„České Pompeje“ i člunem ke klášteru. Archeologové vás vezmou na skrytá místa

Letní slunce pálí, přesto se ve stínů stromů na nádvoří Křivoklátu chystá na prohlídku skupina nadšenců. Nemíří ale do hradu, nýbrž na prohlídku unikátního místa před hradbami, kterému archeologové říkají „české Pompeje“. Místa, kde objevili tisíce jedinečných středověkých nálezů a které je součástí tradiční akce Archeologické léto.

Psal se 18. března 1422, když katastrofální požár zničil jeden z křivoklátských hradních paláců, který sloužil jako Manský dům, tedy pro potřeby šlechtických „zaměstnanců“ hradu.

Požár vznikl v konírně a postupoval velmi rychle. Uvnitř paláce zůstalo mnoho tehdy luxusních předmětů, z kuchyně či malého pivovárku. Našla se tu také jedna z nejstarších pistolí i další zbraně nebo zábavné předměty, kterými si šlechtici krátili čas. Všechno na svých místech, kam je v roce 1422 odložili. Po požáru totiž přestal být hrad bezpečným místem.

„Měsíc po požáru hrad obsadili husité, vzápětí katolické vojsko, pak zase husité...,“ popisuje archeolog Jozef Hložek. To vysvětluje, proč spáleniště nikdo neprohledával a stovky středověkých pokladů vyzdvihli až archeologové při velkém výzkumu Tomáše Durdíka v osmdesátých letech.

Zvítězí Věrní, nebo Zrádci? Na Křivoklátě skončilo natáčení nové série Zrádců

Při pohledu z jedné z hradních věží vypadá ruina paláce jen jako hromada kamení, zarostlá trávou a křovím. Při velké přestavbě za krále Vladislava Jagelonského ruiny navíc zakryla mohutná zemní bašta. Palác se octl pod několika metry hlíny.

Přímo na místě Hložek návštěvníkům popisuje, co zde před pěti sty lety stálo – Manský dům tvořil samostatný opevněný komplex, tvořený palácem a obytnou věží, oddělený od 1. hradního nádvoří a vstupovalo se do něj samostatnou branou. Jen díky popisu archeologa ožívají zarostlé sutiny ruchem královského dvora, zábavou šlechticů, hlomozem požáru i křikem husitů.

Dnes se na ruinách odehrává příležitostně úplně jiná show, právě tady loni vyrostly dekorace pro některé ze závěrečných dílů televizní show Zrádci. Královští dvořané a služebníci by se divili, co se dnes na místě jejich paláce odehrává.

Prohlídka pokračuje přímo na hradě, kde je výstava archeologických nálezů, ale běží tu také smyčka s krátkým filmem. Ten ukazuje jak Manský dům v časech před husitskými válkami vypadal a co se odehrálo během požáru, který způsobil jeho zánik. Hložkova kolegyně, restaurátorka archeologický výklad doplní popisem, co čeká nálezy po objevení, jak se konzervují, restaurují a vystavují.

Od pravěku po 2. světovou válku

Prohlídka na Křivoklátě ale není jediná. Už sedmý ročník Archeologického léta nabízí prohlídku více než 100 známých i zapomenutých archeologických lokalit po Česku. Návštěvníci se mohou podívat i na běžně nepřístupná místa, která často ukrývají překvapivé příběhy našich předků. Mnohá místa každý rok pořadatelé obměňují, takže si na své přijdou jak ti, kteří přijdou poprvé, tak pravidelní návštěvníci. Letos je nabídka široká, od pravěkých sídlišť a hradišť, po protiletecká stanoviště německé armády z 2. světové války a místa spojená s komunistickou totalitou.

„Do nabídky Archeologického léta se také letos vrací jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších moravských hradů – cíl opakovaných návštěv Winstona Churchilla i zvažované poválečné sídlo prezidenta, místo s bohatou a pohnutou historií. Na hradě Veveří aktuálně probíhá archeologický výzkum, který přináší mnoho nových poznatků, s nimiž budou návštěvníci při prohlídkách seznámeni,“ slibuje Zdenka Filipová z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Zajímavá místa představují archeologové i v Praze. V Kunraticích si král Václav IV. nechal postavit luxusní „chatu“, Nový hrad u Kunratic. Po králově smrti byl hrad rychle dobyt a zničen Pražany. „Je to mimořádná lokalita jeho existence trvala jen deset let. Díky tomu o všem, co se tu najde, přesně, víme z jaké doby pochází,“ popisuje archeolog Jaroslav Podliska.

S archeology pod Stalina i za lovci mamutů. Archeologické léto nabízí řadu nevšedních výprav

Podle Podlisky je zřícenina jedinečné místo, uprostřed pražské zástavby, ale přesto tu potkáte spíš srnku a muflona než člověka. Poslechnout si o výklad přišla dvacítka lidí, rodiče s dětmi, fanoušci historie i zvědavý místní.

Král Kunratice koupil v roce 1407, pak začal stavět hrad. Poznatky archeologů doplňují unikátně dochované listiny z archivů. „Dochovaly se unikátní dokumenty a účty ze stavby. Díky nim známe třeba smlouvu, kterou král uzavřel se dvěma bratry, kteří měli vylámat hradní příkop. A že když to nestihnou, tak přijdou i o majetek,“ popisuje středověkou praxi.

Ze samotného hradu se toho ale moc nedochovalo, jen základy. Doplatil na blízkost Prahy. Nacházel se v lovecké oboře a když se sem v 19. století začali courat první turisté a romantici, nechal majitel kunratického panství zbytky hradu zbourat, aby je sem nic nelákalo a neplašili mu v oboře zvěř. „Kdo chce vidět, jak mohl hrad vypadat zevnitř, musí se jet podívat jinam, třeba na jiný královský hrad, na Točník,“ popisuje Podliska.

Archeologické naleziště jako bikepark

Jedním z důvodů, proč odborníci Archeologické léto pořádají, je i osvěta. Lesní komplex u Nového hradu totiž po staletí ukrývá obléhací tábor. „Dochovaný obléhací tábor z počátku 15. století je něco, co nám všichni archeologové v Evropě závidí,“ potvrzuje Podliska. Přesto v posledních letech doslova mizí před očima. Nejvíc ho ničí neinformovaní cyklisté, které lákají kopečky a valy rozptýlené po lese před hradem, kdysi polozemnice, v kterých bydleli obléhatelé, a hradby, čímž svůj tábor chránili. „Je to mimořádně křehká lokalita,“ potvrzuje archeolog.

Hrad, který měl smůlu. Existoval jen deset let, přesto se zapsal do dějin

Na organizaci Archeologického léta se vedle Archeologických ústavů Akademie věd ČR v Praze a Brně podílejí desítky regionálních muzeí, památkových institucí a dalších odborných pracovišť z celé republiky.

Většina exkurzí je zdarma, podmínkou účasti je však rezervace prostřednictvím webových stránek Archeologické léto. První akce začaly už v červnu, hlavní program se odehrává během letních prázdnin a některé exkurze budou pokračovat také v září. Některé jsou ale už beznadějně obsazené. Třeba tam, kde limituje množství účastníků počet míst ve člunu, kterým archeologové přepraví zájemce na Ostrov u Davle. Tam je provedou po zříceninách jednoho z našich nejzajímavějších klášterů.

Nabídku ale slibují archeologové v případě zájmu průběžně rozšiřovat, zejména u probíhajících archeologických výzkumů, proto organizátoři doporučují web pravidelně sledovat.