Záhadné nápisy na půdě. Kdo je zanechal v Kendeho vile?
Kendeho vila. To je tajemný dům ukrytý v zarostlé zahradě jen kousek od centra Českých Budějovic. Příběh domu v Otakarově ulici je odrazem turbulentních událostí 20. století v našich zemích. Najdete tu například i vězeňské cely, ale třeba i zatím neznámé nápisy na půdě. Kdo je asi napsal a proč?
V roce 1920 si ji nechal postavit německý podnikatel a pozdější nacista Viktor Konrad. Už o tři roky později však dům prodal židovskému podnikateli Josefu Kendemu. Kromě toho, že byl majitelem moderní čistírny peří, byl také zastupitelem města a členem celé řady dobročinných spolků.
S celou svou rodinou později zahynul v koncentračním táboře. Jediný z jeho tří synů, který válku přežil, byl Rudolf – od narození ochrnutý na všechny končetiny, přesto geniálně hudebně nadaný.
Přežití právě jeho bylo doslova zázrakem. Poválečné úřady mu však dům po rodičích nevrátily, protože otec Josef byl německy mluvící Žid… V době okupace se ve vile usídlila nejprve Říšská bezpečnostní služba a po ní Německá kriminální policie – Kripo.
Napsané kusem cihly
Z její éry jsou v suterénu vily dodnes dochované vězeňské cely, ve kterých byli držení jihočeští mlynáři za černé mletí obilí nebo útěkáři z totálního nasazení. V roce 2023 byla Kendeho vila prohlášená nemovitou kulturní památkou a zakoupená městem České Budějovice, které v současné době financuje rekonstrukční práce.
Z doby působení Kripa v Kendeho vile jsou na stěně půdy dochovány tři unikátní nápisy – „ČSR 13. 9. 1939“, „KŠ 1939 XI 17“ a „JJ 1939 XI 17“. Zatímco první nápis s navzájem propletenými písmeny ČSR byl zhotovený zřejmě kusem cihly nebo střešní tašky, zbylé dva nápisy jsou napsané dehtem z komína.
V době, kdy byla vila sídlem nacistické kriminální policie, chtěl zřejmě někdo ve chvíli vlastního uvěznění připomenout okupovanou vlast. Datum 17. listopadu 1939 je zde ale zarážející.
Za dveřmi jako do cely se ukrývá koupelna. Kendeho vila má na prohlídky plno![]() |
O tom, že autory skutečně nebyli řemeslníci, což se dělávalo, svědčí už fakt, že oba nápisy byly namalované dehtem. A napsané byly tak, aby se ocitly po stranách nápisu ČSR. Bylo ale vůbec možné, aby byl někdo skutečně vězněný na půdě vily a aby se jednalo o studenty zadržené v souvislosti s tehdejšími pražskými událostmi a uzavřením českých vysokých škol?
Analogii k uzamykání zadržených na půdě najdeme dokonce velmi blízko – v budějovické služebně gestapa v Gellertově domě na Lannově třídě.
Na konci května 1942 zde bylo na půdě drženo minimálně jednu noc šest mužů zatčených pro „schvalování atentátu“, než byli ve večerních hodinách 30. května 1942 zastřeleni ve sklepě jako první jihočeské oběti druhého stanného práva.
V listopadu 1939 s největší pravděpodobností ještě nebyly v suterénu Kendeho vily zřízené vězeňské cely a uzamčení zadržených na půdě se může jevit logickým už kvůli tomu, že sklep Kendeho vily je v podstatě v úrovni terénu a jeho ostraha bez zabezpečení všech oken a vstupů by byla rozhodně složitější. Kripo bylo v Praze zapojené do zásahu proti vysokým školám a vysokoškolským kolejím stejně jako ostatní německé policejní složky.
Zatýkání na kolejích
I když uzavření českých vysokých škol a zatýkání na kolejích patří mezi nejvýznamnější momenty německé okupace Čech, dodnes nebyly tyto události souhrnně zpracované skutečně vyčerpávajícím způsobem. A především neexistuje úplný seznam všech zhruba 1 200 zatčených studentů z pražských, brněnských a příbramských kolejí.
Jednotlivé seznamy vzniklé většinou až zpětně po válce byly sestavované samostatně pro jednotlivé fakulty nebo koleje v různé kvalitě a v podstatě žádný ze seznamů nebyl vypracovaný úplně a bez chyb.
Zatýkání 17. listopadu 1939 (a dodatečně ještě v následujících dnech) nebylo zdaleka jen na samotných kolejích, ale i v privátních bytech studentů a jejich bydlištích u rodičů, a to i mimo Prahu, Brno a Příbram. Například na pražských vysokoškolských kolejích tehdy ostatně bydlelo asi jen dvacet procent studentů a ostatní bydleli privátně.
