Češi darují, ale pouličním sbírkám nevěří. Obavy má rozptýlit i nový etický kodex

Podle průzkumu společnosti Ipsos jsou Češi nadšenými dárci, pozitivně se k peněžním darům staví 76 procent obyvatel velkých českých měst, mezi lidmi do 45 let je číslo ještě o 8 procent vyšší. Pravidelně však přispívá pouze 16 procent Čechů, velkou nedůvěru navíc mají k takzvanému face-to-face (F2F) fundraisingu, tedy vybírání peněz při pouličních sbírkách.

Organizace Zdravotní klaun, Care, Lékaři bez hranic a Darujme.cz si proto dali za cíl tento způsob fundraisingu podpořit, běžně funguje v zemích, jako je Německo, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Argentina či ve Spojeném království.

V Británii pravidelně daruje přes 700 tisíc lidí, průměrná délka trvalého příkazu je tři až pět let. V Česku zmíněné neziskové organizace spustily první dva profesionální týmy v Praze, které budou mít za cíl kromě vybírání peněz také zvýšit důvěru Čechů v pouliční darování.

Každý zástupce má oblečení s logem organizace a průkaz s fotografií a unikátním kódem. Jeho totožnost si tak lze hned ověřit na webu organizace nebo na centrálním webu projektu Fundr.cz. Všechny dary jsou navíc bezhotovostní.

Hledají zdravé dárce. Na festivalu v Ostravě budou sestry lovit mladé muže

„Dárce přesně ví, komu přispívá a kudy jeho peníze putují. Výši daru a platební údaje zadává sám do zabezpečeného formuláře a potvrzení i další informace dostává přímo od organizace, kterou podporuje,“ říká ředitelka Darujme.cz Kristýna Mezníková.

Společně s prvními týmy představily společnosti také etický kodex fundraiserů, kteří oslovují lidi ve veřejném prostoru. Musí být viditelní, identifikovat se, jednat s respektem, při nezájmu rozhovor ukončit, nevstupovat lidem do cesty a nenabízet se, poskytovat přesné a jasné informace. Nesmí se také oslovovat lidé mladší osmnácti let.

Od začátku války vybrali Češi na pomoc Ukrajincům už přes 3,4 miliardy korun

„Osobní rozhovor má smysl jen tehdy, pokud je slušný a respektuje svobodné rozhodnutí člověka. Fundraiser není dotěrný prodejce, který má někoho dotlačit k podpisu. Je zástupcem organizace, který odpovídá na otázky a dává lidem možnost rozhodnout se,“ vysvětluje ředitelka organizace Zdravotní klaun Kateřina Slámová Kubešová.

Průměrný pravidelný dar 300 korun

Že Češi takovému způsobu nevěří, dokládá zmíněný průzkum společnosti Ipsos. Koncept face-to-face fundraisingu podle něho vnímá pozitivně pouhá čtvrtina aktivních dárců. Ti, kteří darují nepravidelně, či vůbec, věří takovému způsobu pouze v deseti procentech případů.

Organizace i přesto doufají, že se díky transparentnosti podaří tento trend otočit. „První měsíce nám ukážou, co v praxi funguje a co je ještě potřeba zlepšit. Nejde nám jen o nábor nových dárců, stejně důležité také je, aby lidé věděli, s kým mluví, mohli si vše snadno ověřit a rozhodovali se bez jakéhokoli tlaku,“ uvádí Katarína Král, ředitelka organizace Care.

Nemocnice potřebuje nové dárce krve. Každoročně ztrácí až stovku lidí

I přes nedůvěru v tento způsob darování jsou jinak Češi pilnými dárci, v roce 2025 pouze přes platformu Darujme.cz putovalo na dobročinné projekty přes 481 milionů korun, letos je to už 246 milionů.

„Průměrný pravidelný dar českého občana je ve výši 300 korun. Pro Lékaře bez hranic to znamená, že my můžeme pořizovat zdravotní materiál a v případě snížení prostředků šetříme. Když udeří zemětřesení, epidemie či jiná katastrofa, musíme být schopni reagovat okamžitě, což se díky dlouhodobé podpoře daří,“ zakončuje ředitel společnosti Lékaři bez hranic Tomáš Bendl.