Koalice sabotuje inkluzi. Motoristé chtějí speciální školy, Plaga bojuje o asistenty

Mezi vládními stranami se vede boj o inkluzi. Tedy o to, jestli a jak se budou moci děti s různým talentem, ale také různými poruchami a tělesným či mentálním postižením vzdělávat. Společné vzdělávání pro všechny děti sice na školách zavedené je, ale nefunguje dobře. Učitelé jsou přetížení. A přestože skokově přibývá asistentů, nejsou vždy kvalitní.

Ministr školství Robert Plaga přišel s návrhem zákona, o němž tvrdí, že situaci na školách zlepší. Především Motoristé sobě ale chtějí podmínky výrazně zpřísnit. Přestože se zástupci stran tento týden shodli na umírněném kompromisu, není zaručené, že v pondělí přes vládu dojednaná podoba projde.

Motoristé i třetí koaliční partner, SPD, své požadavky „do koše“ vyhodit nechtějí. Podle návrhu poslance Miroslava Krejčího by děti třeba se závažnější poruchou sluchu nebo zraku měly mířit do speciálních škol. Navazující změna by ředitelům spádových škol umožnila odmítat i děti s lehkými poruchami, jako jsou třeba dyslexie nebo dysgrafie, tedy poruchy čtení a psaní.

Koalici dělí inkluze. Motoristé přišli s návrhy, se kterými se Babiš ztotožňuje

„Celý tento návrh jsme vymysleli proto, abychom ze tříd dostali pryč děti, které brzdí učitele, a on kvůli nim není schopen zbytek třídy naučit to, co má,“ řekl už dříve pro Hospodářské noviny Krejčí.

Podle Martiny Škrdlantové z organizace Meta, která pomáhá dětem cizinců, by to ale jen podpořilo utváření segregovaných škol.

„My už roky sledujeme, že když dítě s odlišným mateřským jazykem odmítne spádová škola, rodiče nemohou i dlouhé měsíce najít náhradu. To by mohlo nastat i u dětí s postižením. A pokud by nějaká škola byla vstřícnější k jejich přijímání, budou se tam soustředit a budou z nich školy segregované,“ poukazuje Škrdlantová.

Krejčí by chtěl děti posílat do speciálních škol, na to ale Plaga odmítá přistoupit. „Dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je na základních školách 130 tisíc a většina z nich ani do speciálních tříd či škol nepatří. Navíc v nich nemáme dost míst a ani speciálních pedagogů. Jedno dítě v nich stojí zhruba třikrát víc než ve třídě běžné. Shodli jsme se na koaličním jednání, že návrhy Motoristů by v současné době dětem ku prospěchu nebyly,“ říká Plaga. Nevylučuje ale, že se k návrhům v budoucnu strany vrátí.

Inkluze se nepovedla nikde ve světě. Možná to není správná idea, říká Sárközi

Pokračovat v konkrétních jednáních chce i poslankyně Zuzana Majerová, podle ministra pro sport Borise Šťastného by návrh mohl nejpozději do roka znovu projít úpravou. „Aby se do něj promítlo jak řešení zvýšení kapacit speciálních škol, tak i další naše návrhy,“ poukazuje Šťastný.

Dětský ombudsman Martin Beneš soudí, že vyloučení dětí z běžných škol by mohlo být protiústavní. „Je to nedůstojný návrh a také diskriminační. Může se utopit spousta potenciálu. Jako společnost ztratíme cenný lidský kapitál, který bychom spíš měli rozvíjet, než ho pálit,“ říká Beneš.

Asistent bude mít své místo

Jak společné vzdělávání například kluka s poruchou autistického spektra může vypadat, popisuje Jana S. z Kladna. „Syn pracuje s ostatními dětmi, kamarádi jej motivují. Sami se učí, jak fungovat v kolektivu, kde nejsou všichni stejní. A pokud třeba v matematice potřebuje syn něco probrat, asistentka mu látku dovysvětlí zvlášť mimo učebnu. Chodí za ní takto i další děti. V učebně se navzájem neruší a děti pochopí, co jim nešlo,“ líčí Jana S.

Jenomže ne vždy to na školách funguje ke spokojenosti všech. Eva Bouchalová z Přerovska ve škole své dcery naráží na nepochopení toho, co její dítě s ADHD a autismem potřebuje. „Pořád je ve škole tlak na výkon. Dcera spoustu věcí nestíhá. Po večerech dohání úkoly, kvůli tomu je ale další den příliš unavená. S dětmi mívá konflikty, které by bylo fajn zastavit přímo v zárodku. Škola se to snaží řešit besedami, ale to většinou nezafunguje,“ míní Bouchalová.

Plaga má mou důvěru, řekl Babiš. Koalice se shodla na zákonu k inkluzi

Právě s tím by mohl připravovaný zákon o asistentech pedagoga pomoci. Budou mít svého mentora, který bude jejich práci hlídat a pomůže jim se zlepšovat. Asistenti by se měli stát pevnou součástí sboroven. Dnes jejich pozice závisí na tom, jestli má konkrétní dítě doporučení z poradny, že asistenta potřebuje. Počet asistentů se bude odvíjet od velikosti školy a podílu dětí, které potřebují podporu. Ředitel je bude přidělovat do tříd podle toho, jak budou zrovna potřeba.

Na tom panuje po několikatýdenní přestřelce mezi zástupci vládních stran shoda. Vrásky na čele to ale přidává některým ředitelům. Třeba Gabriela Hrušková, která vede školu ve Štětí na Litoměřicku, má spočítáno, že podle nových pravidel její škola přijde o 40 procent asistentů. „Hodně našich dětí podporu potřebuje a ti lidé nám tu budou chybět. Naopak vím o školách, kterým asistenti přibydou, aniž by je nyní využívali. Jak to zvládneme, nevím,“ poukazuje Hrušková.