Rozestavěná D35 bude hotová do léta 2027, dál se musí řešit financování

Finanční apetit Ředitelství silnic a dálnic bude v příštích letech růst. Z letošních 81 miliard korun se výdaje na stavbu silnic a dálnic mají zvýšit o téměř deset miliard, o rok později to má být skoro 100 miliard korun. Na dopravní konferenci, která se od úterý koná v Litomyšli, to řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Zároveň potvrdil, že dálnice D35 bude hotová příští rok v srpnu.

O tom, komu bude po dostavbě dálnice D35 patřit v Pardubickém kraji silnice I/35, která je dnes klíčovým dopravním tahem na Moravu, se mimo jiné mluvilo na 20. ročníku odborné konference Dopravní infrastruktura v Litomyšli. Téma v loňském roce otevřel hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který odmítl převzetí téměř 90 kilometrů dlouhé silnice do krajského majetku bez změny pravidel rozpočtového určení daní, neboť současná pravidla do kritérií nezahrnují velikost silniční sítě.

Odmítavé stanovisko kraje by zhatilo plány Litomyšle, která chce po dostavbě dálničního obchvatu v srpnu 2027 průtah městem zklidnit zúžením na dva pruhy a vybudováním nových parkovacích míst se zelení.

9 fotografií

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl na dotaz v diskusním panelu nedokázal zatím odpovědět, zda bude „pětatřicítka“ v majetku státu, nebo kraje.

„Politika České republiky je taková, že všechny doprovodné komunikace k dálnici jsou silnice druhé třídy. To znamená silnice I/35 by měla být posléze zařazena do kategorie druhé třídy jako silnice 635, ale minimálně z Pardubického kraje se ozývají silné hlasy, my ji nechceme. A když bude problém v Pardubickém kraji, myslím, že stejný problém bude i v Královéhradeckém a Olomouckém kraji, protože to brzy zjistí a nebudou se o ni určitě dobrovolně hlásit,“ myslí si Mátl.

Podle poslance Martina Kolovratníka (ANO), který je ve Sněmovně předsedou podvýboru pro dopravu, je cílem, aby se z I/35 stala silnice II. třídy. „Existuje možnost příspěvku nebo nějaké trošičku jiné cesty přes SFDI a ta to pak odblokuje,“ naznačil Kolovratník na dvoudenní dopravní konferenci, na kterou se sjeli odborníci z celé republiky.

Že jsou veřejné finance nejen vůči krajským silnicím napjaté, uvedl šéf SFDI. Do konce letošního roku totiž budou vyčerpány na dopravní infrastrukturu evropské dotace, což pro následující roky vyvolá značný tlak na národní zdroje.

Firma narazila při stavbě D35 u Litomyšle na skálu. Geologové s masivem nepočítali

„Blížíme se ke konci finančního období EU 2021-2027, což znamená, že hlavní zdroje, které jsou určené pro Správu železnic a Ředitelství silnic a dálnic, budou již v letošním roce vyčerpány. Do dalšího roku a těch, co budou následovat, bude velký tlak na národní zdroje. V dalších letech budeme muset být schopni ufinancovat potřeby, které se blíží až 200 miliardám korun,“ upozornil ředitel fondu Zbyněk Hořelica.

Už letos stát na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy nepošle kromě menších převodů ani korunu. Prioritou budou jen finance na nové přivaděče ve výši 3,7 miliardy korun.

Stát se nemůže spoléhat ani na evropské peníze. Po roce 2028 má jít převážná část podpory prakticky jen na budování vysokorychlostních tratí a do vojenské infrastruktury. Přitom jen na výkupy pozemků u nejklíčovějších projektů, jako je Pražský okruh nebo výstavba dálnice D3, bude ŘSD potřebovat o šest miliard korun navíc.

