Jeden z největších projektů komunitní energetiky v Česku chystá Jablonecká energetická, a. s. Do dvou let nainstaluje společnost Energ-servis na šedesáti budovách Jablonce nad Nisou a městských společností fotovoltaické elektrárny o výkonu 3,2 MWp. Vítěz výběrového řízení zde současně postaví bateriová úložiště s kapacitou 3,2 MWh.
„Ročně vynakládáme 125 milionů korun na energie. To je číslo, které je v rozpočtu 1,4 miliardy strašně veliké. A je potřeba udělat vše pro to, abychom ho snížili. Není to tak, že čekáme na tento projekt, spoustu dílčích kroků už jsme udělali,“ líčí primátor Jablonce Miloš Vele. Provoz školských zařízení podle něj ročně stojí 48 milionů korun jen na energiích.
Nově prostřednictvím šesti a půl tisíce panelů Jablonec vyrobí až třetinu elektrické energie, kterou se svými organizacemi spotřebovává. Projekt, který má přispět ke stabilizaci cen energií pro veřejný sektor i k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů a akumulace, vyjde Jabloneckou energetickou na 165 milionů korun bez daně – včetně desetiletého servisu.
Pomoc při blackoutu
Podle předsedy představenstva Jablonecké energetické Petra Roubíčka projekt přinese nejen úsporu energií, výhodu spatřuje i v lepší připravenosti na situace, jako byl nedávný blackout.
To, že bude někde nainstalovaná fotovoltaika s baterií ale automaticky podle Jakuba Mráčka z Energ-servis neznamená, že objekt bude při rozsáhlém výpadku elektřiny soběstačný.
„Pokud se vytipují objekty kritické pro provoz města, lze tam tento provoz zařídit. Musí se technicky naplánovat a zapojit,“ upozorňuje Mráček, který má realizaci projektu na starosti.
Start do léta 2027
S instalacemi fotovoltaických elektráren (FVE) chce brněnská společnost Energ-servis ze skupiny ČEZ začít ještě letos. První dvě výrobny umístí na kotelnu ve Vlaštovčí ulici a na střechu mateřské školy v Tiché, nebo Dolní ulici.
„Zakázka musí být zhotovena a systém spuštěný do léta 2027, abychom vyhověli podmínkám dotačního orgánu,“ vysvětluje Boris Pospíšil, ředitel Jablonecké energetické. Získaná dotace z Modernizačního fondu pokryje až 106 milionů korun.
Střechy, na které se budou FVE umisťovat, jsou rozdělené do tří kategorií podle toho, jestli je možná instalace hned (A), jestli jsou třeba dílčí (B), nebo rozsáhlejší rekonstrukce (C). Třetina střech spadá do kategorií B a C.
Data každých pár minut
V současnosti dostává město informace o spotřebě energií na jednotlivých odběrných místech zpětně, jednou za měsíc. Nově bude mít přístup k aktuálním datům každých pár minut. K dispozici budou také predikční modely (na den až dva dopředu) o spotřebě jednotlivých areálů. Ty budou zohledňovat například mnohonásobně vyšší spotřebu energie na fotbalovém stadionu během sportovních akcí.
„Není to čtyřicet nebo padesát hloupých zdrojů, kdy člověk postaví fotovoltaiku, možná k tomu přidá baterku a pak vlastně neví, co se s elektřinou, kterou vyrobí, děje,“ zjednodušeně popisuje Mráček.
„V reálném čase budeme vědět, kolik která elektrárna vyrobí elektřiny, jaká je spotřeba v daném odběrném místě a jaká energie je uložená v těch baterkách,“ vyzdvihuje přínosy plánovaného řešení. Inteligentní řídicí systém dokáže vyhodnotit, jak naložit s přebytečnou energií – tu může například distribuovat na několik set odběrných míst na území města.
