Speed Dating s vědci. Talentovaní studenti dostali unikátní možnost setkat se s odborníky

Přes osmdesát studentů středních a vysokých škol a jejich diskuse s výraznými tvářemi české vědy. Poměrně novátorský způsob propojení generace zvolila Nadace Neuron, který uspořádal akci s názvem Speed Dating. „Přijde mi to jako skvělý nápad. Mladí lidé mohou vědět, že dělat to, co je skutečně baví, může vést i k zajímavé vědecké kariéře,“ řekl o setkání profesor Jan Černý z Univerzity Karlovy.

Speed dating je způsob seznamování založený na jednoduchém principu. Skupinka nezadaných mužů a žen se střídá ve dvojicích u stolů, každý spolu stráví pět až deset minut a na konci vyhodnotí, s kým se jim čas trávil nejlépe.

Zkusit podobný přístup i u vědy, to je věc, která tu ještě pravděpodobně nebyla. Ze zhruba 300 zájemců organizátoři vybrali 80 mladých talentů. Mnozí z nich se již v prvních ročnících střední školy věnují kromě studia i práci či výzkumu.

Studenti se rozdělili na skupiny zhruba po deseti lidech a postupně prošli stanoviště zaměřující se na přírodní i společenské vědy. Tak, aby se každý mohl ocitnout i mimo svůj hlavní obor, který ho zajímá a propojit se s vědci z odlišných sfér.

V šestnácti zkoumá proteiny na vysoké škole. Správně podanou vědu pochopí každý, míní

Mnozí z nás si přitom možná pamatujeme trapné ticho, které nastane poté, kdy nám vyučující řekne, zda má někdo nějaký dotaz. A všichni mlčí. To se tu ale nestalo. Studenti se ptali na obecnější věci, jako co přivedlo vědce k jejich oboru, nebo co je na vědě zajímá, ale i složitější témata, jako je například použití AI ve vědě či praxe ve skutečné laboratoři.

Velkým tématem bylo právě použití AI ve vědě, které se nevyhnulo žádnému stanovišti a žádné skupině. Bylo vidět, že mnozí z přítomných programy s umělou inteligencí denně používají.

„Pro spoustu problémů, které se nedaly řešit, se AI stalo řešením. Ale bohužel se také děje to, že se používá na zpracovávání samotných projektových dokumentací. A těch tak přibývá. A tak je kontroluje také umělá inteligence. Místo mezilidské komunikace tu máme komunikaci mezi dvěma modely AI. Naštěstí tu ale existují obory, které vyžadují důkladnou rešerši, tu AI nenahradí,“ říká na jeden z dotazů například fyzik Martin Kozák z Univerzity Karlovy.

Inteligence lidí je nedostatečná, je nutné technologické vylepšení, říká vědec

Od používání AI vědci studenty neodrazují, měli by ho však využívat chytře. „Jeden z našich studentů používal AI ke kontrole logické struktury textu své diplomové práce a to je perfektní využití. Další však nečetl většinu textů, které použil. A nechal si je přečíst AI. To nebylo správné využití, je pak otázka, zda dostuduje, zda jeho práce patří jemu či AI,“ řekla k tématu studentům fyzička Anna Fučíková z matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

„Vrátit mladým lidem chuť k objevům“

Součástí snahy Nadace Neuron je také kampaň Začni s Proč, která běží v online prostoru od dubna a stojí na myšlence, že každý objev a bádání začíná otázkou Proč? „Chceme mladým ukázat, že vzorce, fyzikální zákony nebo rovnice nejsou cílem, ale prostředkem k vytváření velkých a úžasných věcí, protože věda je krásná,“ říká o akcích Monika Řasa Vondráková, ředitelka Nadace Neuron.

„Přijde mi to jako skvělý nápad. Mladí lidé mohou vědět, že dělat to, co je skutečně baví, může vést i k zajímavé vědecké kariéře,“ řekl o setkání profesor Jan Černý z Univerzity Karlovy, který působil také na Harvardově univerzitě v USA.

České vědě ujíždí vlak, říká zakladatelka českých „Nobelovek“. Chybí jí podpora

Tvářemi kampaně je čtveřice náctiletých nadaných vědců, mezi nimi například Tereza Štěpánková, která chtěla mít svou vlastní laboratoř už jako malá. Dnes studuje na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, už na střední škole se začala věnovat výzkumu nanovlákenného krytu pro hojení ran, který by mohl výrazně zlepšit podmínky pro regeneraci kůže.

Další ambasadorkou je také Claudia Haová, která v 17 letech začala programovat vlastní model umělé inteligence FungiGPT, který dnes s přibližně 70procentní úspěšností diagnostikuje kožní plísňová onemocnění. Impulsem pro ní byl její zájem o medicínu a také kožní onemocnění její sestry, s kterým si lékaři nevěděli rady. „Řekla jsem si tedy, že to zkusím zjistit sama,“ řekla.

Podle Haové je skvělé, že mají mladí studenti se zájmem o vědu možnost setkání. „Je to poměrně novátorské, projekt, který by spojoval vědu a generace jsem ještě neviděla,“ uvedla pro iDNES.cz.