Proč má Česko málo vysokoškoláků oproti EU? Protože musejí pracovat, tvrdí Komise

Česko pokulhává za evropským průměrem v počtu lidí, kteří mají vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Není to ale tím, že by byli hloupí, v některých oblastech naopak vyčnívají vysoko nad Evropu. Problém je spíš v tom, že mnoho lidí se studiem VŠ začne, ale nedokončí ho. Čím to je? Evropská komise vysvětlení našla. A není pro Česko zrovna lichotivé.

„Míra dosaženého terciárního vzdělání (36,0 %) se nachází hluboko pod průměrem EU (44,8 %), zejména kvůli vysoké míře předčasného ukončení studia,“ konstatuje ve své analýze hospodářské a sociální politiky všech členských zemích z 3. června 2026.

Více než třetina lidí vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání v Česku nedokončí. „Mezi důvody vysoké míry předčasného ukončení terciárního vzdělávání patří nízká finanční podpora, vysoká míra zaměstnanosti studentů, nedostatečné kariérní poradenství a nesoulad mezi programem a očekáváními studentů,“ uvádí Evropská komise.

Terciální vzdělání v Česku a EU v posledních letech.

Česko patří na špici v počtu vysokoškoláků, kteří při studiu pracují. „Přibližně 70 % studentů během semestru pracuje, což je jeden z nejvyšších podílů v EU, přičemž dvě třetiny z nich pracují, aby pokryly životní náklady,“ zjistila Komise. A v roce 2023 Česko tento pomyslný žebříček dokonce vedlo, mělo 81 procent pracujících vysokoškoláků. Evropský průměr je přitom kolem 50 procent.

I z brigády se platí daně. Komu se vyplatí daňové přiznání, aby peníze dostal zpět

Práce při studiu. Je to problém?

Na samotné práci při studiu není nic špatného, sbírání zkušeností z trhu práce se vysokoškolákům v budoucnu hodí. Problém však Komise vidí v tom, kolik studentů pracovat musí, aby vůbec mohlo studovat, a kolik pak studia nechá.

Neblahou situaci vysokoškoláků zhoršuje také nízká podpora státu a to, jak špatně se ve velkých městech shání pronájem. „Cenově dostupné bydlení zůstává pro vysokoškolské studenty velkou výzvou, neboť státní stipendia tvoří pouze 2 % jejich příjmů, zatímco v EU je to v průměru 12 %,“ uvádí zpráva s odkazem na průzkum Eurostudent.

Situaci částečně změnila novela zákona o vysokých školách, která od roku 2025 přikazuje vyplácet doktorandům mzdu (a případně i stipendium) v souhrnné výši nejméně 1,2 násobku minimální mzdy. Opatření se ale týká jen postgraduálního studia, pro studenty magisterského či bakalářského studia se nic nezměnilo.

Půlka studentů zlínskou univerzitu nedokončí, důvodem bývá špatný výběr oboru

Problémy českého vysokého školství

Evropská komise upozorňuje i na další nešvary českého vzdělávacího systému, které mají vliv na hospodářskou situaci. Je to velký a stále se zvětšující rozdíl mezi žáky a studenty z různého socioekonomického prostředí, nízká šance dětí málo vzdělaných rodičů dostat se na vysokou, nebo malý počet žen v technických oborech.

V dostupnosti vysokých škol by mohlo pomoci také to, kdyby střední školy nebyly tolik vyhraněné.

V podstatě jsou tu dva typy středních škol – se všeobecným vzděláním, z nichž se dá dobře dostat na vysokou (zejména gymnázia), a s výrazně odborným zaměřením. Možnost přestupu mezi oběma typy je nízká, takže výběrem střední školy v 15 letech si student v podstatě znemožní budoucí vysokoškolské studium. Podle zprávy Komise je to dříve než ve většině zemí EU.

Nepříznivý stav pak ještě posiluje nízká mezigenerační vzdělanostní mobilita: děti rodičů s nižším vzděláním mají nižší šanci na dosažení vyššího vzdělání. Tento efekt se zesiluje u sociálně slabších rodin.

Své závěry komise přetavuje do doporučení pro jednotlivé členské státy, které následně schvaluje Rada EU. Nejsou závazná, státům ale poskytují srovnání a vodítko pro tvorbu politik. Pro každou zemi jsou doporučení jiná.

Například Slovensko, která má podobný procentuální počet absolventů VŠ jako Česko, čelí zase jinému problému: mnoho studentů už po střední odchází studovat do zahraničí a země tak přichází o velkou část vzdělané pracovní síly.