O hrůzách války se u nás nikdy nemluvilo, vypráví sourozenci Kendeovi![]() |
Nicméně zatímco v případě kolejí se zatýkalo v podstatě náhodně – každého, kdo se v tu chvíli na koleji nacházel (propuštění ale byli studenti mladší dvaceti let), v případě studentů zatčených mimo koleje již nacisté postupovali podle jakéhosi předem vytvořeného seznamu.
Na základě jakého klíče byli „mimokolejní“ studenti vytipovaní, dnes nevíme. Pravděpodobně šlo o osoby, které se prokazatelně účastnily protiokupačních demonstrací, funkcionáři a aktivní členové spolků a zřejmě v některých případech hrálo roli i společenské postavení rodiny studenta.
9. května 2024 |
Sedmnáctého listopadu 1939 zatýkalo Gestapo studenty přímo v jejich domovech například v Kolíně a Klatovech. Podstatně méně informací existuje o zapojení Kripa, i když k němu zcela jistě došlo také mimo Prahu. Dokladem těchto událostí jsou s největší pravděpodobností právě dva zmíněné nápisy na půdě Kendeho vily.
Nezbývá než pokusit se identifikovat tyto dva zadržené studenty na základě věku nad dvacet let a jihočeského původu. Z obou monogramů je rozhodně méně častým JJ. Z dochovaných seznamů se nabízí student Jaroslav Janura z Kněžských Dvorů u Českých Budějovic, o kterém však postrádáme bližší informace.
Uvažovat lze také o Josefu Jírovi, narozeném 4. května 1917 v Přešťovicích u Strakonic, bytem v Písku, Burketova čp. 49. V prvních letech okupace se upravovaly obvody venkovských služeben gestapa i Kripa a například budějovická služebna gestapa často zasahovala i nad rámec vlastní působnosti do obvodů služeben sousedních – klatovské, táborské a jihlavské.
Jíra byl na podzim 1939 už v posledním ročníku magisterského studia stavebního inženýrství a ubytovával se na Hlávkových studentských kolejích v Praze, kde 17. listopadu 1939 nemusel zdržovat.
Seriál Paměť národaiDNES.cz ve spolupráci s Pamětí národa, což je jedna z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě, připravila nový seriál. Postupně bude odhalovat vzpomínky a svědectví těch, kteří byli přímými svědky událostí 20. století. Podrobnosti naleznou zájemci na webu pametnaroda.cz. V databázi je už více než 20 tisíc pamětníků. |
Na jeho případu si můžeme ukázat, v jakém stavu se studenti vraceli domů z koncentračních táborů: „Byl po propuštění z Německa povolán k Oberlandratu do Tábora, kde musel podepsat prohlášení, že je úplně zdravý a že s ním bylo v Německu dobře zacházeno. Po návratu nemohl zdejší stravu vůbec požívat, protože měli v koncentračním táboře stále stejnou stravu, zeleninu a brambory. Když pak doma něco snědl, hned zvracel, a proto některý den vůbec nejedl, až si žaludek trochu zvykl. Je v lékařském ošetřování. Lékař, který jej znal jako zcela zdravého, má obavy, že pobyt v koncentráku zanechal na jeho těle zhoubné následky. Podle vyšetření nemá tuberkulosu nebo jiný plicní neduh. Tuberkulosa by se mohla však dostavit při sebemenších komplikacích. Měl dojem, že Jíra byl uměle vyživován pomocí arsenu a při povrchním pohledu se zdálo, že byl dobře živen.“
Iniciály KŠ se v seznamech studentů vyskytují podstatně častěji, ale uvažovat lze v podstatě jen o Karlu Šmejkalovi, narozeném 11. listopadu 1919, který na podzim 1939 navštěvoval třetí semestr práv a který byl zároveň zapsaný na Masarykově studentské koleji. Jeho jihočeský původ naznačuje skutečnost, že ho od května 1971 evidovala českobudějovická StB jako takzvanou „blokovanou osobu III. kategorie nebezpečnosti“.
Pokud se chcete seznámit s pohnutou historií Kendeho vily blíže, můžete využít některé z komentovaných prohlídek domu, které pořádá Paměť národa. Přímo ve vile navíc v pondělí 23. listopadu v 18 hodin bude představená kniha Příběh Kendeho vily.

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
Další zprávy
Novinka s nejvyšší účinností v Česku pokryje pětinu roční dodávky tepla v Písku
Kašna jako adventní věnec. Budějovické trhy budou pohádkové, známe novinky i lákadla





