KOMENTÁŘ: Příběh jedné atrakce. Aneb pokračování kauzy okolo heřmanické haldy
Ministerstvo životního prostředí si v posledních týdnech vysloužilo vlnu kritiky za svůj postup v kauze haldy Heřmanice v Ostravě. Důvodem je odebrání případu České inspekci životního prostředí. Do „světel ramp“ se dostal právnický termín „atrakce“.
„Správní orgán musí rozhodovat nestranně, zjistit skutkový stav v rozsahu potřebném pro zákonné rozhodnutí a postupovat bez zbytečných průtahů. Pokud ve správním řízení zůstanou o vině pochybnosti, které se už nedají odstranit, správní orgán musí rozhodnout ve prospěch obviněného a řízení zastavit. A takové rozhodnutí je v právním státě závazné a musí být respektováno,“ vysvětluje profesor ústavního práva Aleš Gerloch, který působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a zabývá se hlavně teorií práva, právní filozofií a ústavním právem. V podzimních volbách bude kandidovat do Senátu jako nestraník za ANO.
Co je to atrakceTermín „atrakce“ označuje právní institut. V jádru je o pojmenování situace, kdy nadřízený správní orgán převezme rozhodování ve věci, která by jinak spadala do působnosti orgánu podřízeného. Jde o dočasné přesunutí rozhodovací pravomoci směrem nahoru, přičemž podřízený orgán se danou věcí již nezabývá. K atrakci může dojít pouze ze zákonných důvodů, nikoliv z pouhé politické vůle. Správní řád dává atrakci jasná pravidla. Nadřízený orgán může věc převzít jen tehdy, kdy například hrozí nečinnost pověřeného úřadu nebo jde o věc mimořádně složitou. |
Právo na spravedlivý proces podle profesora Gerlocha patří k základním pilířům právního státu – není pouhou procesní formalitou, nýbrž zárukou, že o právech a povinnostech jednotlivce bude rozhodováno předvídatelně, nestranně a v souladu se zákonem. „Záruky spravedlivého procesu dopadají nejen na řízení soudní, ale i na řízení správní. Pokud ve spise není dostatek důkazů prokazujících vinu obviněného, řízení musí být zastaveno,“ dodává Gerloch.
Na první pohled samozřejmá teorie se naposledy propsala do reality v případu společnosti Ridera Bohemia. Ministerstvo životního prostředí totiž použilo atrakci a odebralo kauzu České inspekce životního prostředí (ČIŽP), aby ji po několika týdnech zastavilo. Následovala očekávatelná diskuse o tom, zda bylo spravedlnosti učiněno za dost.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Co se děje okolo heřmanické haldy a jak probíhá sanace![]() |
Pro pochopení příběhu právnickou optikou se musíme vrátit do září 2023, kdy se Česká inspekce životního prostředí začíná zabývat obsahem oddělovací vzdušné stěny na hořící ostravské haldě. V hledáčku inspekce se ocitá společnosti Ridera Bohemia. Ta vzdušnou stěnu buduje v letech 2014 až 2022 a to podle zadání státního podniku DIAMO, který má sanaci doutnající staré haldy na starosti. Úkolem Ridery je zavést oddělovací vzdušnou stěnu přesně definovaným materiálem. Cíl? Oddělit hořící část haldy od okolí a především od skládky chemických odpadů společnosti OKK Koksovny.
Inspekce šetří až do letošního jara, tedy téměř tři roky. Ridera opakovaně namítá, že ji dlouhodobé zkoumání problému inspekcí, které probublává do médií, poškozuje. A tady nastupuje právnický institut atrakce. Jak upozorňují odborníci, k atrakci může dojít pouze ze zákonných důvodů a podle pravidel správního řádu. Ministerstvo nebo jiný nadřízený orgán může věc převzít jen tehdy, kdy například hrozí nečinnost pověřeného úřadu nebo jde o věc mimořádně složitou. Na toto Ridera opakovaně upozorňovala a opakovaně o atrakci žádala. A ministerstvo jí nakonec dalo za pravdu.
Na heřmanickou haldu jsme odpad nevozili, říká člen představenstva Ridera Bohemia![]() |
Řečeno jinými slovy: cílem ministerstva za využití institutu atrakce bylo zajistit řádný, včasný a odborně zvládnutý průběh řízení tam, kde by ponechání věci nižšímu orgánu mohlo ohrozit její vyřízení. V průběhu šetření vedeného ČIŽP společnost Ridera Bohemia namítala, že je postup inspekce z právního hlediska nesprávný. Mimo jiné proto, že k rozhodnutí nedošlo v zákonem stanovené lhůtě. A ministerstvo námitku svým rozhodnutím potvrdilo.
Profesor správního práva Martin Kopecký z Fakulty právnické ZČU uvádí: „Pro přestupkové řízení tak jako i pro ostatní druhy správních řízení platí zákonné lhůty, v rámci kterých by měl správní orgán o věci rozhodnout. Nedodržení těchto lhůt zpravidla znamená, že správní orgán porušuje své povinnosti a porušuje i práva účastníků řízení.“
Podle českého právního řádu musí být o přestupku rozhodnuto ve lhůtě 60 dnů. Když se včas nerozhodne, může to znamenat problém nejen pro šetřenou firmu, ale i pro stát. Připomeňme, že šetření ČIŽP mělo probíhat už od září 2023 až do jara 2026, kdy ministerstvo případ inspekci odebralo.
„Správní orgány jsou povinny postupovat v řízení bez zbytečných průtahů a současně důsledně šetřit práva osoby, proti níž se řízení vede; tyto dva požadavky spolu úzce souvisejí a tvoří základ zákonného postupu,“ dodává Kopecký.

