Česku chybí data o dětech odsouzených rodičů, úřady se o nich dozvídají náhodně

Stát nemá přesná data o tom, kolik v Česku vyrůstá dětí, které mají některého z rodičů ve výkonu trestu. V pondělí se na tom v Poslanecké sněmovně shodli zástupci úřadů i odborníci. Podle odhadů by jich mohlo být 20 až 40 tisíc. Dětský ombudsman Martin Beneš upozorňuje, že situace ukazuje na roztříštěnost problematiky mezi několik resortů.

Podle Beneše uvěznění rodiče výrazně dopadá na děti. „To ohrožení má celou řadu faktorů a důvodů. Jednak rodič zmizí z života dítěte, což může vést k ekonomickým problémům, ale i ke stigmatizaci nebo šikaně. Může to také vést k tomu, že dítě musí do náhradní péče,“ vysvětluje.

Na tématu odsouzených rodičů pak poukazuje, jaké komplikace přináší mezirezortnost některých témat. Dílčí věci totiž neřeší jeden úřad, ale například Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), Ministerstvo spravedlnosti ČR, Policie ČR nebo Vězeňská služba ČR. Data navíc mezi sebou nejsou provázána, takže stát nemá komplexní přehled, kolik takových dětí v Česku vyrůstá.

Trestem pro rodiče trpí děti. Úřady nevědí, jak zařídit kontakt ve vězení

Nástup rodiče do vězení totiž není v Česku podnět, který by automaticky dostával Odbor sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), který by rodině mohl poskytnout pomoc a prevenci.

Často se OSPOD o situaci v rodině dozví náhodně, od pečujícího rodiče, nebo od jiných orgánů. Vězeňská služba se sice vězňů při nástupu do výkonu trestů ptá, jestli mají děti a kolik, u informací ale nijak neověřují, zda jsou pravdivé.

„Pro nás jsou důležité informace zda má děti, kdo je má v péči a jak jsou zajištěné. Podle toho nastavujeme program zacházení. Co se týče početního údaje, tak je to informace, kterou nelze ověřit,“ uvedl Jonáš Lučný z Oddělení odborného zacházení Vězeňské služby České republiky.

Tvoje máma sedí v base, moje taky. Pojďme si hrát. Jak se potkávají děti vězňů

Děti řeší stigma i reakce okolí

Beneš dále upozorňuje, že podobné problémy a roztříštěnost může přinést přesun Odboru pro lidská práva a ochranu pod MPSV. Doposud spadal pod Úřad vlády ČR. „Toto rozhodnutí může vést ke zhoršení řešení právě takových mezirezortních témat,“ dodal.

I to vede k tomu, že stát na potřeby dětí, které mají některého z rodičů ve vězení, neumí reagovat. „Chtěli bychom, aby stát mohl reagovat ne až potom, co se o těch dětech dozví zpětně v mnoha těžkých situacích, ale aby mohl reagovat pozitivně a preventivně. Aby rodina vězněného rodiče dostala včas podporu a pomoc a dítě nebylo osamoceno,“ řekla odbornice na ochranu práv dětí Monika Šimůnková.

Podle výzkumnice Jitky Navrátilové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity má odsouzení rodiče na děti největší dopad v oblasti vztahovosti. „Ztráta tohoto vztahu se přenáší do dalších vztahů, ať už se spolužáky nebo ve společnosti. To jsou tak závažné dopady, že si jako společnost nemůžeme dovolit, abychom se tomu nevěnovali,“ popisuje.

Trestem trpí i rodiče vězňů. Kolik šancí dát někomu, kdo opět zklamal?

Takové děti dle dostupných výzkumů čelí většímu riziku, že budou v dospělosti páchat trestnou činnost. Uvěznění otce totiž často doprovází chudoba, nestabilní bydlení nebo snížený dohled zbývajícího rodiče či pobyt v rizikových komunitách. „Nadpoloviční většina dětí vězněných otců se však v dospělosti kriminálníky nestane,“ dodává Navrátilová.

Upozorňuje ale, že děti vězněných rodičů čelí sociální stigmatizaci, materiálnímu nedostatku, vyššímu stresu a frustraci.

„Dítě je traumatizováno tím, že ztratilo rodiče. Často se to ani nedozví, protože pečující osoba to zatají. Toto dítě má větší riziko, že bude opakovat vzorce svých rodičů,“ doplňuje Šimůnková s tím, že i pro vězně je lepší, když je kontakt s dítětem zachován, protože to přispívá k resocializaci a prevenci recidivy.

Na stigmatizaci upozorňuje také předsedkyně ústavně-právního výboru Helena Válková. Podle ní dítě odsouzených rodičů hlavně potřebuje někoho, o kom ví, že ho má rád. „Děti potřebují někoho, kdo jim řekne – neboj se, my to zvládneme. Může to být babička, příbuzný, strýc nebo teta, koho má dítě rádo, ne někdo z OSPODu,“ říká.

S tím souhlasí i Zdenka Smolíková z Oddělení koncepce sociálně-právní ochrany dětí a náhradní rodinné péče z MPSV. Dodává, že situace rodin jsou ale velmi individuální. „Dítě může zažívat trauma ze ztráty a zároveň bude rádo, protože se dostane do bezpečí,“ říká o uvěznění rodiče.

Po smrti dvou malých dětí přijde kontrola, ministerstvo prověří postup úředníků OSPOD

„Zažila jsem děti, které cítily obrovskou vinu za to, že jsou jejich rodiče ve vězení. Zažila jsem děti, které se bály, co to udělá se třídním kolektivem, jak bude reagovat paní učitelka nebo kamarádky, ale i lidé z rodiny, třeba babičky,“ popisuje zkušenosti z praxe.

MPSV podle Smolíkové chce nadále posilovat spolupráci s ostatními resorty. Pomoc odsouzeným dětem chce také Navrátilová a její tým. V současné době totiž vyvíjejí aplikaci, která by měla usnadnit komunikaci mezi dětmi a jejich odsouzenými rodiči.