Česko hledá nového prezidenta, potvrzených kandidátů je rok do voleb zatím málo

  7:13
Zhruba za 14 měsíců končí druhý prezidentský mandát Miloši Zemanovi. Obě kola voleb nové hlavy státu se tak odehrají nejpozději na přelomu příštího ledna a února. Už teď se proto čile spekuluje o tom, kdo Zemana na Pražském hradě nahradí.

ilustrační snímek | foto: Michal Turek, MAFRA

Největším favoritem je alespoň podle sázkových kanceláří expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Na otázky ohledně prezidentské kandidatury ale odpovídá vyhýbavě a neurčitě. „Rozhodující názor pro mě bude názor mé rodiny. Na prezidentskou kandidaturu se mě zeptejte třeba v září,“ prohlásil ve vysílání Rádia Impuls.

Zatím definitivně rozhodnutý není ani Babišův dlouholetý politický rival, exposlanec a bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který se chce rozhodnout do konce zimy. „Je to něco, o čem intenzivně přemýšlím. Pokud se do toho rozhodnu jít, chci být občanským kandidátem a sbírat podpisy. S tím se musí začít nejpozději na jaře,“ uvedl někdejší ministr financí.

Prezidentské volby zřejmě nabídnou tváře, které o Pražský hrad bojovaly už v roce 2018. Kandidaturu potvrdil senátor Marek Hilšer, který získal 8,83 procent hlasů. Druhý pokus zvažuje také další z členů horní komory Parlamentu Pavel Fischer. „Připravuji se. Přesný datum vám ale nedám,“ řekl krátce na dotaz redaktora Rádia Impuls senátor, který před čtyřmi lety skočil v první kole volby třetí se ziskem 10,23 procenta hlasů.

V roce 2018 se o prezidentskou funkci neucházela ani jedna žena, to by se teď mohlo změnit. Kandidaturu zvažuje končící rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. V tuto chvíli se ale soustředí na předání agendy na vysoké škole svému nástupci. „Po skončení mandátu rektorky se začnou zabývat touto otázkou. Rozhodování o takto závažné věci není o stanovování deadlinu, ale o velmi důkladném zvážení všech faktorů a okolností, které jsou s kandidaturou spojeny,“ vysvětluje Nerudová.

Naopak advokátka Klára Long Slámová snahu o kandidaturu na Pražský hrad potvrdila. Potřebuje k tomu získat 50 tisíc podpisů od občanů. „Pokud získám oficiální kandidaturu, tak to určitě platí. Vidím, co ty lidi trápí a co také potřebují slyšet. Lidé jsou unavení neustálými sliby. Já chci mít skutečně interakci s lidmi, kterou už mám, a kterou už dělám prakticky přes dvacet let. Teď to chci dělat ve větším měřítku,“ říká advokátka s tím, že má zájem Pražský hrad přiblížit široké veřejnosti. Long Slámovou znají lidé například i díky kauzám Jiřího Kajínka nebo Petra Kramného.

Kandidaturu na prezidenta zvažují také generál Petr Pavel, expremiér Jiří Paroubek, muzikant a občanský aktivista Michael Kocáb nebo komik Miloš Knor. Spekuluje se třeba i o senátorce Miroslavě Němcové, podnikateli Karlu Janečkovi, prezidentovi Hospodářské komory Vladimíru Dlouhém, šéfovi odborů Josefu Středulovi nebo pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové.

Potvrzených kandidátů do bojů o Pražský hrad je ale zatím minimum. Politolog Jan Kubáček míní, že na odstartování kampaně je zhruba rok do voleb nejvyšší čas. Zejména lidé, kteří nejsou v širší známosti, by podle něho neměli otálet. „Obecně se ukazuje, že prezidentská volba úplným nováčkům není nakloněná. Museli by přijít s nějakým velmi originálním konceptem a tématem, aby to dokázali zvrátit. Dá se ale říct, že skoro teď už je pozdě,“ myslí si Kubáček s tím, že šanci má uspět výrazný typ člověka s dobrými rétorickými schopnostmi, politickou zkušenosti, který bude zároveň apolitickým kandidátem.

Poslechněte si reportáž ze záznamu:

Autor: Vít Zábranský, Rádio Impuls