Je válka, ruší se vysílání, řekli nám. Saskia Burešová vzpomíná na srpen 1968

Se Saskií Burešovou (80) jsme se setkali na vyhlášení Muže roku 2026. Slavná moderátorka a dlouholetá tvář televizního Kalendária zavzpomínala pro iDNES.cz na srpen 1968, na dobu po pádu železné opony a popsala, co pro ni znamená krása a charisma. Prozradila také, co si přeje do dalších let a proč ji její práce stále baví.

37 fotografií

My si tykáme, můžu to prozradit?
Můžeš.

Jak hodnotíš letošního vítěze Muže roku?
Jsem spokojená. Vítěz byl takový mužný typ, což se mi líbilo. Měla jsem ještě jednoho favorita, ale nebudu prozrazovat. S tímhle jsem ale spokojená.

V čem podle tebe spočívá mužská krása?
V oduševnělosti, inteligenci a mužném projevu. Mám také pocit, že měl zdravé sebevědomí.

Byl pro tebe v životě u mužů vždy důležitý půvab?
Nebyl nejdůležitější, musím říct. Samozřejmě ten člověk mi musel nějakým způsobem imponovat, ale většinou mě zaujal tím, že byl inteligentní, měl smysl pro humor, což se mi moc líbí, a bral život trošičku s nadhledem. Samozřejmě i fyzično je podstatné, co si budeme říkat. To tě třeba upoutá, řekneš si: „To je hezký chlap.“ Ale pak promluví a je konec.

Saskia Burešová slaví 80 let. Kdo byli muži jejího života a jaké je její skutečné jméno

Vyřídilka je důležitá, zvlášť u profesionální hlasatelky a moderátorky. Co ale půvab u tebe osobně?
Člověk by měl mít charisma. A u mužů je to strašně důležité. Nemusí to být krasavec na první pohled, ale když promluví, musí mít to ono charisma. Stejné je to u žen. Když mám nějaké kamarádky nebo si všímám žen, také mě zaujme, jak na mě působí a jestli mají charisma. Nejde jen o to, že je žena krásná. Musí tam být ještě něco navíc.

Každou neděli vídáme na televizních obrazovkách Kalendárium, které připomíná významná data. Když si vezmeme například 21. srpen, letos je to 58 let od srpna 1968. Jak na tento den vzpomínáš ty osobně?
Na ten nemohu zapomenout. Ten den jsem tehdy natáčela v Mariánských Lázních a vzpomínám si, že mě někdo v noci tloukl na dveře a říkal: „Je válka.“ Takže jsem se orosila hrůzou. Natáčení jsme samozřejmě okamžitě přerušili a jeli domů. Já jsem se jen s hrůzou dívala, jak tam jezdí tanky, a nemohla jsem si to srovnat v hlavě. Takže na to vzpomínám s nedobrými pocity.

Mladinká Saskia Burešová

Oddychla sis, když přišel pád železné opony?
Určitě. Ta výhoda, že jsme najednou mohli jezdit do ciziny bez devizového příslibu, na který se čekalo třeba několik let, byla úžasná. Otevřely se hranice a vůbec to byl takový pocit svobody.

Bylo to velké pozitivum i pro tebe coby ženu, která ráda dobře vypadá a už nemusela spoléhat pouze na podpultové zboží a známosti?
To určitě. Vždycky, když jsme přijeli do ciziny, samozřejmě jsem se jako žena dívala, co bych si mohla koupit, protože tady to nebylo. Všechno bylo takové šedivé a najednou byly před námi bohaté obchody a krásný výběr všeho. Byl to báječný pocit.

Mužem roku 2026 je třicetiletý realitní a finanční manažer Jakub Bolek z Náchoda

Závěrem: všichni teď v médiích řešili tvoje krásné narozeniny. Co sama sobě přeješ a na co se teď soustředíš?
Řeknu to, i když to vypadá jako klišé. Je to ale velká pravda. Samozřejmě si přeji zdraví. Protože když není zdraví, není nic. Můžeš být bohatý, slavný, můžeš mít cokoliv, ale když nemáš zdraví, nemáš nic. Je to největší bohatství, které může člověk mít. Zvlášť v mém věku je to to nejcennější.

A práce a Kalendárium jsou krásným bonusem.
Ano. Vždycky se mě ptají, jestli mě to ještě baví. Mě to pořád baví, protože se tam pořád dozvídám něco nového. Vlastně se pořád učím a můj mozek je stále v činnosti. A to je strašně důležité.