Praha – Londýn – Vídeň. Rakousko uchvátil slavný obraz půjčený od Lobkowiczů

Takovou publicitu žádný český obraz ve Vídni asi nikdy neměl. Na tramvajových zastávkách, na plakátech v podzemce, v turistických materiálech... Všude jsou k vidění motivy slavného obrazu benátského malíře Canaletta, který je obvykle vystaven v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě. Lákají na událost letošní sezony ve Vídni, výstavu Canaletto & Bellotto v Kunsthistorisches Museum Wien (KHM).

Každý, kdo vystoupí po mramorovém schodišti do druhého patra majestátní budovy muzea na dohled Hofburgu, ho nemůže přehlédnout. Je tím prvním, co návštěvník na výstavě už ode dveří uvidí. Obraz Londýn: Primátorská slavnost na Temži je ukázkou kulturního propojení Evropy poloviny osmnáctého století – benátský malíř namaloval anglický Londýn, pro českého aristokrata, sídlícího ve Vídni.

17 fotografií

Výstava je hlavním projektem slavného muzea pro tuto sezonu a představuje klíčová díla dvou nejvýznamnějších malířů evropských vedut neboli pohledů na města a krajiny – Antonia Canala, zvaného Canaletto a jeho synovce Bernarda Bellotta. Mimořádnost výstavy dokazuje i to, že nestačí mít jen vstupenku, ale pro jistotu i rezervaci na přesný čas.

Aristokrat se zakoukal do obrazu

V roce 1745 se vypravil do Londýna mladý kníže Ferdinand Filip z Lobkowicz. Původně jel prý nakupovat jezdecké koně. Při pobytu za Kanálem však v Evropě vypukla válka a návštěva Londýna se protáhla. Kníže tak měl čas seznámit se s místní společností i umělci. A domů si místo koní přivezl dva rozměrné obrazy, které mu měly připomínat Londýn.

Poklady z hradů a zámků: místo koní si mladý Lobkowicz přivezl obrazy

Jedinečné obrazy od Canaletta dlouho zdobily zdi vídeňského paláce nebo bílinského zámku. Lobkowicz totiž nekoupil od Canaletta jen jedno dílo, ale rovnou obrazy dva. Kromě Primátorské slavnosti přivezl i druhé plátno, Pohled na Londýn od paláce Lambeth. Ten se zalíbil ve 40. letech 20. století jednomu nenasytnému sběrateli umění, vzpomněl si na něj nejbezohlednější „sběratel“ 20. století Adolf Hitler a nechal ho zabavit pro svou sbírku. Nakonec byl odvezen do „nacistických depozitářů“ nejvýznamnějších evropských uměleckých děl v solných dolech poblíž Salzburgu.

Ani Primátorská slavnost necestuje do ciziny poprvé. Dílo si oblíbila a vybrala pro oslavu šedesáti let na trůnu v roce 2012 britská královna Alžběta II. Velmi si cenila vyobrazení tehdejšího společenského života a tradic běžných Londýňanů. A tak si královna, stejně jako slovutné muzeu obraz, dodnes patřící potomků Lobkowiczů, vypůjčila.

Milovníci detailu a zmizelé Vídně

Výstava představuje několik desítek obrazů, které oba umělci namalovali. Kromě panoramat zachycujících místa v Británii tu jsou i obrazy zaznamenávající Itálii, Sasko nebo Slovensko. Pro českého návštěvníka může být zajímavý třeba obraz zachycující slovenský Děvín, který si dodnes řada lidí pamatuje z pěti set korunové československé bankovky. Rozeklaná romantická ruina na soutoku Moravy a Dunaje ale má na Bellottově obrazu ještě střechy.

Zaujal Hitlera i Alžbětu II., Lobkowiczové zapůjčili do Vídně slavný obraz

Jiné obrazy do detailů zachycují třeba Lichtenštejnský nebo Schwarzenberský palác, další zase Lobkovický palác, ale ne ten na Hradčanském náměstí nebo v Jiřské ulici na Pražském hradě, nýbrž ten na Lobkowitzplatz v centru Vídně. Tyto obrazy hrají jednu z hlavních rolí v doprovodném programu výstavy. Oba umělci totiž prosluli detailně přesným malířským zobrazením měst a krajiny, které vytvářeli často s pomocí optických pomůcek, jako byla camera obscura.

Není divu, že řada Vídeňanů se zajímá o doprovodný program vytvořený s pomocí umělé inteligence, která srovnává vystavené obrazy Vídně s dobovými plány. Dalo by se to přirovnat k tomu, když Pražané zkoumají ulice staré Prahy na Langweilově modelu města z poloviny 19. století. A výsledek? Veduty jsou přesné do mimořádných detailů.

K vidění ve Vídni i v Praze

Mimořádnosti obrazů si jejich šlechtičtí majitelé byli vědomi patrně vždycky. Už v průběhu 19. století opustily Canalettovy londýnské veduty soukromí knížecích komnat. Pohled na obrazy, který byl po dlouhou dobu vyhrazen jen úzkému okruhu šlechtické společnosti, byl poprvé umožněn i širší veřejnosti.

Půjčte mi magistra Kellyho. Lobkowiczové vystavují dopis psaný Rudolfem II.

Kníže Ferdinand Josef Maxmilián z Lobkowicz totiž významně podpořil rozvoj severočeské Bíliny jako lázeňského města a na místním zámku zpřístupnil část rodových uměleckých sbírek tamním hostům. Ti zde mohli vedle Bruegelovy proslulé Senoseče, dnes vystavené v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě, či Rubensovy Hygieie krmící posvátného hada, dnes součástí stálé expozice na zámku Nelahozeves, poprvé spatřit také Canalettovy pohledy na Londýn.

Nemáte cestu do Vídně? Nevadí. Přestože je Primátorská slavnost v Rakousku, párový obraz Pohled na Londýn stále zůstává vystaven v Lobkowiczkém paláci na Hradě, kde mohou návštěvníci poznat Canalettovu mistrnou práci s detaily pěkně zblízka. Prázdná ale nezůstala ani protější stěna, kde obvykle vidí obraz zapůjčený do Vídně. V expozici jej dočasně nahradila velkoformátová obrazovka s projekcí obrazu.