Ve výkopu poblíž osady Henčov dělníci našli pozůstatky po příslušenství dálkového telefonního kabelu z doby první republiky. Nález vzbudil pozornost archeologů, hlásí se o něj už i Muzeum Tesla v Třešti, jež se specializuje na historickou elektrotechniku.

8 fotografií

Zemní stroje v místě budoucího obchvatu pod Novými Domky odkryly při shrabování povrchu nepoužívané staré silnice nejprve betonovou komoru. V ní byly uloženy tři kovové válce o přibližně stokilogramové váze a rozměrech klasické popelnice.

Neobvyklý nález vzbudil pozornost. Stavbaři se nejprve obávali, zda se nejedná o bombu. Obavy rozptýlil až elektrotechnik, který ve válcích rozpoznal příslušenství telefonního kabelu, který zde byl kdysi uložen do země.

„Jsou to pupinační cívky, které vyrovnávaly kapacitní nerovnováhy na kabelech, aby se zabránilo přeslechům - či aby jeden účastník telefonního hovoru neslyšel nějaký úplně jiný hovor,“ vysvětlil jihlavský odborník na telekomunikační zařízení Luboš Vítek.

Takové zařízení viděli archeologové vůbec poprvé

Nález válců zpočátku neznámé funkce překvapil i archeologa Davida Zimolu.

„Jsou to tři kontejnery s dráty, zalité jakousi pryskyřicí. Zřejmě se jedná o součást starého telefonního vedení, ale já něco takového vidím poprvé,“ řekl na místě nálezu Zimola, který v prostoru stavby s kolegy z jihlavského muzea provádí záchranný archeologický výzkum.

O nález projevili zájem i badatelé z třešťského Muzea Tesla. „Rádi se o zařízení postaráme a umístíme je v naší sbírce telekomunikační techniky,“ řekl Jiří Šťastný z Muzea Tesla.

„Pokud by se jednalo o takzvanou pupinační komoru, budou uvnitř zalité pupinační cívky, jež se používají na dálkových modulačních kabelech, třeba k vysílačům nebo propojení mezi rozhlasovými studii, ke kompenzaci kapacity mezi vodiči. Musely by se důkladně rozebrat a očistit od vnitřní výplně, aby se dalo určit, o co přesně se jedná,“ dodal Šťastný.

V místě nálezu unikátního zařízení u Nových Domků vedla stará trasa této kamením dlážděné silnice, na které skončil provoz v roce 1938 po dokončení nové trasy. Ta se zde nachází o něco výše ve svahu a v budoucnu bude opět nahrazena právě nyní budovaným obchvatem.

Podobných nálezů je málo, pupinační cívky v zemi zůstávají

„Podobných nálezů pupinačních cívek je velice málo, protože tato zařízení i po odpojení z provozu zpravidla už zůstávají v zemi, kam byla kdysi uložena,“ řekl Šťastný.

Nalezené válce obsahovaly asfalt či pryskyřici podobnou kalafuně, vosk a dráty obalené naolejovaným textilem či voskovaným papírem různých barev. „Kabely s papírovým ovinutím se používaly od samotných počátků jejich výroby a vyráběly se takto ještě do sedmdesátých let. Podle použitých materiálů by ty nalezené cívky mohly spadat do období první republiky,“ míní Vítek.

Jihlava byla jedním z uzlových bodů, jimiž vedly první tuzemské dálkové telefonní kabely. Pražská Společnost pro stavbu dálkových kabelů pokládala vůbec historicky první tuzemský dálkový telefonní kabel v úseku Kolín-Jihlava-Brno-Bratislava v době od 10. května 1926 do 15. dubna 1928. V oblasti nynější Vysočiny kabel vedl zpravidla v koridoru tehdejších páteřních silnic Praha-Jihlava-Znojmo a Jihlava-Brno.

„Ty staré kabely jsou většinou dodnes v zemi a fungovaly by i teď, i když jsou technologicky zastaralé. Někde se z jejich vyřazených částí dělají místní telefonní přípojky. Odpojily se pupinační cívky, které už tam neměly význam a kabely se v zemi použily na běžné telefonní linky,“ vysvětlil Vítek.

Vynález srbského inženýra umožnil stavbu dálkových vedení

V některých podzemních betonových schránkách s pupinačními cívkami podle muzejníka Štastného prý býval i trvale připojený polní telefon, pro spojení mechanika v terénu s ústřednou.

„V tomto případě by se mohlo jednat i o modulační kabel, který byl využíván pro přenos vysílání rozhlasu z brněnského studia na jihlavskou poštu a odsud pak na vysílač Jihlava a dále na vysílač Domamil u Moravských Budějovic. To by se ale muselo ještě prověřit v archivech. Možné je samozřejmě i někdejší vojenské využití kabelu s ohledem na tamní blízkou zesilovací stanici dálkových kabelů v Henčově,” odhadl Šťastný.

Pupinační cívky vynalezl v roce 1899 srbský elektroinženýr Mihajlo Pupin (1858 - 1935). Jeho vynález umožnil zvětšení přenosové vzdálenosti telefonních vedení a světově ho proslavil. Pupinační cívky byly nazvány po něm.

Archeolog Zimola na místě stavby obchvatu u Nových Domků dokumentoval také druhý zpočátku záhadný nález z místa zemních prací: hromadu klád, spojených vždy do dvojice kulány a šrouby.

Badatelé se nejprve domnívali, že by se mohlo jednat o zbytky německých válečných zátarasů, které zde v místě klíčové výpadovky z Jihlavy na východ na konci války mohly být. Nakonec se ale ukázalo, že se jednalo o pozůstatky starých dřevěných hrází z potoka, které v něm během desetiletí zaneslo a konzervovalo bahno.

Zemina by pokryla českobudějovické náměstí do 32 metrů

Obchvat Velkého Beranova a Nových Domků v hodnotě 800 milionů korun a s celkovou délkou 4,3 kilometru je dosud historicky největší dopravní stavbou, jejímž investorem je Kraj Vysočina. Trasa obchvatu už je díky terénním pracím viditelná v krajině.

„Přesunuta je zatím část z plánovaných 320 tisíc kubíků zeminy, tedy množství, které by zasypalo celé náměstí v Českých Budějovicích až do výšky 32 metrů,“ popsal Martin Kukla, náměstek hejtmana. Stavba obchvatu by měla být dokončena na jaře roku 2021. Zprovozněna ale bude už od listopadu příštího roku.

Na trase vznikne pět mostů. Největší bude měřit 150 metrů a spolu se sousedním devadesátimetrovým mostem překlene údolí pod Novými Domky.

„Nyní na stavbě probíhají zemní práce, budujeme provizorní komunikace pro odklonění dopravy i pro účely stavby. Dále je hlouben skalní zářez v trase pro přístup do lesního úseku,“ přiblížil radní kraje Jan Hyliš.

Zatím se řidiči musí v místě stavby potýkat jenom s uzavírkou silnice od Malého Beranova do Henčova. Komplikací ale přibude. „Na začátku května osadíme semafory, doprava bude vedena kyvadlově na prvním stavebním uzlu u křižovatky s odbočením na Malý Beranov,“ upřesnil náměstek Kukla.