„Mohlo by se to opakovat.“ Na tryzně v Terezíně zaznělo varování před nenávistí

Pietního aktu k uctění obětí holokaustu před Terezínskou malou pevností se zúčastnili nejvyšší ústavní činitelé včetně prezidenta Petra Pavla a předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Hlavní slovo však patřilo předsedovi Ústavního soudu Josefu Baxovi a především přeživší terezínského ghetta Michaele Vidlákové, která propojila historickou zkušenost se současným nebezpečím, které spatřuje v nárůstu antisemitismu.

Pietní akt, který se na Národním hřbitově koná tradičně třetí květnovou neděli, začal krátce po desáté hodině nástupem Čestné stráže a hudby Armády ČR. Poté, co představitelé státu, diplomaté a zástupci spolků položili věnce k uctění památky obětí a zazněla státní hymna, přivítal přítomné ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.

Jako první z hlavních řečníků vystoupil předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Připomněl, že nacistické bezpráví bylo formováno právníky a zaštítěno tehdejšími zákony. „Bezvadná forma není zárukou správného a spravedlivého obsahu. Pokud má pravidlo formu zákona, ještě to nutně neznamená, že musí být spravedlivé,“ upozornil Baxa.

Češi, Němci a fakta. Tisícileté soužití dvou národů v Brně rozvrátila válečná zvěrstva

Ve svém projevu poukázal také na varovné signály v současné společnosti, které popsal jako „tiché praskání a pukliny“. Zmínil obavy z relativizace práv a narušování důvěry v instituce. „Snaha o ovládnutí veřejných institucí, byť odůvodňovaná potřebou efektivity jejich fungování, nebyla nikdy vedena veřejným zájmem o lepší služby občanům,“ dodal šéf Ústavního soudu.

Útok Hamásu ukázal, že minulost se může vrátit, řekla přeživší

Nejsilnějším momentem tryzny bylo vystoupení doktorky Michaely Vidlákové, která terezínské ghetto přežila jako dítě. Hned v úvodu zpochybnila pouhou formální povahu vzpomínkových akcí. „Jaký má smysl jednou ročně navštívit vzpomínkovou tryznu, chvíli snad i v zamyšlení zavzpomínat a mít za to, že tím je splněna naše lidská mravní povinnost?“ zeptala se přítomných.

Ve svém emotivním projevu propojila historickou zkušenost holokaustu se současným globálním děním a situací na Blízkém východě, přičemž výslovně zmínila útok z října 2023. „Mohlo by se to opakovat? Ano, bohužel mohlo,“ prohlásila s odkazem na tehdejší události. Útok popsala jako „zuřivý teroristický útok Hamásu, zavraždění muži, ženy a děti“, což podle ní byla jen malá ukázka toho, jaké hrůzy mohou nastat.

Kriticky se vyjádřila také ke zneužívání humanitární pomoci, která byla podle jejích slov namísto podpory obyvatel investována do zbraní a budování skladů pod školami a nemocnicemi. Zdůraznila, že stát Izrael má právo a povinnost se bránit. Vyjádřila také hluboké znepokojení nad tím, že ve světě „stoupá a sílí nejen antiizraelismus, ale i obecný antisemitismus“.

Na místě vypálené synagogy po desítkách let znovu zazněly židovské modlitby

Své vystoupení uzavřela výzvou k trvalé aktivitě proti nenávisti. „To, že já jsem přežila holokaust, beru jako závazek. Trvale vystupovat proti antisemitismu, proti rasismu, proti nenávisti,“ dodala Vidláková, jejíž slova vyprovodil dlouhý potlesk.

Po skončení hlavních projevů následovala tradiční křesťanská a židovská modlitba. Oficiální program tryzny zakončilo hudební vystoupení dívčího pěveckého sboru Puellae cantantes z Litoměřic.

Prezident Petr Pavel se následně přesunul do Centra studií genocid Terezín, kde si prohlédl stálou expozici Zločin beze jména.

Na plynulý průběh celé vzpomínkové akce, bezpečnost významných hostů i stovek návštěvníků z řad veřejnosti dohlížely desítky policistů z Územního odboru Litoměřice a pořádkových jednotek Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje za součinnosti Ochranné služby Policejního prezidia ČR. Celá akce až na ojedinělý verbální incident během Baxova projevu proběhla v důstojné a klidné atmosféře.