Územní studie uvádí, že v místě vzniknou odpočinkové zóny, více prostoru pro chodce a také alej stromů na východní straně náměstí. Obyvatele a majitele podniků ale zároveň znepokojuje, že podle návrhu ubude třináct parkovacích míst, město chce také zavést omezení pro vjezd. Provozovny se obávají, že jim dopravní omezení odradí část zákazníků.

„Teď si na náměstí platíme dvě parkovací místa, která potřebujeme pořád,“ říká třeba Lenka Růžičková, majitelka fotoateliéru, který na Žižkově náměstí sídlí.

„Od nás si sice zákazníci nemusejí odnášet těžké zboží, ale jezdí k nám třeba rodiny kvůli focení novorozených miminek nebo k nám chodí starší lidé a pro ně je důležité, že mohou zaparkovat blízko,“ popisuje.

4 fotografie

Už teď je podle zdejších podnikatelů parkovacích míst málo. „Malým provozovnám úbytek parkování určitě uškodí,“ domnívá se Růžičková.

Navržená studie je podle vedení Prostějova kompromisem mezi potřebami města a požadavky památkářů, pro který autoři prověřovali fungování podniků na náměstí i jejich zásobování.

„Je potřeba si uvědomit, že rušených třináct parkovacích míst spolu s přilehlou komunikací na východní straně náměstí zabírá zhruba 600 metrů čtverečních prostoru, který dnes bohužel primárně patří motorové dopravě. Nově bude určen pěším,“ vyzdvihl druhý náměstek prostějovského primátora Jiří Rozehnal (ANO).

Zatím není jisté, zda budou vjezd aut kontrolovat kamery, nebo jej omezí jiným způsobem. „Není to téma pouze Žižkova náměstí, ale celého centra města. Řešení nového systému regulace parkování připravujeme paralelně a v tomto roce dokončíme,“ poznamenal Rozehnal.

Podle něj dostatek parkovacích míst zajistí plánované parkovací domy, například v ulici Újezd.

Proměna náměstí bude komplexní

Město chce ještě letos na základě studie a připomínek vytvořit projektovou dokumentaci ze svého rozpočtu za přibližně jeden milion korun. Teprve poté začnou další fáze proměny náměstí, které zahrnou i ekologická opatření, jako je zadržování dešťové vody.

Prostějov zároveň nechce revitalizaci odkládat. Může na ni totiž získat až padesátimilionovou dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu.

„Využití dotačních prostředků je podmíněno zapracováním takzvaných modrozelených opatření. Uvidíme, jak se nám podaří v prostoru památkově chráněného náměstí přísné požadavky naplnit,“ uzavřel náměstek primátora Rozehnal.

Tradiční materiály, tradiční stromy, radí památkáři

Náměstí je součástí městské památkové zóny, proto se na něj vztahují pravidla například pro zachování pohledů na architektonické dominanty nebo výsadbu zeleně.

V místě tak například nelze vysázet sakury, které architekti nahradili alejí z jiných menších stromů. Revitalizace má pak také napravit některé nevhodné úpravy z minulosti.

„Z pohledu státní památkové péče je rovněž důležité použití tradičních a kvalitních materiálů vycházejících z historicky doloženého stavu, tedy v tomto případě kamenné dlažby jak na silnicích, tak na chodnících, a odstranění nevhodného asfaltového krytu vozovky,“ popsala za Národní památkový ústav Sandra Kolářová.

Opoziční zastupitelé, kteří jsou obvykle k radničním projektům kritičtí, tentokrát považují studii za přijatelnou. Přesto čekají na upřesnění detailů, například druhu povrchu nebo ekologických opatření.

„Považuji za velmi dobrý krok, že se vedení města snaží s lidmi o projektu mluvit a zohlednit připomínky,“ komentovala záměr opoziční zastupitelka Jana Jílková (Na rovinu!).

„Na druhou stranu bychom našli určitě jiná místa, která revitalizaci potřebují mnohem více než Žižkovo náměstí. Omezit množství aut je dobré rozhodnutí, ale zároveň bude nutné vyřešit průjezd cyklistů zejména u průchodu kolem České spořitelny, kde by mohly vznikat nepříjemné situace,“ doplnila.

Sdílená zóna

Podle autorů studie ze společnosti Afry bude na náměstí fungovat takzvaná sdílená zóna, v níž se mohou na stejném území pohybovat chodci i cyklisté zároveň jako rovnocenní účastníci provozu.

O konečné úpravě pravidel rozhodne až vyjádření dopravního odboru prostějovského magistrátu, které bude součástí projektu.

„Autem musíte objet půl města a ještě hledat parkování. Kolo je nejrychlejší na pochůzky v centru, ale nechcete ho stavět někde a pak se pro něj vracet. Pokud na náměstí nemůžete vjet, tak vám kolo moc nepomůže,“ popsala cyklistka z Prostějova, která se představila jako Martina.

Přestože Prostějov eviduje dlouhodobě vysoké počty cyklistů na silnicích, na jejich bezpečí v provozu se při rekonstrukcích zapomínalo. Teď se přístup mění.