„V roce 2026 skáčeme u přípravy staveb z 6 miliard na 12,8 miliard korun. Nejde jenom o projektovou přípravu, těch 6 miliard navíc půjde do výkupu pozemků, protože aktuálně vykupujeme pozemky na severní části Pražského okruhu a na celých 58 kilometrech středočeské dálnice D3. Jsou obrovské finanční prostředky, které do toho vkládáme v letech 2026 a 2027, abychom tyto dva klíčové dálniční tahy dokázali vykoupit,“ řekl Mátl.

Příští rok bude zbývat méně než 200 kilometrů

S tím, jak bude postupně dařit dokončovat základní dálniční síť, budou klesat i požadavky na přípravu staveb. Z 1 543 kilometrů dálnic v provozu je dnes ve stavbě 172 kilometrů a dalších 61 kilometrů má být zahájeno ještě letos.

„Počátkem roku 2027 zbude k realizaci méně než 200 kilometrů dálničních úseků. Všem proto říkám, dejte nám ještě peníze na nějakých 5 až 6 let a my vám pak dáme pokoj. Samozřejmě, jak už to v životě bývá, tak si to nejtěžší necháváme na konec, což je celá severní část Pražského okruhu, středočeská dálnice D3, D52 a D55,“ dodal Mátl.

Do staveb ŘSD v letošním roce posílá 81,1 miliardy korun. Na rok 2027 jsou výdaje naplánované na 90,7 miliardy a na rok 2028 pak 96,9 miliardy. Investiční apetit ŘSD na rok 2029 výrazně přesahuje 100 miliard korun. „Jenom předpokládané náklady do dálnice D3 a severní části Pražského okruhu jsou dohromady asi 160 miliard,“ naznačil Mátl. Rozložit náklady na delší období by mohly projekty PPP, na kterých se podílí veřejný i soukromý sektor. Už minulá vláda schválila, že by se touto formou mohly připravovat a následně i stavět středočeská dálnice D3 a D55.

Malý krok pro lidstvo, obří pro Litomyšl, chválil starosta. A stavba obchvatu začala

Klidní mohou být řidiči na východě Čech. Stále se nic nemění na tom, že souvislý dálniční tah D35 dlouhý 74 kilometrů mezi dálnicí D11 a Svitavami bude hotový v srpnu 2027 dostavbou obchvatu Litomyšle. „Dva měsíce předtím zprovozníme tunel Homole. Já stále doufám a věřím, ale nechci to ještě úplně slibovat, protože to není jisté, ale věřím, že sedmikilometrový úsek Džbánov – Litomyšl bude zprovozněn ještě před Vánoci letošního roku,“ dodal generální ředitel ŘSD.

Správa železnic letos hospodaří s rekordní částkou více než 72 miliard korun, z toho 47,5 miliardy korun jde na investice. Na přípravu staveb je určeno něco málo přes 6 miliard korun, na přípravu vysokorychlostních tratí má jít 1,5 miliardy. Méně peněz má jít do plánované elektrifikace tratí. Ve střednědobém výhledu do roku 2031 se má z původních 2 400 kilometrů pod měděnou pavučinou ocitnout 800 kilometrů tratí. Železničářům tím poklesnou výdaje z 600 na 120 miliard korun.

Podle ministra dopravy Ivana Bednárika je obtížné dosáhnout politické shody na zafixování objemu peněz pro dopravní infrastrukturu jako absolutní priority, i když má jasný multiplikační efekt.

„Bez kvalitní infrastruktury a bez staveb na dluh ztrácíme konkurenceschopnost, když okolo nás všichni staví. Chápu diskuse ekonomů o všech náležitostech, ale pokud lidé budou odcházet a investoři půjdou tam, kde mají kvalitní infrastrukturu, tak jednoho dne zjistíme, že máme zadlužení na úrovni 45 procent a nežije se tady vůbec hezky. A tohle je alfa omega toho, proč odpovědnost za dluh a infrastrukturu je něco jiného než dluh, který, omlouvám se, prožereme,“ řekl ministr.