ČR stoupla v žebříčku prosperity. Pomohla ekonomika, škodí málo peněz na obranu

Česko si po několika letech polepšilo v Indexu prosperity. Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie sice poskočilo jen o dvě příčky, z 16. na 14., jedná se ale o nejlepší české umístění od roku 2022, což byl zároveň první rok měření. Česku podle výzkumníků pomohla hlavně lepšící se ekonomická situace. Naopak k většímu rozvoji mu brání slabé investice do obrany či nízká míra digitalizace.

Nejúspěšnější v žebříčku jsou tradičně severské země. Absolutním vítězem je Švédsko následované Dánskem a Finskem, které na třetí příčce vystřídalo Rakousko. Pětici trvale úspěšných zemí napříč zkoumáním doplňuje ještě Nizozemsko, které díky stejnému zisku bodů sdílí s Rakouskem čtvrtou a pátou příčku.

„Nejvíce prosperující země spojuje relativně silná ekonomika a kvalita vzdělávání a výzkumu, ale jinak jsou jejich výsledky relativně odlišné,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, analytik platformy Evropa v datech, která žebříček vytváří společně s Českou spořitelnou.

„Zatímco Švédsko drží prvenství v oblasti životního prostředí díky nízkým emisím, využívání obnovitelných zdrojů nebo vysokému zalesnění, Nizozemsko je ve stavu životního prostředí až na 23. místě. Může se však naopak chlubit nejlepším pracovním trhem, nejsilnější digitalizací či dobře zvládnutým finančním zdravím,“ dodává.

Právě relativně zdravé finance pomohly v žebříčku i Česku. Autoři výzkumu ale upozorňují, že česká makroekonomická stabilita je vykoupena vysokou inflací, a tím pádem i nižšími reálnými mzdami.

Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, statistici vylepšili odhad

„Česko zvládlo postkrizové období při nižším zadlužení než Slovensko a udrželo si relativní makroekonomickou stabilitu, avšak za cenu vysoké inflace a poklesu reálných mezd. Slovensko naopak více využilo fiskální expanzi, což vedlo k rychlejšímu růstu veřejného dluhu. Polská ekonomika vykazuje silný růst, čelí ale rostoucím fiskálním deficitům a strukturálním výzvám v oblasti produktivity a investiční efektivity,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Kromě ekonomických údajů Česku v žebříčku pomáhá vysoká míra dostupnosti lékařské péče, která je nedostupná jen pro půl procenta obyvatel, a také bezpečnost. V oblasti kyberbezpečnosti je Česko v naprosté špičce.

Vyšší výdaje na obranu? Nejde o to potěšit Brusel, ale o naši bezpečnost, řekl Pavel

„Být jedničkou v kybernetické bezpečnosti v celosvětovém srovnání zavazuje, ale zároveň to není náhoda. Je to výsledek dlouhodobé a systematické práce od rozvoje legislativy přes budování technických kapacit až po vzdělávání odborné i široké veřejnosti. Silnou stránkou České republiky je také intenzivní mezinárodní spolupráce a propojení státu, soukromého sektoru a akademické sféry, díky nimž máme lepší přehled o aktuálních hrozbách a dokážeme na ně včas reagovat,“ vysvětluje Jakub Neščivera z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Nedostupné bydlení a málo zbrojení

Co Česko naopak v žebříčku táhne dolů, je zbrojení. Česko má v rámci EU až 16. nejvyšší výdaje na obranu a podle vyjádření současného premiéra Andreje Babiše (ANO) Česko letos nesplní závazek v rámci NATO o výdajích ve výši dvou procent HDP. Podle autorů žebříčku navíc nejsou v oblasti obrany výdaje jediným českým problémem. Experti varují před tristní připraveností obyvatel na krizové situace.

Průzkum ukázal, kde se v Česku žije nejlépe

Pilíř, ve kterém Česko dopadlo v indexu úplně nejhůř, je dostupnost bydlení. V této oblasti je Česko páté nejhorší v celé EU a situace se navíc nadále zhoršuje. Průměrný byt dnes v Česku stojí 13,6 ročních platů, což je dokonce druhá nejvyšší hodnota v EU. Češi navíc patří k národům, které velmi silně preferují bydlení ve vlastním. Podle průzkumu si tuto formu přeje 92 procent dotázaných. Většina si ho ale nemůže dovolit.

Autoři Česku doporučují zaměřit se ještě více na digitalizaci. V tomto ohledu si sice Česko polepšilo o pět příček, 21. pozice v EU však podle autorů stále nestačí. Kritizují především absenci paradoxně těch jednodušších prvků takzvaného e-governmentu, jako jsou předvyplněné formuláře na úřadech.

Konec papírování a běhání pro žádanky se blíží. Lékaře i pacienty čeká digitální éra

Podfinancované je podle autorů studie také vzdělání, na které jde jen 4,5 procenta HDP. Češi navíc patří k národům, které nemají velkou chuť svou kvalifikaci příliš rozvíjet nad rámec formálního vzdělávání například skrze rekvalifikační kurzy. Za „časovanou bombu“ pak autoři indexu označili české zdravotnictví. To je sice tradičně široce dostupné, ale průměrný Čech žije ve zdraví jen 62 let a odborníci varují před zanedbáváním diagnózy chronických onemocnění, což je finančně neudržitelný model.