Kdyby Masaryk viděl, co Beneš udělal ze státu, zabil by ho, říká Pavel Kosatík

Spisovateli Pavlu Kosatíkovi vychází nová kniha nazvaná O tom Benešovi. Zabývá se v ní hojně diskutovanou postavou našich dějin 20. století Edvardem Benešem. „Nepominutelným způsobem se zasloužil o první československý stát, ten, který vznikl v roce 1918,“ zdůrazňuje. Současně ale na jeho adresu dodává: „Převedení demokracie do čistého negativu je neodpustitelné.“

V rozhovoru Pavel Kosatík mluví i o některých méně známých tématech, která v knize rozebírá a která jsou spojená s někdejším Československem. Mělo se například spojit spíš s Itálií než s Francií? A proč po druhé světové válce neutvořilo konfederaci s Polskem jako hráz proti Sovětskému svazu?

Napsat knihu o Benešovi byl váš dlouhodobý záměr? Nebo k tomu přispěly i přiostřující se debaty o této osobnosti?
Každý, kdo se zabývá novodobými českými dějinami, na Beneše narazí. Ten člověk souvisí se vším, je nepřekročitelný. Od roku 1989 jsem si tedy k němu sbíral knihy a výpisky, zabýval se jím v životopisech TGM, Jana Masaryka atd. Přibývalo případů, kdy jsem si některý fakt vyložil jinak než autoři přede mnou. Ty pak vytvořily kostru této knihy.

Důvody dnešního českého marasmu jsou hlubší než ty prvorepublikové. Navíc se dnes ve vrcholné politice běžně a s úspěchem pohybují lidé, které by si tam za první republiky bylo těžké představit.