Hlavní hrozbou je Rusko. Nesmíme strkat hlavu do písku, varoval Řehka

Během pondělního semináře konaném v Poslanecké sněmovně se šéfové bezpečnostních složek shodovali na tom, že největší hrozbou je pro Česko v současnosti hlavně Rusko. Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka zmínil i hrozbu propalestinského hnutí, policejní generálmajor Tomáš Kubík zase uprchlickou vlnu z Ukrajiny.

O hrozbě válečného konfliktu nejvíce hovořil končící náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka. „Nemám pochybnost o tom, že žijeme v době, kdy je bezpečnostní situace nejkomplexnější za poslední roky a nemám pochybnost o tom, že by to mohlo vyústit v něco, co by znamenalo tragédii pro Českou republiku,“ řekl na úvod svého vystoupení. Dodal ale, že nepochybuje ani o tom, že by takovou situaci byla Česká republika schopná zvládnout.

K tomu je ale zapotřebí dle Řehky hned několik kroků, a to především v souvislosti se Severoatlantickou aliancí (NATO) a podporou ze strany Spojených států. „Důležité je udržovat přítomnost USA v Evropě jak nejdéle to půjde, ale zároveň na to nespoléhat a převzít odpovědnost a mít dostatečné konvenční kapacity,“ myslí si Řehka. „Americký odchod z Evropy není dán jednou osobou nebo jednou administrativou, ale dlouhodobým geopolitickým vývojem,“ dodal.

Zadržení podezřelého ze špionáže pro Čínu má i symbolický význam, řekl šéf BIS

Zároveň je podle náčelníka generálního štábu důležité plnit závazky v rámci NATO. „Tak, abychom byli vnímáni jako spolehlivý spojenec,“ vysvětlil. Česká republika se na summitu v Haagu v červnu 2025 zavázala k pětiprocentním výdajům HDP na obranu do roku 2035, v současnosti ale Česko neplní ani dvouprocentní výdaje.

Současná koalice argumentuje tím, že je důležitější efektivita výdajů než jejich výše. Jak například prezentoval ve Sněmovně místopředseda výboru pro obranu Jindřich Rajchl (PRO).

Řehka ale v pondělí ve Sněmovně tvrdil, že bez slíbených výdajů stejně nelze splnit cíl dostatečné obranyschopnosti. Vedle modernizace armády je třeba podle něj budovat i politický a celospolečenský přístup a vytvořit systém reakce na krize. Nic z toho se podle Řehky neděje.

„Není za pět minut dvanáct, ale je pět minut po dvanácté. Nesmíme strkat hlavu do písku a předstírat, že se nás situace ve světě netýká. Musíme změnit legislativu, abychom mohli efektivně nakupovat, musíme investovat do lidí. Klíčem k tomu je dobře informovaná společnost, která si uvědomuje situaci,“ shrnul situaci.

Nejsem politik, odmítl Landovský teorie, že by měl nahradit ministra Zůnu

Za největší hrozbu pro Českou republiku pak opakovaně označil Rusko, které by se podle něj nestalo více předvídatelným, ani méně nebezpečným, pokud by došlo k dohlednému konci války na Ukrajině. Ta po ruském útoku trvá již od února roku 2022. Řehka označil současný směr konfliktu za opotřebovávací válku.

Ředitel BIS Roman Koudelka pak kromě Ruska označil za bezpečnostní riziko i „sílící levicové pro palestinské hnutí“. Generál nabídl srovnání i s historickými reáliemi. „Stejně jako Sovětský svaz v 70. a 80. letech, tak i teď Rusko bude jistě chtít využít tohoto jevu,“ myslí si Koudelka.

Sovětský svaz posiloval vztahy s reprezentací Palestiny v 70. letech hlavně poté, co ztratil vliv v Egyptě. Z odtajněných archivů po konci studené války vyplývá, že KGB podporovala pro palestinská hnutí například převoz zbraní.

První podezřelí z útoku v Pardubicích míří do vazby, podpořili je zastánci Palestiny

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovořil ve Sněmovně i policejní generálmajor Tomáš Kubík. Podle něj Česká republika „velice dobře“ zvládla příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny a výrazněji se ve statistikách přečinů neprojevily ani některé druhy kriminality, před kterými společnost varovala, jako třeba příliv nelegálních zbraní. Co je naopak rostoucím problémem, jsou podle Kubíka podvody přes telefon.

„Podvodníci se vydávají za bankéře či dokonce za policisty,“ vyjmenovával. Je to podle něj ale celosvětový problém. „Když se podíváte třeba na americká falešná call centra, to je úplně jiný rozměr,“ dodal Kubík.

Vojna by měla být dobrovolná, navrhuje Řehka

Během semináře přišla i řeč na možnost povinné vojenské služby. Podle Řehky je sice nutné současný model ozbrojených sil změnit, jelikož jeho fungování pochází z doby, kdy byly bezpečnostní hrozby pro Česko menší, vojenská služba by ale měla být dobrovolná.

„Současný stav vyžaduje masivní zálohy a legislativu, která je umožní využít. Nějaká změna je potřeba a myslím si, že to bude obnášet nějakou novou formu vojenské služby. Měla by být na bázi dobrovolnosti. Potřebujeme armádu, která je schopná se rychle přetvořit z mírovou na válečnou,“ prohlásil Řehka.

Podle něj by měl být výcvik krátký tak, aby „nevytrhával“ lidi z jejich životů a kariéry. „Forma vojenského výcviku by měla být krátká, zhruba tříměsíční, na bázi dobrovolnosti, ale vláda by měla mít legislativní rámce tyto kapacity využít. Když se to dobře nastaví, tak nebude žádný problém využít je,“ myslí si náčelník generálního štábu.