Podíl cestovního ruchu na českém HDP se dlouhodobě drží na třech procentech. V roce 2018 turismus vyprodukoval 337 miliard korun a jeho přidaná hodnota činila 132 miliard. Letošní krize však bude pro cestovní ruch znamenat zásadní ránu – v ohrožení je i přibližně 241 tisíc lidí, kteří jsou podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v turismu zaměstnáni.
„V Praze cestovní ruch vytvářel téměř čtyři procenta z celkové hrubé přidané hodnoty, v Moravskoslezském kraji pak jen málo přes dvě procenta,“ komentuje situaci hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Léto na českém jihu
Koronavirová krize rovněž zásadně změnila uvažování o letošních dovolených, což reflektuje iniciativa s názvem Zachraňme turismus. Ta ve spolupráci s agenturou STEM/MARK a projektem Česko v datech podnikla průzkum na toto téma, z nějž vyplývá, že nejoblíbenější destinace najdeme na jihu Česka: na Šumavě, na jižní Moravě a v jižních Čechách. Naopak nejmenší přízni se těší Plzeňsko, kam by se rádo podívalo jen 7,5 procenta Čechů. Nejlákavější je vyhlídka dovolené v okolí Plzně právě pro obyvatele tohoto kraje.
Léto na českém jihu
Koronavirová krize rovněž zásadně změnila uvažování o letošních dovolených, což reflektuje iniciativa s názvem Zachraňme turismus. Ta ve spolupráci s agenturou STEM/MARK a projektem Česko v datech podnikla průzkum na toto téma, z nějž vyplývá, že nejoblíbenější destinace najdeme na jihu Česka: na Šumavě, na jižní Moravě a v jižních Čechách. Naopak nejmenší přízni se těší Plzeňsko, kam by se rádo podívalo jen 7,5 procenta Čechů. Nejlákavější je vyhlídka dovolené v okolí Plzně právě pro obyvatele tohoto kraje
Jako nejoblíbenější formu své dovolené zvolili respondenti průzkumu nejčastěji poznávací výlety. Kromě věkové kategorie starší šedesáti let, která hned po poznávání nejraději relaxuje, míří Češi také velmi rádi k vodě.
Podle čeho vybírat?
„Zásadním aspektem při volbě dovolené je i letos lokalita zájezdu, kterou za důležitou považuje téměř 83 procent respondentů našeho průzkumu. S rozdílem zhruba deseti procentních bodů je na druhém místě kvalita stravování těsně následovaná možnostmi aktivit a zážitků,“ říká Tomáš Barčík z iniciativy Zachraňme turismus. Méně zásadní (ale stále důležitá) je i cena ubytování či recenze jednotlivých míst. „Naopak za nedůležité považuje necelých 40 procent Čechů riziko nákazy koronavirem,“ doplňuje Barčík.
Nejdůležitějším zdrojem informací pro výběr dovolené jsou podle průzkumu doporučení blízkých, na která dá 42 procent z nás. Nabídky na internetu budou klíčové pro 31 procent Čechů a slevové portály budou mít rozhodující slovo ve 24 procent případů. Jedním ze stěžejních faktorů je i cena zájezdu.
Češi se za dovolenou letos nejčastěji chystají utratit od pěti do deseti tisíc korun. Přes 20 tisíc se chystá utratit pouze 7,6 procenta obyvatel České republiky a největší je tento podíl u domácností s příjmem nad 50 tisíc korun.
Kromě destinace, ceny či ubytování je zajímavé sledovat i to, s kým se letos chystáme vyjet na dovolenou. Bezmála polovina Čechů chce na dovolenou vyrazit pouze s partnerem, což se projevuje zejména u nejmladší a nejstarší dotazované kategorie. Nejmladší se s nejstaršími Čechy shodnou i v oblíbenosti dalších druhů dovolené. Oproti tomu Češi ve věku 30 – 44 let chtějí na dovolenou přibrat i své děti. Na čem se však obyvatelé Česka shodnou napříč všemi věkovými kategoriemi, je to, že téměř nikdo nechce trávit dovolenou o samotě.
Hotel nebo kemp?
Ve výběru letošních dovolených hrají prim hotely a penziony. Tato ubytovací zařízení nejvíce vedou u nejstarší věkové kategorie 60+, která si je volí až v 60 procentech případů. Češi se také poměrně zdráhají využívat služeb sdíleného ubytování, jako je například Airbnb, ale ještě méně se jim líbí možnost trávení dovolené na ubytovnách či v hostelech. Kromě nejmladší kategorie (18 – 29 let), která kempy a karavany vnímá jako druhou nejlepší variantu letošního ubytování na dovolené, nám přijdou kempy a karavany jako celkově třetí nejméně lákavý způsob dovolenkového bydlení.
Turisté a tsunami
Praha a Karlovarsko jsou jedinými územními celky, které v loňském roce navštívilo více zahraničních hostů než tuzemských. Proto také mohou být nejvíce postiženy současnou situací.
„Zda počet zahraničních turistů zůstane nižší i v dalších letech, výrazně ovlivní případná druhá vlna, která oživí obavy z cestování, a na druhé straně dostupnost vakcíny,“ komentuje situaci ekonom Navrátil. Ten upozorňuje na to, jak v minulosti katastrofy nebo epidemie změnily chování lidí. „Epidemie nemocí SARS i MERS výrazně snížily počty turistů například v Hong Kongu, ale jen krátkodobě a nezvrátily dlouhodobý rostoucí trend. Tsunami, která si v roce 2004 vyžádala čtvrt milionu obětí, vedla například v thajském Phuketu k dramatickému poklesu turistů, ale po třech letech se jejich počet vrátil na úrovně před tsunami a opět trend zůstal rostoucí,“ uvádí Navrátil.
Na Hrad!
Sledováním největších toků zahraničních turistů lze Česko rozdělit na dvě oblasti a jednu výjimku. Severozápadní polovina republiky se těší z největšího počtu německých turistů (Německo má v ČR celkově největší návštěvnost), zatímco od Pardubicka a Vysočiny na východ jde především o hosty ze Slovenska. Zmíněnou výjimkou jsou jižní Čechy, jež nejčastěji navštěvují obyvatelé Číny.
Jelikož se Praha pyšní největším počtem návštěv, má zákonitě i největší návštěvnost jednotlivých památek, významných míst a turistických atrakcí. V přehledu padesáti nejnavštěvovanějších míst v Česku, který každoročně sestavuje agentura CzechTourism, má Praha hned třináct míst.
Nejnavštěvovanějším místem roku 2019 byl Pražský hrad, na který zavítalo téměř 2,6 milionu lidí. Praha obsadila všechny tři stupně vítězů, jelikož se na druhé příčce umístila lanovka na Petřín a na třetí pražská zoo. V top deseti turistických místech roku 2019 jsou však i mimopražské atrakce jako areál Dolních Vítkovic v Ostravě, aquapark v Pasohlávkách či zoo ve Zlíně.
Autor:David Halatka, deník METRO
