Pro obec konala dobro, ale pomáhala si protizákonně. Starostka skončila u soudu

Krajský soud potrestal starostku Dobříkova Nikolu Kajsrlíkovou stopadesátitisícovou pokutou a tříletým zákazem činnosti ve funkci starostky za tři přečiny, kterých se dopustila ve vedení obce. Trest je výrazně nižší proti tomu, jak původně rozhodl Okresní soud v Ústí nad Orlicí.

V lednu roku 2024 starostka Dobříkova Nikola Kajsrlíková v pořadu Východočeské výlety Českého rozhlasu Pardubice líčila, že obec předchozí rok vybudovala naučnou stezku skřítka Dobříčka. „Vytvořili jsme jedenáct zastavení, které slouží lidem, aby se mohli seznámit s historií obce,“ řekla tehdy.

Jenže to nebyla pravda.

Stezka, na kterou dal přes sto tisíc korun Pardubický kraj, v té době existovala jen na papíře. Starostka podle soudců už déle než půl roku předstírala krajskému úřadu, že obec splnila dotační podmínky a stezka je hotová. Reálné budování stezky začalo až po rozhlasové relaci. „Narychlo tam nechala umístit jedenáct prázdných kovových rámů,“ uvedl dnes předseda senátu pardubické pobočky krajského soudu Aleš Holík.

Stezka byla nakonec dokončena a u dětí má úspěch. Starostka se nijak neobohatila. Ona sama připouští jen administrativní chybu a stěžuje si na tlak, pod kterým jsou starostové při vyřizování dotací. „Šlo jen o to, abychom mailem požádali pracovnici, aby nám formálně ten termín prodloužila. A za to jsem trestně odsouzena? Když vše jinak bylo splněno?“ řekla Kajsrlíková.

Okresní i odvolací soud ale odmítly, že by šlo o formalitu. Starostka podle nich věděla, že nedokáže vyčerpat dotaci do poloviny roku 2023, rozhodla se problém vyřešit fingovanou fakturou. „Požádala společnost, se kterou předběžně jednala, aby vystavila evidentně nepravdivou fakturu, že došlo k plnění a dodání informačních tabulí, i když to byla nepravda,“ řekl Holík.

Tři přešlapy, podobný scénář

Uznal, že starostka řešila různé komplikace, které souvisely i s obdobím covidu. To ale podle něj nemění nic na tom, že šlo o trestný čin. „Dala pokyn k proplacení fingované faktury,“ uvedl soudce.

I další přečiny měly podobný rukopis. Obec požádala kraj o dotaci na rekonstrukci veřejného osvětlení. Dotaci 110 tisíc korun nakonec využila podle soudu na jiné práce, ale kraji to nesdělila. Osvětlení Dobříkov vybudoval později a z jiných peněz.

Třetím přešlapem byl fakt, že jako starostka uzavřela smlouvu se svým místostarostou bez souhlasu zastupitelstva. Místostarosta Aleš Sloup se stal projektovým manažerem dotačního projektu, který měl vylepšit péči o děti z prvního stupně základní školy, mimo jiné rozšířit provoz družiny. Měsíčně dostával zhruba 13 tisíc hrubého. Podle zákona o obcích je to klasický případ, kdy zastupitelé o tom musí hlasovat. Starostka se hájila, že zastupitelé to věděli, to podle soudu nestačí.

„Že nějakou rámcovou informaci měli, to prostě neobstojí, stále absentoval výslovný souhlas rozhodnutí zastupitelstva k tomu, aby byl navázán pracovněprávní vztah mezi obcí a konkrétním členem zastupitelstva,“ uvedl předseda senátu.

Odvolací soud trest výrazně snížil

Tři roky zákazu činnosti a pokuta 150 tisíc korun představuje pro starostku výrazné snížení trestu, s nímž původně odešla od Okresního soudu v Ústí nad Orlicí. Ten jí udělil vyšší pokutu, delší zákaz ale především podmíněný trest odnětí svobody na dva a půl roku za přečiny zneužití pravomoci úřední osoby, dotačního podvodu a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Odvolací soud se rozhodl pro mírnější postih, protože se nepodařilo starostce prokázat čtvrtý přečin.

Podle okresního soudu používala dodatečně upravený zápis ze zastupitelstva Dobříkova v roce 2020, z něhož vyplývalo, že zastupitelé o smlouvě s místostarostou ve skutečnosti jednali. „Lze usuzovat, že původně žádný takový údaj v zápise obsažen nebyl, dostal se tam až dodatečně,“ uvedl Holík. Ve věci však podle něj existuje řada nejasností, věc se tak vrací k okresnímu soudu, který o ni bude znovu rozhodovat.

Rozsudek je pravomocný, starostka je ještě ve funkci, ale fakticky ji nesmí vykonávat a na příštím jednání zastupitelstva bude patrně nahrazena jiným zastupitelem obce.

Soudy i státní zástupce uznali, že starostka neměla v úmyslu způsobit škodu nebo se obohatit. „Věřím, že chtěla konat takzvané dobro pro obec, ale vždy je nutno respektovat právní předpisy,“ uvedl státní zástupce Jiří Viesner.

Místo korupce procesní chyba? Soud skupiny kolem exprimátora Charváta překvapil

Jan Horníček z Dobříkova, který sledoval jednání soudu, uznal, že obec pod vedením starostky řadu projektů dotáhla do konce. „Starostce se nedá upřít pracovitost. Druhá rovina je trestněprávní, kterou řeší krajský soud,“ řekl Horníček.