysvětlila, proč klimatologové sledují letošní vývoj s mimořádnou pozorností a jak může ovlivnit počasí po celém světě.

Mizející ryby, vesnice pohřbené pod nánosy bahna a rozkolísané počasí na druhém konci planety. Přesně takové následky může mít jev známý jako El Niňo, který se pravidelně objevuje v Tichém oceánu.

V Rozstřelu na iDNES.cz upozornila, že letošní epizoda by mohla být mimořádně silná. Právě proto ji klimatologové po celém světě pečlivě sledují. „Tichý oceán je největším oceánem na Zemi a jeho teplota dokáže ovlivnit cirkulaci atmosféry nad celou zeměkoulí,“ vysvětlila.

Rybáři bez úlovků, sesuvy půdy

Původ názvu El Niňo sahá do Peru a Chile. Místní rybáři si už před stovkami let všimli, že jednou za několik let kolem Vánoc náhle zmizí ryby z pobřežních vod.

„Voda byla tak teplá, že se rybám nedařilo. Neměli úlovky a neměli co jíst,“ popsala meteoroložka. Teprve později vědci zjistili, že nejde pouze o lokální zvláštnost. Oteplení vod ve východní části Tichého oceánu dokáže změnit proudění vzduchu nad rozsáhlými oblastmi planety a ovlivnit počasí od Jižní Ameriky přes Asii až po Evropu.

19 fotografií

Nejdramatičtější dopady bývají podle Míkové právě na západním pobřeží Jižní Ameriky. Teplá voda podporuje vznik intenzivních srážek a bouří. „Přicházely tak silné deště, že sesouvaly celé svahy And. Některé vesnice byly doslova pohřbené pod bahnem a nánosy půdy,“ uvedla.

Právě extrémní srážky patří mezi historicky nejničivější projevy silných epizod El Niňa. Na opačné straně Pacifiku naopak často nastávají problémy s monzuny. „Monzun může přijít později, může být slabší nebo někdy nepřijde vůbec. To je pro oblasti jako Indie nebo jihovýchodní Asie obrovský problém,“ upozornila.

Přijde super El Niňo?

Podle aktuálních měření se vody ve střední a východní části Tichého oceánu výrazně oteplují. Evropské i americké modely proto počítají s tím, že se El Niňo v letošním roce skutečně rozvine.

„Jsme těsně pod hranicí El Niňa. Už jsme mu velmi blízko a modely se shodují, že během léta přijde,“ řekla Míková. Někteří odborníci hovoří dokonce o takzvaném super El Niňu. Označuje se tak situace, kdy teplota oceánu překračuje běžné hodnoty o více než dva stupně Celsia.

„Právě u těchto silných případů bývají projevy po celém světě mimořádně výrazné,“ vysvětlila. Samotný jev podle ní není produktem moderní civilizace. Existoval dávno před průmyslovou revolucí a lidé jeho projevy pozorovali už před stovkami let.

Otázkou ale zůstává, zda globální oteplování nemůže zesilovat jeho dopady. „Klimatologové se tím seriózně zabývají. Zatím to není prokázané, ale právě letošní epizoda může přinést další důležité poznatky,“ uvedla.

Dopady pocítí i Evropa

Přestože je Evropa od Pacifiku vzdálená tisíce kilometrů, ani ona není vůči El Niňu zcela imunní. Souvislosti nejsou tak jednoznačné jako v Jižní Americe nebo Asii, přesto je vědci dlouhodobě sledují. „U silných případů El Niňa bývají ve střední a východní Evropě častější zimní srážky,“ připomněla.

Zároveň nastínila výhled počasí pro Česko. Dlouhodobé modely podle ní naznačují nadprůměrně teplé léto. „Je velká pravděpodobnost, že letní měsíce budou ve střední Evropě nadprůměrně teplé,“ uvedla. Srážek by přitom podle současných předpokladů mělo spadnout zhruba obvyklé množství.

„Dnes už není otázka, jestli se klima mění. Otázka je, o kolik a jak rychle.“ Hostem pořadu Rozstřel byla Taťána Míková, meteoroložka, klimatoložka a moderátorka zpráv o počasí. Zpovídal ji Vladimír Vokál.

Ani to však nemusí znamenat příznivé podmínky. „Pokud budeme mít o dva stupně vyšší teploty a stejné srážky jako normálně, bude to zřejmě suché léto. Všechna vláha se mnohem rychleji vypařuje,“ vysvětlila.

Přesto upozornila, že dlouhodobé předpovědi nelze chápat jako přesný scénář. „Neříkají, že 15. července bude vedro. Ukazují jen to, že celý měsíc má vyšší pravděpodobnost, že bude teplejší než obvykle,“ míní meteoroložka.

Na závěrečnou otázku, zda je klimatická změna stále předmětem pochybností, odpověděla bez váhání: „Dnes už není otázka, jestli se klima mění. Otázka je, o kolik a jak rychle. Stačí se podívat na data a porovnat dnešní počasí s tím, jak vypadaly zimy a léta před několika desítkami let,“ uzavřela Taťána Míková v Rozstřelu na iDNES.cz.